Neznámá

,,MÁM POCIT, ŽE JSEM NA MÍSTĚ KDE JDEŠ A JDEŠ, ALE STÁLE SE NEMŮŽEŠ POHNOUT Z MÍSTA. NEMŮŽEŠ NAJÍT VÝCHOD, POKUD TAM JE. KAŽDÝ KROK KTERÝ UDĚLÁŠ JE CHYBOU… UDĚLALA JSEM HODNĚ CHYB... A ŽIVOT JE KRÁTKÝ NA TO, ABYCH VŠECHNY SPLATILA“.... /// ,,Furt jen hledáš, hledáš…" (to jo, ale co? Přemejšlím jestli je to svině, nebo jestli jen život není spravedlivej…). Flashbacky plný nočních můr (ty jo, co seš zač? Proč jim to děláš?...) a fakt nevím (celkem) dlouho, jestli JÍ v těch zapeklitejch situacích držet palce nebo ne. A že jich je a (ne)pěkně mi svíraj žaludek. Řekl bych asi tohle: Kapičku drsnej příběh ze života a ze světa, kde je každej svýho štěstí strůjcem a kde je život krátkej na splacení všech chyb. Pro mě - parádní filmovej zážitek! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Я народився в Україні. 2.) Kámoška mě přemlouvá k ,,vejšlapu“ v Itálii. 3.) Jsem adoptovaná(ej) a původ rodičů je NEZNÁMÝ! 4.) Thx za titule ,,ENTITKA“ a ,,paycheck1“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (14.09.2012)

Tradičně dobrá režie a kamera (Fabio Zamarion, viz též Nejvyšší nabídka), slabší scénář a hudba, nejslabší příběh. Signore Tornatore sice zůstává v rodné Itálii, ale své běsi si importuje z Ukrajiny (v Itálii přece něco takového není možné, je to civilizovaná země). La Sconosciuta (v překladu "Cizinka", též neznámá, anonymní osoba), která se neznámo kde naučila perfektně italsky, zná italskou kuchyni a italské zvyky, má za sebou temnou minulost na Ukrajině a tuto temnotu si vzala s sebou i na svou italskou misii. POZOR SPOILER: Zvláště pak, když se objeví zloduch, kterého na Ukrajině už jednou rozčtvrtila nůžkami, a nyní ho musí v Itálii dobít lopatou a potom ho tou lopatou ještě pohřbít. KONEC SPOILERU. Film nám bohudík podává i jiné, a pro mě zajímavější informace: jak se žije v italských činžovních domech, v rodině, ve školkách, na polici... Poznámka: Abych se skutečně ujistil, že Tornatore je výjimečný režisér, musel by mi natočit "Cittá invisibli (Neviditelná /nespatřená/ města)" Itala Calvina. (23.01.2018)

Díky neustálému přísunu nových skutečností, které nás nutí k přehodnocování toho, co již víme, jde o thriller, jenž diváka nepřekvapí jednou nebo dvakrát, ale přibližně každých deset minut. Nečekané jsou například žánrové transformace, jichž Neznámá prodělá několika. Jen zdánlivě jde o psychologické drama založené na rape/revenge vzorci (o „rape“ ani „revenge“ zde přinejmenším zpočátku nejde). Role oběti a viníků jsou několikrát zrelativizovány a nelze jednoznačně klasifikovat, kdo komu víc ublížil. Scény, které by neobohacovaly vyprávění, ve filmu prakticky absentují. Ani flashbacky neslouží jenom k exploatačnímu vyobrazení bestialit, jež byly na hrdince páchány (kromě jejího těla jsou odhalovány také detaily o její identitě). Tornatore zatajuje a odhaluje informace s hitchcockovskou precizností. Ví, kdy v zájmu zesílení momentu překvapení nějakou skutečnost přeskočit a kdy nám na druhou stranu kvůli zintenzivnění napětí ukázat víc (interiérové záběry s více postavami a extrémní hloubkou pole, která opticky deformuje reálné prostorové vzdálenosti mezi figurami). Navíc předpokládá diváka ochotného k vlastní detektivní práci. Důležité informace neopakuje nebo neozřejmuje zcela. Tato nejistota pak nutí k vytváření vlastních hypotéz, na čem je založeno jedno z největších překvapení filmu (keyword: kudrnaté vlasy). Manipuluje-li režisér s námi, pak v zájmu zesílení překvapení a identifikace s hrdinkou. Každý detail podřizuje dramatickému napětí, na které se zde sází více než na pravděpodobnost a realismus. Také navenek velmi laciný vypravěčský manévr, kdy protagonistka zpravuje o svých činech jistou pasivní postavu (a jejím prostřednictvím také nás), je nakonec šikovně zužitkován. Opakovanými záběry točitého schodiště zvýrazněná spirálovitá struktura pak slastně napínavou žánrovku povyšuje na úvahu nad tím, nakolik naše minulá rozhodnutí determinují ta budoucí, a zdali bychom se vůbec odvážili činu, zvážit před každým životním rozhodnutím veškeré možné následky. 80% Zajímavé komentáře: Jordan, mm13 (23.04.2013)

Psychologické drama. Zápletka není složitá, ale práce na postavách a dialozích je detailní a mistrovská. Osobně jsem obzvlášť ocenil, že ačkoli je námět politicky lukrativní, autor pro nic neagituje. --- Mám trošku otazníky ohledně kompozice scénáře. Značná část filmu uplyne, než postupně plně pochopíme motivy hlavní postavy. Dovolím si ve vší skromnosti nabídnout návrh, že kdyby se toho na začátku řeklo malinko víc, možná by se divák na straně hlavní hrdinky více angažoval a prožitek by byl ještě intenzivnější. --- Většinu filmových diváků hudba jako taková příliš nezajímá. A tak se u filmu často úspěšně uplatňují druhořadí skladatelé. Ennio Morricone je právě takovým veleúspěšným matadorem málo inspirované, rutinní filmové hudby. Domnívám se, že režisér Tornatore, který je bez debat mnohem kvalitnějším umělcem, užívá Morriconeho konvenční hudbu s dobře vypočítaným úmyslem své náročné dílo přece jen trochu přiblížit běžnému divákovi. --- Když k tomu přičtu několik drobků přece jen sladkobolné sentimentality v příběhu, jaksi se zdráhám film označit za vrcholné dílo. Velmi hodnotným uměním však rozhodně je. (24.08.2010)

Příběh mladé ženy, která si v životě sáhla až na samé dno, snažící se najít alespoň malé světlo naděje, kterým by změnila svůj zničený život. Jenomže všechno to utrpení, kterým si v minulosti prošla, jí přineslo nejen bolest nesoucí si v sobě, ale zároveň pokřivilo její vnímání toho, co je dobré a špatné, takže se na cestě za svým cílem nezastaví ani před tím, někomu ublížit a sama pro sebe si to ospravedlňuje tím, že se musí sama ochránit. Ale at' se snaží sebevíc, stíny její minulosti ji pomalu, ale jistě dohánějí. Toto je už druhý snímek Giuseppe Tornatoreho, který svou závěrečnou pointou změnil mé vnímání celého filmu, takže se k němu (stejně jako v případě Pouhé formality) někdy v budoucnu určitě ještě vrátím a znovu si vychutnám skvělé herectví Ksenije Rappaport a stejně tak Morriconeovu hudbu, tak úžasně umocňující silné scény tohoto výborného kousku. (05.05.2013)