Anténa

K obsahu filmu vám neřeknu nic. Ani k jeho formě, ta tu je rozebrána do posledního šroubku. Řeknu vám jen toto - jsem rád, že jsem Anténu viděl, ale znovu bych na ni nešel. Není nudná, není zábavná, není otravná, není poutavá, je místy méně, místy více nápaditá, polovyžehlená, poloplochá a polohluboká. (15.02.2009)

"Vzali nám naše hlasy, ale ještě nám zůstala slova". La Antena je velmi milou poctou němé éře kinematografie a jejím největším velikánům. Film z tohoto období čerpá nejen motivy, ale i některé techniky, které více či méně ozvláštňuje; například mezititulky nejsou do filmu vkládány pomocí střihu, ale jsou přímo vloženy do obrazu tak, že je postavy vnímají jako skutečné. Takovýchto nápadu je v Anténě mnoho. Některé jsou originální a zajímavé, jiné na mně působily trochu nadbytečně. Děj je narozdil od promyšleného obrazu záměrně osekán na jednoduchý lineární příběh s několika málo postavami tak, aby ještě více vyniklo vizuálno a některé myšlenky. Zlo je podpořeno tak jednoduše rozpoznatelnými symboly jako je hákový kříž (v opozici k židovské hvězdě) a postavy se jmenují Pan TV, Hlas a podobně. Připomíná vám to pohádku? Nepletete se. Jednoduchost byla záměrná a tak ji nemůžu filmu vytýkat, přesto je ale díky ní především první polovina filmu rozvleklá a občas malinko nudí. Na závěr si neodpustím ještě jednu poznámku. Hodně uživatelů tady používá spojení "němý film". Tím Anténa rozhodně není, ani si na něj nehraje! Němota postav je vysvětlena dějem a některé postavy ve filmu mluví! Jedná se pouze o poctu tomuto období. Projekt 100 2009. Víc na mém blogu. (04.05.2009)

Tak to je brutální dávka surrealismu s příběhem (aneb surrealismus, který si nehraje na to, že je skutečně prvoplánovitý... takový stejně žádný není). Po pár minutách jsem se bál, že bych měl u tohohle vydržet při smyslech celou hodinu a půl, ale povedlo se. Anténa je totiž silná nejen vizuálně, ale taky emočně a hlavně hudebně. Musím uznat, že hudební doprovod mě v tomhle případě vzal za srdce mnohem víc než ten obrázkový (ač narvaný inovací a nápady). Jen mi někdo vysvětlete, co měly znamenat ty znaky nácků, rudých bratrů z východu a ta davidova hvězda. Já vím, já vím, je to pro efekt, ale i tak... 70% (19.02.2012)

Co se vizuální podoby filmu týče, odkazů na staré filmy jsem si sice moc neužil (poněvadž jsem moc starých filmů neviděl), ale líbily se mi hrátky s textem zastupujícím řeč obyvatel, symboly některých režimů či náboženství ve vztahu k určitým situacím nebo některé 'technické vychytávky' (dalekohled s okem apod.). Bohužel na to, kolik tam bylo děje, mi přišly některé scény zbytečně dlouhé a proto jsem se občas docela nudil. Je škoda, že film není kratší, kombinace starého vzhledu a občasných moderních prvků je docela zajímavá a moc mi tam nevadí ani ta jednoduchá zápletka.. jen je to všechno příliš dlouhé. (07.03.2009)

Hodně těžký filmík na pochopení zvláště do hodiny španělštiny ve škole bez titulků.... Určitě to má něco do sebe, ale někdy je to opravdu nudné, jak se ten děj strašně pomalinku táhne, než dojde k tomu či onomu... Jinak docela povedené surrealistické či spíše absurdní...nevím do kterého žánru to přesně je, dílo. (20.10.2009)

