Cesta do lesa

Takové hodně volné pokračování Cesty z města. Snímek má zajímavou poetiku a výbornou kameru, ale občas mi nešla přes zuby jakási přestřelená teatrálnost (či jak to nazvat) některých hereckých výkonů (takové sklepácké mi to přišlo, což lze na druhou stranu chápat). I tak ale příjemné překvapení. :) (15.07.2013)

Nepozerateľné, odsúdené na neúspech. Cesta do lesa by neuspela ani ako rozhlasová hra. Totálna tragédia hereckých výkonov. Vorel ml. tam je z protekcie a nominoval by som ho maximálne ako spojku v občianskej vojne napríklad v Ugande, kde by mohol dokola opakovať "Tady Vorel." To by sme mu aspoň uverili. Linhartová, tam zase očividne presne vie, kedy je na ňu upriamená kamera, takže očami tam bulí jak keby kukala do vysávača s výkonom aspoň 10 000 W. Mimochodom kamera, čo to tam stálo za alkoholika? Zábery sú často príliš blízke, zbytočne detailné, čo sa predovšetkým v prítomnosti Vorela nedá vydržať. (20.12.2016)

Vorlovo rozvláčné vyznání lesní přírodě v neuspořádaném poeticko - halucinogenním duchu. V lese se nehlučí, nekouří, nepožívají se alkoholické nápoje a chodí se jen po vyznačených cestách. Když tohle všechno poctivě dodržíte, čeká vás ve čtyřech ročních období setkání s osudy postav, z nichž některé nepostrádají nezaměnitelný autorský rukopis. Svéhlavá a prostořeká dívka Anyna (Anna Linhartová) jako zarytá ekoložka a vegetariánka jako jedna z mála postav nevykazuje Vorlovu typickou stylizaci, ale ostatní už víceméně ano. Počínaje mladým, hodným a perspektivním revírníkem Ludvou Papošem juniorem (Tomáš Vorel ml.), přes vidláckého traktoristu Ludvu Papoše seniora (Boleslav Polívka), zkušeného lesního správce Cvrka (Jiří Schmitzer), který v zájmu zachování pořádku v lese udává, jeho asexuální dcera Lída jako uvědomělá učitelka (Marie Štípková) a městskou rodinkou Maráků, frčící na tripu, konče (Tomáš Hanák + spoluautorka scénáře Bára Schlesinger). V postavách je celkem přehled, (ne)jsou přehrávané a až příliš se od nich očekává, že budou třeskutě vtipné, což nejsou. Film totiž jako by třeskutou komedií ani nechtěl být a skloubil v sobě několik žánrů najednou. Od ekologické agitky až po rodinné drama. V dějových liniích, jimž chybí silnější, rozvrstvené a důslednější uchopení, se povětšinou řeší vážné problémy. Od drog až po těhotenství nezletilé dcery. Jenže každý náznak nějakého vyhroceného problému jde hodně do ztracena. Najednou střih a jsme v jiném obraze, v jiné scéně a už se to předchozí v podstatě nijak neřeší. Tahle těkavá nedůslednost se filmu moc nevyplácí. Oproti tomu se film hodně vyjadřuje obrazem. Dobré vedení kamery má vedle pěkného vizuálu také přednost vtáhnout diváka do jednotlivých ročních období, z nichž se perfektně přenese poetická nálada každého z nich. To má za následek, že pouze takto film vychází divákovi vstříc. A k mání jsou i působivé scény a zpomalené záběry z lesního prostředí. Film je po technické stránce velmi solidně zpracovaný. A pozornému divákovi jistě neujde režisér Tomáš Vorel v miniroličce hospodáře na tancovačce. V revíru jsem sice nezaznamenal větší škodnou, ale zvýšený výskyt lýkožrouta měl za následek rozežrání filmu do neuspořádaného celku, a tak nezbývá než s dovolením Josefa Cvrka použít jeho ve filmu několikrát použitou hlášku: "Tak tohle jsem ještě nežral". A do tohoto lesa zavítat. 60% (21.07.2013)

Hmm. Zatímco Cesta z města vede do lesa, cesta filmů Tomáše Vorla má nezadržitelně sestupnou tendenci. Ne, že by tu nebylo pár hezkých obrázků, ale stejně tak si umí kamera celkem zcestně a nepříjemně zabruslit. Ne, že by myšlenky a postoje některých lidí ve filmu nebyly nesympatické, ale to, jakým způsobem jsou podané, je poměrně dost znevěrohodňuje. Ten karikaturní krátký skeč, který si sám režisér ve filmu střihne jako by byl trefnou charakteristikou... (02.06.2016)

Cesta z města se po dvanácti letech překlopila do Cesty do lesa a (ne)stálo to za to. Novodobá story Romea a Julie nepřináší nic nového, snad jen herecké příležitosti pro kamarádskou partičku. Rádoby výmluvné záběry na les postrádají osobitost, nekonzistence s prvním dílem je nejpalčivější při srovnání Hanákových etudek, které ve dvojce nemají žádnou pointu. Polívka a Holubová opakují po sté už mnohokrát viděné, Schmitzerova linka měla možná na víc, ale opět nedosáhla žádné pointy a tentokrát i ta Bára byla dost o ničem. Anna Linhartová měla svou hvězdnou chvilku, ale nestálo jí to ani za to pokračovat v Cestě domů... (01.07.2015)