Ďáblova dílna

Válečné drama o uzavřené skupince lidí, ve kterém se líčí konflikt mezi idealismem a pragmatismem. Sugestivní, autentická podívaná zabývající se především studiem charakterů v mezních situací. Soudržně vystavěný scénář, dělá z Ďáblovi dílny zajímavý opus, leč s několika nepříliš zajímavými momenty. Co je ale potřeba vyzdvihnout je úctyhodný výkon Karla Markovicse. Další filmovou hodnotou je i samotný vnitřní boj mezi vězni. Škoda snad jen velmi pomalého tempa, které se sice snaží zachytit vše podstatné, nicméně občasné sterilní vyprávění celkový dojem lehce znehodnocuje. (01.02.2009)

Námět tohoto filmu nebyl pro mě nic nového. Věděla jsem, že se to stalo na základě skutečné události, věděla jsem to od tatínka ke konci války. Bůhví, odkud měl on tak přesné zprávy, ale byla to senzace a vědělo se to. K filmu bych chtěla říci, že musel být naprosto přesně zfilmován, protože se filmování zúčastnil Adolf Burger, přímý účastník v této padělatelské dílně koncentráku Sachsenhausen. Ale více jak celý film vám na DVD napoví "bonus", kde hovoří Adolf Burger s režisérem osobně, ukazuje padělky (i anglické známky), vše mělo nabourat anglickou ekonomiku, jenže byl konec války a už se toho stihlo velmi málo, neřku-li NIC. Důstojníci v táborech už mysleli na to, jak si zachránit vlastní kůži, likvidovali kompromitující materiály a tiskařské stroje, no a nechali vězně už napospas svému osudu. Ti židé, kteří se vrátili, vyprávěli věci, které byste možná marně v některých knihách hledali. Proto dávám filmu 5*, protože nafilmovat všechny hrůzy do jednoho filmu by nedokázal ani sám Mengele. P.S. Jak může někdo napsat, že se u tohoto filmu nudil, no to už jde mimo moje chápání ! (03.03.2009)

Salmonem zpočátku částečně opovrhujete a částečně s ním sympatizujete, protože nelze neobdivovat jeho dokonalé padělatelské schopnosti a zároveň ho nemít rád, protože aby si zachránil krk, udělá cokoliv pro jakéhokoliv hajzla. Jenže postupem času zjistíte, že všechno není tak černobílé a že se ten člověk jen snažil v daných podmínkách zachránit nejen sebe, ale i všechny ostatní. (15.05.2008)

Opět další vzdělávací počin do školních videoték. 1) Emocionálně chladný málo charismatický film je vhodný jako ilustrace historických událostí a poměrů do archívů a vzdělávacích institucí. 2) Uvítal bych, kdybych se hned na začátku nedozvěděl, jak to celé skončí, i když chápu, že film na motivy skutečných událostí si na laciná překvapení nehraje. 3) Jedna pravda mě přece jen oslovila. Ich bin ich. Die anderen sind die anderen. Proti tomu opravdu nelze nic namítnout. (21.05.2010)

Natočit silný film z období holocaustu je poněkud obtížný úkol, natočeno už bylo mnohé a daná tématika je dosti delikátní. Stefanu Ruzowitzkymu se to ovšem podařilo bezezbytku. Nesklouzl k laciným efektům, zbytečně se nesnažil v divákovi zvednout vlnu emocí...a měl velké štěstí - adaptoval opravdu silný scénář... Ten dějový oblouk jde skutečně proti obvyklým postupům daného žánru (Schindlerův seznam atd.) a navíc si vzácně vybírá ta etická témata, která mají hlubší a nadčasovější platnost - pochyby o vlastní vině, o tom, zda mé přežití není vykoupeno jiným životem... Dokonce se odváží ptát na okolnosti toho, jestli se dal holocaust přežít z nějakého konkrétního důvodu - a tak, jako v Pianistovi se zdá, že velký umělecký talent je tím nejlepším příslibem (nechce se mi psát zárukou) přežít mezní okamžiky civilizačního chaosu... Silný film. Podobné filmy: Pianista, Schindlerův seznam, Sophiina volba, Poslední vlak (13.12.2008)