Anténa nabízí mnoho filmových i mimofilmových odkazů, obecně je vnímaná jako pocta němému filmu. Inspirace německým expresionismem (např. Metropolis) či ruskou montážní školou (střídání černé a bílé obrazovky při střelbě ze samopalu kromě Sin city připomíná také Ejzenštejnovu rapid montáž, zpomalené záběry na holčičku, jak poskakuje na posteli zase evokuje zpomalené záběry sportovců v Muži s kinoaparátem apod.) je evidentní, ale určitě nelze celý film okleštit jen na takovýto výklad. Spojením prvků němého a zvukového filmu vznikají nové kvality - lidé slyší ale nemají co slyšet. Slova neexistují ve formě zvuku, zato jsou viditelná a hmatatelná. Stávají se věcmi, rekvizitami - zprostorovění slov - lidé mohou svá slova např. ukrýt do dlaně. Film splácává dohromady nejrůznější postupy, typy postav, způsobů vyprávění a celkové komunikace (vnitřní i vnější - s divákem), přesto velice dobře funguje jako celek, žije vlastním životem. Mimo tohle všechno je Anténa tak neskutečně fotogenický film, že by tam vypadal dobře snad i Paroubek. Možná mi učarovala ta točící se spirála, každopádně jsem tomuhle snímku podlehl, a rád. (09.02.2009)

"Vzali nám hlas, ale zůstala nám slova." Argentinská kinematografie je vedle francouzské a španělské mému srdci tak nějak nejblíže. A stále umí překvapovat. Třeba tahle "La antena". Fantasmagorické dílko s jazykovým kursem v jednom. Zároveň mi z toho nebylo moc dobře. Smutně fascinující, strhující a navzdory nerealitě tak nějak reálné. Důmyslně propracovaný, znepokojující a nezapomenutelný film po stránce vizuální a hudební brilantně vytvořený. Sice trochu nuda, ale nezapomenutelná nuda. A nezapomenutelně jsem se ještě nikdy nenudila. (12.09.2011)

Sapirova Anténa je po delší době film, se kterým mám velký problém. Nedokážu přijít na důvod, proč jsem si po celou dobu projekce uvědomoval, že kdybych se zvedl a odešel z kina, nijak by mi to nevadilo. Pod krásnou a originální slupkou plnou aromatické silice se schovává unylá dužina obyčejného příběhu, jenž je poplatný naivitě některých jeho předloh a nedokáže zaujmout sám sebou, nýbrž jen formou, kterou je obklopen. Dokonce i všemi opěvovaná Sujatovichova hudba mi nepřišla nijak objevná a spíše bych ji nazval nepříjemně vtíravou. Anténu budu muset nechat s prozatímními třemi hvězdičkami řádně rozležet. (05.05.2009)

svět gest a slov, která nejsou vyslovena je odkazem a jednou velkou vyslovenou metaforou,alegorií, mixem žánrů a výrazovejch prostředků,parafrází, přeplněnou symboly a je pokrevní příbuznej s filmy jako Metropolis nebo Svět zítřka(to je spíš vzdálenej příbuznej, kterýho už si moc nepamatuje)-akorát využívající postmoderní tendence, čímž dává trochu podprahově najevo, že tohle není film z 30 let...kam jinam lépe vtlačit práci s textem než do "němýho" filmu, kterej je ještě k tomu černobílej a reaguje tak i svou formou na obsah, kterej zároveň dává vyniknout textu jěště víc........absence hlasu je absencí svobody (22.05.2009)

Ten fracek co furt křičel mami mě docela už pak vytáčel, ale ještě jsem se přiklonil k 3 hvězdám. (25.04.2023)

Vizuálně je to velmi zajímavé, dokonce bych se nebál použít slovo nádherné. Opravdu, všechno to experimentování a práci s obrazem jsem si užíval. Jenže problém je v tom, že ten film je jenom poctou němým filmům, konkrétně němým fantasy/sci-fi a vyšší ambice už nemá. On by to sám o sobě problém nebyl, pocta určitému filmovému období či žánru nemusí mít žádné hluboké myšlenky, jenže Anténa sice pár věcmi připomene němé filmy, ale celkově se až moc utápí ve svojí formě a v tom, že chce působit strašně artově. Tím se z toho jakási pocta vytratila a zbyl z toho jenom velmi zajímavý, byť nudný experiment bez nějakého většího účelu. Kvůli tomu víc jak 3* dát prostě nemohu. (01.04.2020)

