Persepolis

"Tolik jsme toužili po štěstí, že jsme zapomněli, že nejsme svobodní" Věřit v reinkarnaci a moci si na mapě světa vybrat místo, kde bych se chtěl v příštím životě narodit, můj zrak by jistě nespočinul na území jihozápadní Asie. Jenže některé věci si nevybíráme, některé věci musíme akceptovat takové, jaké jsou a nějak se s nimi poprat. Marjane Satrapiová pochází z Íránu, z krajiny, o které má asi málokdo přehnaně pozitivní mínění, nicméně z krajiny, kde také žijí obyčejní lidé se smyslem pro humor a kupou obyčejných starostí. Bohužel i starostí méně obyčejných, nad kterými my, kterých se přímo netýkají, rádi přivíráme oči. Jednu z možných cest, kterak tyto starosti nebrat na lehkou váhu a zároveň z nich nezešílet, představuje Persepolis, původně půvabný komiks, nyní neméně půvabný animovaný film. Satrapiová postupně vzpomíná na své vzpurné dětství, puberťácký idealismus, dospívání „na západě“ a první krůčky neprobádanými vodami „angažované“ činnosti. Tato dáma, sympatická mimo jiné snahou o upřímnost k divákům i sobě samé, vyniká vřelým vztahem k nadsázce a schopností pohlížet na některé události se zdravým odstupem. Kromě toho, že zvíte něco o komplikované íránské politické situaci a obdobně nesnadném postavení tamějších žen, uslyšíte, co asi probíhá hlavou dozrávající dívce a uvidíte, jak na íránské škole probíhá seznamování studentek s Botticelliho Zrozením Venuše. Pro život autorky platí známé úsloví „uvěřím čemukoliv, ovšem za předpokladu, že je to naprosto neuvěřitelné“. Věřil jsem každé slovo – něco podobného dokáže vymyslet jedině život. Zdaleka nejpůsobivější byla poměrně obsáhlá pasáž situovaná do Vídně, pracující nadále s autorčiným oblíbeným sarkasmem a navíc uštědřující nepříjemné podpásovky nádhernou definicí toho, co považují za anarchii na východě a co považují za anarchii ve „vyspělých zemích“. Ti první neváhají vzít do rukou zbraně a vyběhnout do ulic (i když to k ničemu nevede), ti druzí si dají scuka v nějakém lesíku, píjí ohnivou vodu, kouří dýmky míru a zpívají protestsongy (což nejenže k ničemu nevede, ale hlavně to nikoho nic nestojí). Jestliže nedokážu vyhmátnout nějaký neduh ohledně obsahu a pojetí příběhu, režii bohužel musím vytknout dosahování kýženého dramatického efektu malinko kostrbatou cestou. Rovněž zamrzí podceňování nespoutaných vizuálních možností animovaného filmu. Někdy by jeden svěží nápad animátorů vydal za hromadu slov, jež se díky citlivě vybraným dabérům dobře poslouchají, ale u tohoto média by člověk přeci jen raději více zaměstnával oči. Ani tyto kaňky ovšem nezačernily mou mysl natolik, abych svůj komentář zakončil jinou dvojicí slov než: Silný zážitek. 85% Zajímavé komentáře: Renton, liborek_, ScarPoul, czejny (24.05.2009)

Zlinfest 2008: Zatím největší zážitek letošního zlínského festivalu mi trochu překvapivě přinesl tento animovaný snímek. Dívka Marjan nám v něm vypráví o nesvobodném životě v Íránu a později v Rakousku, kam ji rodiče poslali, aby ji uchránili před írácko - íránskou válkou. Film nám nabízí vtipný pohled na íránské dějiny a také do nezvykle emancipované íránské rodiny. Žádný zahalený obličej, žádný strach z rozvodu...Obrovská touha po svobodě. Nejvíc mě pobavilo spojení íránská dívka & punk! Na závěr ještě nesmím opomenout skvělou animaci celého filmu. (02.06.2008)

Velmi osobitá výpověď. Invence ve vizuální stránce působí velmi pěkně, snad jen mi přišlo, že film je až moc členěn do různých epizod a menších celků, takže jsem postrádal lineární divácký zážitek a moje pozornost neustále kolísala nahoru a dolu. Jinak však velmi pěkné a pečlivé. Letos snad nejlepší animák. (29.01.2008)

Už dlouho, nebo snad asi vlastně nikdy, jsem neviděla animovaný film, který by v sobě ukrýval tolik poselství, pravdy, poučení a melancholie. Dospělácký film o Íránu, dospívání ve válce, emancipaci, komunismu, islámu, velmi stylizovaný a natočený z ryze ženského pohledu na věc, má co říct dnes a troufám si tvrdit, že bude mít i za několik desítek let. Co mi ale vadilo, je bezhlavá sympatizace Marjane s komunismem, nejen v době dětství, ale v podstatě až do konce filmu. To působí jednak značně kýčovitě (nenapadlo mě lepší slovo) a hlavně tím v mých očích dost sráží celou základní myšlenku filmu. (06.09.2009)

BAFTA Awards - 2 nominacie: Najlepsi animovany film / Najlepsi cudzojazycny film ________ Michael Jackson, Bee Gees, Abba a dalsi interpreti ako upadok zapadnej civilizacie z pohladu fanatickych moslimskych extremistov, vecne iranske demonstracie, ktore nic nepriniesli, striedanie jedneho diktatora s dalsim, napriklad utok Saddama Husajna na Iran a podobne. Mozno sa to zda, ako politicky film pre dospelych, ale v hlavnej ulohe je v prvej polovici filmu mala Marjane, ktora toto vsetko musela zazit, aby nakoniec musela odist do bezpecnej Europy a tam i vyrast. Priznam sa, ze pri prvom pozreti tohto animaku na mna tvorcovia vysypali tolko informacii a postav naraz a rychlo hned na zaciatku, ze som to vobec nestihal vstrebat a nejako som sa v tom stracal, ale po druhom pozreti to uz bolo o nieco lepsie a preto ma pri prvom pozreti prave ta druha polovica filmu bavila trosku viac. Boli tam miestami aj humorne vsuvky, co som v tomto animaku len privital, takze myslim si, ze nominacia na Oscara za najlepsi animak je na mieste. Pod produkciou je podpisana aj Kathleen Kennedy, ktora casto spolu s manzelom Frankom Marshallom produkuje aj Spielbergove filmy. _______ Francúzska / anglická verzia hlasov: Chiara Mastroianni - (Marjane Satrapi ako tínedžerka a žena) +++ Catherine Deneuve - (Marjanina matka) +++ Danielle Darrieux / Gena Rowlands - (Marjanina stará mama) +++ Simon Abkarian / Sean Penn - (Marjanin otec) +++ Gabrielle Lopes Benites - (Marjane ako dieťa) +++ Francois Jerosme / Iggy Pop - (Strýko Anouche) +++ Produkcia: Kathleen Kennedy +++ Hudba: Olivier Bernet +++ (21.09.2010)