Same Time, Next Year
Na budúci rok v rovnakom čase
Obsahy(2)
V malém hotelu nedaleko moře se uprostřed léta seznámí muž a žena. Jejich vzájemné okouzlení je tak veliké, že Doris a George Peters se pak pravidelně po dvacet let scházejí jednou v roce, daleko od svých rodin. Stráví spolu vždy jeden víkend. Na tom by možná nebylo nic zvláštního, pokud bychom nevěděli, že oba mají nejen své manželské partnery, ale každý také tři děti. Jejich milostný vztah prochází různými stupni vývoje... Divácký film vznikl podle slavné divadelní hry hra Bernarda Sladea (řadu let se uváděla s úspěchem i u nás), komorní příběh o manželské nevěře i lásce zároveň neobvyklým způsobem dokumentuje vývoj americké společnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (187)
Časosběrné filmy jsou vždy náročné na výkon hlavních představitelů a jejich vzájemnou chemii. Alan Alda a Ellen Burstyn si sedli parádně. Na začátku trochu obavu, ale ještě rád sem se nechal opájet pohledem do jejich životů. Scénář svou divadelní předlohu vskutku nezapře. Jedna místnost, dva herci, občas zvonící telefon a téměř statická kamera. Víc ani není potřeba, to co vytváří zážitek jsou chytré dialogy a brilantně ztvárněné postavy. Oba herci se do svých rolí pořádně obuli, a zvládli přechod od počátečního ostychu a nesmělé zamilovanosti, až po zralý a dlouhodobý vztah dvou sebejistých lidí. Život s nimi pořádně cloumal, a tak je každé setkání jedinečné a nezapomenutelné nejen pro ně, ale i pro diváky. Po titulcích jsem zalitoval že česká kinematografie není schopná vyprodukovat něco podobného. ()
Dokonalá romantická komedie, úžasná 2menshow. Bernard Slade je machr a klidně vám to můžu zopakovat. .tavokapoz užům ot máv ěndilk a rhcam ej edalS dranreB Bernard Slade je machr. Dvě hodiny v tomto filmu pouze mluví dva lidé a věřte nevěřte, ono to nejen není nudné, ono je to naopak velice zábavné. Slade má neuvěřitelný talent vymýšlet humorné rozmluvy jakoby ze života. V některých scénách se nutně musí poznat každý. Herecky bravurně zvládnuté, všechny ty vývojové změny během života (osobně se mi nejvíc líbí Alda jako psycholéčitel a Burstyn jako hipík). Navíc s citlivým vedením klasika dramatické tvorby režiséra Mulligana, civilním prostředím a perfektní písničkou... Já nemůžu jinak, než za maximum. ()
Líp než Josefin bych to nenapsala, tak jen potvrzuji její slova a i když nejsem až tak nostalgická, musím uznat, že jisté kouzlo dramedie má, už jen svou autentičností. Vše co v USA probíhalo s odstupem cca 40 let se valí teprve k nám s neochvějnou jistotou, tak by se dalo vyvodit, jak bychom dopadli kdybychom nebyli součástí globálního hovnocucu, tudíž jsme smeteni již dnes naprosto nepřipraveni, ochuzeni o několik článků evoluce, ale co už... Ve filmu zaznělo několik hlášek století, viz "Kdybych věděl, že přijdeš, upeču ti dort." ♫ "Chtěl jsem být míň ženatej."☺ ()
A KDYŽ UŽ O TOM MLUVÍTE, TAK BYSTE SI NAPŘÍŠTĚ NEMĚLI PLÉST IMPOTENCI A IMPERTINENCÍ. Bernard Slade je proslulým dramatikem, u nás však je jeho her známo jen pár. Viděl jsem naživo inscenaci s Veronikou Freimannovou a Zdeňkem Žákem, která byla hozena víc do komedie, v tomto filmu přicházejí na řadu (nebo jsou lépe ztvárněny) hodně vážné okamžiky, navíc se mi líbí rámování jednotlivých období fotkami z americké historie. A v neposlední řadě jsem rád, že vidím Alana Aldu jinde, než v tom legendárním seriálu (tedy pokud nepočítáme pár jeho projektů z přelomu osmdesátých a devadesátých let nebo filmy Woodyho Allena). 70%. ()
Tento film se mi libil tim, jak byl skrz naskr minimalistickej. Divadelni hra. Par postav. Jednoducha kamera. Pohodova hudba. Jenom par mist ktere postavy navstivi. Postavy jsou vice narazkamy na deni ve svete a na starnuti, nez lidmi. Obvykle to pusobi strojene, tady mi to nevadilo. Jo a libil se mi take zacatek a konec, takze 5 bodu je jasnych. ..... ()
Galerie (29)
Zajímavosti (5)
- Titulní píseň původně složil Paul McCartney se skupinou Wings. Nebyla však použita. Přednost dostala píseň "The last time I felt like this", kterou má na svědomí Marvin Hamlisch. (Terva)
- Exteriéry filmu byly natáčeny v Heritage house Inn v Little River (Kalifornie, USA ). Interiéry pak v Hollywoodu. (Terva)
- V jednom z dobových záběrů můžeme vidět Gregoryho Pecka ve filmu Jako zabít ptáčka (1962), který taktéž natočil režisér Robert Mulligan. (LINKIN)
Reklama