Cesta do lesa

Má první (a možná poslední) předpremiéra v životě, po promítání diskuze s tvůrci (Tomáš Vorel st., Tomáš Hanák, Anna Linhartová a Marie Štípková), před kinem červený koberec, který nám i v tÝ hnusnÝ a poddolovanÝ KarvinÝ políbil sám Hanák, skvělá atmosféra plného kina, kterou město zažilo naposled při premiérách Vinnetouovek... jo, moc povedený večer a film pobavil, akorát jaksi na vyšší hodnocení než 3* opravdu nemá. (28.09.2012)

TENTOKRÁT S LEHKÝMI SPOILERY! Takto odfláknuté pokračování, v celku idylického prozření jednoho programátora v přírodní filosofii, jsem opravdu nečekal. Během filmu jsem nabyl neoddiskutovatelného dojmu, že režisér Vorel nenechal experimentování s přírodními "drogami" jen na filmových postavách a celý snímek dal dohromady též ve stavu intoxikace. Naneštěstí ho ještě napadlo vzít do ruky kameru a nějakým nešťastným způsobem si nejspíše zablokoval funkci zoom. Jak jinak si lze vysvětlit dosti otravné snímání herců z bezprostřední blízkosti v podstatě po celý film. Jestliže se takto odehrávají skoro všechny (ještě navíc dost infantilní) dialogy, je pro mne velmi složité těžké film nadále stravovat. Ani za dvanáct let bohužel T. Vorel nenabyl sebemenšího dojmu, že se jeho filmově protlačený potomek před kameru vůbec nehodí, a tak si můžeme užívat jeho monotónní projev, který by se při gigantické troše dobré vůle dal nazvat hraním. Bezduchý scénář, zoufalý humor sázející už i na vulgarismy a postavy, které jsem vážně nepobral (dementně se projevující Anyn spolužák). Postava samotné Anyny je pojata jako roztoužená, nezletilá Alenka, hopsající bosky po pohádkovém lese, ve kterém si lze popovídat s lesními zvířátky, ochutnat psychotropní plody přírody, ale také potkat zlé loupežníky, kteří si zde hrají na...no, asi to měli být Trampové, že pane Vorel?? Alenku Anynku ovšem zachrání statečný princ, tedy lesník, kterého před tím ale vůbec nemusela. A jak to tak v pohádkách bývá, i ze začátku nabručení rodiče nakonec na svatbu přišli. Reálnou část jsem moc nepochopil. Stíhání rodiny Maráků vyznělo do nikam. Hm, odsoudili nás k peněžitému trestu, budeme se muset zase odstěhovat, hm...tak naše nezletilá, těhotná dcera dostala nečekané peněžité věno, tak tu teda zůstaneme. Osobně si myslím, že samotný "herecký" projev Tomáše Vorla v jeho filmu, (tedy asi ony čtyři záběry) dokonale vystihuje jeho uchopení tématu. (12.04.2014)

Přehrávání ve Vorlových filmech je jistota. tady jsem byl ale mile překvapen, že to není nijak vedené do extrému, jako tomu bylo v předcházejícím filmu. Vorel si s pokračováním vede kupodivu velmi dobře, scénář je kvalitně napsaný a hlavní dějová linie je kvalitní a neotřelá. Ještě bych zdůraznil fantastickou kameru, po delší době se mi opravdu líbilo koukat na plátno. Přelomový film na pět hvězd to sice není, ale jsem velmi příjemně překvapen. (29.01.2014)

prostřední díl Vorlovi trilogie jsem viděl až jako poslední těsně poté co jsem viděl ten poslední a po víc jak dvaceti letech si zopakoval ten první a přesto, že je dvojka nejslabší, funguje slušně jako spojka mezi sklepácky přepálenou jedničkou a docela dost depresivní trojkou.Dvojka je někde mezi a na jedné straně opouští naivní svět jedničky a na té druhé pomalu přechází k vystřízlivění trojky. Navíc bylo celkem zajímavé vidět tyhle tři film v rychlém sledu a pozorovat nejen vývoj postav, ale vlastně i samotných herců...60% (20.06.2022)

Od stále trochu rozporuplné Cesty z města (kterou mám ale čím dál raději) je tohle velký skok vzhůru. Cesta do lesa má opět podivný (ne)příběh jako její předchůdkyně a tytéž bizarní postavy hrané úmyslně přehrávajícími (ne)herci, ovšem co se týče atmosféry a poetické nálady, je to mnohem méně agresivní a mnohem příjemnější konejšivý film, který přes všechny ty bizarnosti dokonale a uvěřitelně vypovídá o životě na vesnici a v přírodě, o běžných starostech běžných lidí, o jejich hodnotách... Vorel nemoralizuje, ale zároveň nám ukazuje, jak to všechno zná a vidí on a jak si představuje, že by to mělo fungovat, aby bylo na světě krásně. Z herců musím kromě  všech těch osvědčených es vyzdvihnout hlavně perfektní ústřední dvojici. (19.09.2021)