poster

Letní déšť

  • Španělsko

    El camino de los ingleses

  • anglický

    Summer Rain

Drama / Romantický

Španělsko / Velká Británie, 2006, 118 min

  • Ainy
    ****

    Až tak rozporuplné pocity jsem ze španělského Letního deště vážně neočekávala. Já jsem de facto vůbec netušila, že Antonio zrežíroval tak pocitový snímek, který má neskutečnou hloubku. Očekávala bych od něj nějakou akčnější záležitost, ale tím co stvořil mě doslova uzemnil. Netušila jsem, že v něm dříme taková křehká duše básníka. Je pravda, že mě ze začátku téměř uspal. Zvrat nastal někde v polovině, možná o pár filmových políček dřív. No a konec vygradoval až se mi zdá, že bych si měla dát nějakou vzpruhu na povzbuzení. Jenže vzhledem k tomu kolik je hodin, tak si pustím pár oblíbených písniček a budu doufat, že na Letní déšť přestanu tolik myslet... 3,5* P.S. kamera a hudba minimálně na hvězdiček deset(12.10.2013)

  • slunicko2
    ***

    Smyslná básnická stylizace se skvělými i nudnějšími okamžiky. 1) 46letý Antonio Banderas pojal svůj druhý režisérský počin (podílel se i na produkci) podle scénáře 50letého Antonia Solera jako básnické vyznání ke svému mládí. Como director, hago lo que me gusta hacer, říká a věru, nelže. Příběh má totiž ... cierto punto autobiográfico. La acción trascurre en 1978, justo los años donde dejaba mi Málaga natal para iniciar mi aventura en Madrid. Antonio Soler refleja bien esos años, con algunos elementos y situaciones que nos pasaron por aquel entonces. (Děj probíhá v roce 1978, přímo v době, kdy jsem opustil svou rodnou Málagu, abych začal svá dobrodružství v Madridu. Antonio Soler zobrazuje dobu dobře včetně detailů a situací, které jsme prožívali.) 2) Zpočátku poněkud roztěkaný děj postupně dostává své jasné kontury. Nicméně těm, kteří očekávají Příběh a Akci, mohu jen odkázat slovy Danta Alighieriho: Lasciate ogne speranza, voi ch´intrate (Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.). 3) Fantastické vzrušující a současně vkusné milostné momenty nejsou žádné soft porno bez ohledu na to, co si o věci myslí prudérní prvoplánově vnímající diváci. 4) Příjemné herecké výkony podává jak pěkný 26letý Alberto Amarilla (hlavní hrdina Miquelito), tak i charismatický 27letý Raúl Arévalo (Babirusa, má matku v Londýně), přitažlivý 29letý Félix Gómez (Paco Frontón s otcem podnikatelem) i rovněž přitažlivý 20letý Mario Casas (Moratalla). Půvabně svůdná 26letá María Ruizová (Miquelitova láska Luli) zaujala dokonce i mě. Kladu si, pravda, otázku, jak moc by se mi film líbil, kdyby hlavní postavy nebyli čtyři pěkní kluci, ale třeba čtyři pěkná děvčata. 4) Zvláštní pozornost si zaslouží skvělá hudba Antonia Melivea (také podíl na produkci), který londýnský Pro Arte Orchestra rovněž dirigoval a sám si zahrál na klavír.(8.1.2012)

  • Stanislaus
    **

    Byl jsem docela zvědavý na Antonia Banderase jako na režiséra, nicméně po zhlédnutí jeho filmu musím konstatovat, že jsem byl velmi zklamán. Přišlo mi to nehorázně zdlouhavé a plné nenaplněných pokusů o poetizaci a intenzivní vyjádření pocitů. Žádná z postav mě nijak výrazně neoslovila, ani jsem do žádné z nich nedokázal vžít. Zkrátka snímek, který si hraje na něco, čím není - je příliš povrchní a vůbec nejde do hloubky, což bych zrovna o podobného filmu očekával.(23.7.2013)

  • blackrain
    ****

    Taková zkušenost, jakou ve svém životě prožil Miguelito, člověka od základu změní. Lidé začnou svůj dosavadní život přehodnocovat a vidět v jiném světle. Jestli chtěl být básníkem, tak jím klidně mohl být. Tenhle film je pro mě velkým překvapením, protože až v úvodních titulkách jsem si přečetla, že ho má na svědomí Antonio Banderas. Banderase mám ráda, ale nepovažuju ho za nijak dobrého herce. On spíše všechny ohromuje svým charismatickým zjevem a mě samozřejmě taky. Po tomhle filmu si myslím, že by se měl přestat věnovat herecké kariéře a začít se věnovat pouze té režisérské.(7.3.2011)

  • Slarque
    **

    Dlouhý, pomalý film o ničem. Budiž, jsou filmy bez děje, které mají smysl, ale tady jsem ho nenašel. Kdybych na letní déšť koukal v létě z okna, byla by to podívaná po všech stránkách zajímavější. A nejvíc mě asi iritovala ta hudba, co si jeden ze celkových dvou motivů hrála bez ohledu na to, co se právě děje. Jediným plusem je María Ruiz, na kterou bych se asi vydržel dívat i déle, než tyto skoro dvě hodiny.(28.11.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace