4 měsíce, 3 týdny a 2 dny

Mrzký film, kde sa jasne stanovuje, muž – lekár – potratár je plešaté hovädo a dievčatá sú obete. Ale mne sa bridil film ako taký, tou myšlienkou. Nerieši sa tu iná možnosť. Vraj kamarátstvo. Nemám na potrat tak sa moja kamoška vyspí s predátorom, aby na potrat bolo. To má byť symbol obety? Nebola iná možnosť, nedalo sa uvažovať nad niečím iným ako potrat? Páčila sa mi ale thrillerova linka, to znázornenie strachu, že sa o nás režim dozvie. To bolo stvárnené veľmi dobre. (07.09.2021)

Po dokoukani uz chybi si jen polozit otazku: Ktera z nich bych byla ja? Ta uknikana holcina v prusvihu, ktera se nakonec vyskrabe ze vseho (tedy az na ten hlad, ano), nebo silna otrocka kamaradka? Casto si o sobe myslim, ze jsem hodne sobecky tvor. Ted mam ale pocit, ze na tom snad nejsem az tak hrozne. Ze bych pro kamaradku dokazala udelat to same. Priserna predstava. (17.04.2009)

Trošku jsem si k rumunskému, až dokumentaristicky laděnému dramatu musel najít důvěru, než mě příjemně pohltila jeho pronikavá autentičnost.. Nelegální potrat je v těchhle končinách hodně o hubu, navíc, když se podařilo sehnat jen laciného „interupistu“, který navíc žádá namísto necelé finanční částky chladnou kompenzaci. Tamní rumunský život svazuje komunistická totalita a pro tyhle dvě spolužačky místní univerzity TO bude solidní oříšek. Zajímavé komorní drama představí dvě protikladné duše, přičemž jedna, ač je v pořádném maléru, se na úkor druhých bezohledně vyškrabe z lecčeho a druhá, která navíc slíbila návštěvu u budoucí tchýně, představuje obětavého člověka, podpořeného hereckým uměním Anamarie Marincy. Apelující drama místy rezignuje na výraznější dějový potenciál, svého diváka si ale spolehlivě najde!! (12.06.2008)

Chtěla bych mít kamarádku, jako je Otilia, ale určitě bych nechtěla mít za kamarádku Gabitu a možná jsem já víc sobecká nebo byla Otilia až moc hodná a obětavá, ale to co ona udělala pro tu nemožnou holku, to bych já neudělala. Skvěle natočený film, působivý, věcná atmosféra komunistického města se všemi úplatky, nedostatky a podpultovým zbožím a v něm si jedna bláznivá holka chce dát udělat potrat. Ze scény, kdy Otilia bloudí nočním městem, mě úplně mrazilo v zádech. (04.10.2007)

Rumunusko v roce 1987. Hluboký socialismus, kteří si mnozí pamatují i od nás. Kdesi na vysokoškolské koleji se začíná rozehrávat příběh dvou dívek, z nichž jedna je těhotná a rozhodne se podstoupit nepovolený potrat. Jestli se jí to podaří není zas až tak důležité. Hlavní je, že se podařilo natočit opravdu osobitou výpověď o životě v tehdejším východním bloku, kde interupce byly na denním pořádku nejen v Rumunsku, ale i v ostatních zemích a ukazuje také skoro bezvýchodnou situaci mnohých mladých dívek, do které se, (nejen vlastní vinou) dostaly. (18.05.2015)