Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Helena SýkorováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovObsahy(1)
Marjánka (J. Paulová) je prvotřídní zámecká kuchařka, ale má pěknou vyřídilku a také hádavou povahu. Trpělivý zahradník (J. Satoranský) ji tajně miluje, a tak si od ní nechá leccos líbit. Marjánka však zahradníka nechce, ona si myslí rovnou na markýze, který má navštívit zámek. A tak když se v zámecké kuchyni objeví kouzelný děda Hádalík (L. Tokoš), vypadá to, že se Marjánce její sny vyplní. Anebo že by Marjánce napravil hlavu? (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Pohodová nedělní pohádka. Jen dost dobře nechápu, proč tu kuchařinku hraje 35letá Jana Paulová, byť jí to sluší a toho zamilovaného zahradníka 51letý Jaroslav Satoranský. Tohle mě na našich pohádkách celkem štve, copak nebylo dost mladých herů? ale jinak fajn. Tak jsem se právě podívala znovu a děda Hádalík Lubora Tokoše byl prostě nej. Po obědě ideální pohádka. ()
Uječená Jana Paulová mě po chvíli přestala bavit. Tím spíš, když celá pohádka má trochu zvláštní ukončení, které není typicky pohádkové. Možná chybí klasická záporná postava, která se změní v kladnou - Marjánka totiž není úplně zlá a Hádalík teprve ne. Je to přesně ten typ studiové pohádky, u které trochu chybí hlava a pata a tak nějak se to slátá dohromady. Ne, nebavilo. ()
Velmi podařená kulisová pohádka, kterou si nejlépe vychutnáte po opravdu výtečném nedělním obědě. Je totiž především o dobrém jídle, dále o mezilidských vztazích a samozřejmě tak trochu o čarování. Paulová je bez obtíží snesitelná, Satoranský sice trochu postarší, ale proč ne, zato Lubor Tokoš je v roli kouzelného dědečka Hádalíka neodolatelný. Výborně stavěné dialogy, pár podařených vtipů i hádanek, příjemná hudba - co víc si od hodinové televizní pohádky přát? Jedna z těch opravdu hodně dobrých pohádek. ()
Osiřelá těžce neurotická kuchařka zatouží jít ve stopách své paní, která bývala také kuchařkou a provdala se za zámeckého pána. Po kuchařce pokukuje poněkud omšelý zahradník; kdo skousne geronta, musí ještě přežvýkat adolescenta ztvárněného nesympaticky přehrávajícím hochem. A na koho by ani tohle nebyla silná melta, na toho vyrazí v plné polní poťouchlý a věčně nenažraný dědek Hádalík. Tělesným tukem zhlouplou kněžnu navštěvuje poživačný bratránek, který jí vozí nesmysly, a u stolu obsluhuje vlídná, i když lehce pokrytecká , služebná, tetička neurotické kuchařky. Jako jediný ničím nepokřivený charakter z toho tak vychází ten kocour s trambusovým čumáčkem. ()
Scénář je docela slušně napsaný a příběh dobře šlape, napravení věčně hádavé holky je zde slušně logicky rozvedené, děda Hádalík je dědek od rány a možná by mohl klidně přitvrdit a být o něco cyničtější. Některé motivy jsou žel ne zcela využité, ale zase na druhou stranu už víme, jak vzniklo koření marjánka. ()
Reklama