Myslím, že nemá cenu polemizovat nad zdroji inspirace, kdy si Anténa bere to nejlepší například z nadčasového Metropolisu, ambiciózní Cesty na Měsíc a překvapivě i moderního Sin City. Režisér skládá obrazy do strhujícího celku s pečlivostí kvalifikovaného hodináře; mnohdy až zůstává rozum stát, že v dnešní době je podobné vcítění do dob minulých tak "jednoduché" a přesto bohužel stále tak ojedinělé. Vzhledem k pozadí příběhu je zřejmý nekompromisní a velice houževnatý přístup k hudebnímu podkresu, bez nějž by Anténa prostě a jednoduše nemohla existovat. Záměr oscilovat na hraně pochmurné vědecko-fantastiky a potencionálně existenciálního dramatu tak zůstává naplněn beze zbytku. (29.04.2009)

Vizuálně bezesporu krásné, atmosférické, se spoustou výborných nápadů jako je práce s písmem apod. Jenže je to celé tak strašně zdlouhavé, jednoduchý příběh, stokrát viděný, čtený a znalý je vyprávěn přehnaně doslovně a se spoustou zbytečných detailů, bez kterých by se to obešlo a divák by měl větší možnost zamyšlení se. Zvláště, když je jasné, jak příběh dopadne a vy jen čekáte, kdy už se k tomu konečně dostane. Všechny ty skvělé nápady, symboly, stylizace a znovuoživení techniky němých filmů se pak utopí v té zbytečně dlouhé stopáži. (04.09.2010)

Ohromné. Posunout němý film v 21. století do této roviny... Opravdu krásný film. (05.05.2009)

Forma pro poctu formě, která ale vznikla pro vyjádření obsahu a ne pouze sama pro sebe. Krystalicky neživotná manýra. (23.02.2009)

Argentinská burtonština... Technicky absolutně vycizelovaný film! (25.09.2011)

Vizuálně lahodná pochutina. A pokud jde o vzdávání poct němému filmu - Anténa je mnohem sofistikovanější poctou, než do nebes vynášený Umělec. (08.03.2012)

Zajímavé, ale rozvleklé. (17.06.2009)

Pohodlí neinformovaného diváka je při návštěvě projekce v ohrožení a věřím tomu, že nemnohý "náhodný turista" by odešel. Naštěstí na projekce artových klubů moc nezasvěcených lidí nechodí. Ono natočit doslovnou poctu němým klasikám, jako jsou CESTA NA MĚSÍC nebo METROPOLIS, které jsou navíc i otevřeně citované, je zajímavý nápad. Silně stylizované dílo tak při dnešních možnostech hýří vizuálními vtípky, které i jen při mírné snaze působí jako vystřižené ze samotných počátků kinematografie, čemuž umě napomáhá hudební doprovod výrazných kompozic Leo Sujatoviche (po jehož další práci se budu muset poohlédnout). A bude záležet jen na vás, jestli se necháte okouzlit vzpomínkou na doby dávno překonané a nebo si jen poklepete na čelo nad tím, jak jsou podobné pokusy zbytečné nebo snad vykalkulované až k festivalovým vavřínům. 70% (30.01.2009)

Očekávala jsem něco plnokrevnějšího. Dostala jsem pár retro obrázků na lákavém černo-bílém podnose; nějaké to komíhání a pobíhání a poselství nádavkem. Bylo to nejspíše dobré, ovšem zatraceně vyčerpávající (nikoliv po emocionální stránce). Když se film vleče, většinou televizi vypínám (pán/ne-pán); tentokrát jsem však vytrvala do konce. A čistě subjektivně: Plýtvala jsem časem... A nebo mám antény vyladěny na diametrálně odlišnou frekvenci... (11.09.2011)