Kam čert nemůže

Nejvíce se mi líbí sekvence v nemocnici, která je podbarvená vynikající Liškovou hudbou, při které je použit jeho oblíbený nástroj - elektronické varhany hammondky, které umí vykouzlit naprosto parádní tajemnou atmosféru socialistického špitálu padesátých let, výstavní to skříně tehdejší vědy. Taky se zde dočkáme výborných vtipů dua Horníček - Hrušínský: "Víš, že ve vesmíru každé tři minuty zanikne jedno slunce?" - "Moc kouříš!" První záběr celého filmu je na glóbus, druhý záběr na "atomový výbuch". Tyto obecně známé skutečnosti, je přece třeba opakovat do zblbnutí. Přes to vlak nejede. A vlakem, kterým odjíždí ústřední dvojice na Kárlštejn, se také loučíme s touto geniální noční první polovinou filmu. Druhá část odehrávající se na vesnici je již ryze komediální, s několika skvělými vtipy, tentokrát již bez politicky - pokrokově - vědeckého podtextu. Horníček ve své nejlepší formě a uvolněná průvodkyně Hlaváčová "nahoře je mnich Přibík, kdo tam bude dřív!" (25.01.2020)

Podskalského linka v moderní české kinematografii se vyznačuje osobitou, nepřehlédnutelnou, určitě ne průměrnou, ale spíše zřídka než často vrcholů dosahující linkou. To, co se tu snažím podat jako obecnou charakteristiku jeho obecného přínosu, lze dost dobře vztáhnout i na přitažlivého ženského ČERTA tehdy začínající Jany Hlaváčové. Snad v žádném hraném filmu nedostal Horníček tak velkou plochu pro své osobité herectví viditelně kořenící v prvorepublikové poetice OSVOBOZENÝCH. (Připomínaní PÍSAŘI jsou více televizní než filmoví a více tématičtí než prostor pro rozevláté herecké kreace dávající). Pro zdar filmu je důležité i souherectví dalších velikánů této herecké generace (Brodský, Hrušínský, Sovák). Zaujme i spoluscénátorství Miloše Václava Kratochvíla, někdejšího nadějného pražského archiváře a posléze dvorního Vávrova scénáristy. Ono až rafinované škobrtání o jednotlivé duchařské žánry, nesené nadto humorným, až sarkasticky úsměvným nadhledem, lze přičíst s jistou dávkou nadsázky právě jemu. Ta nadsázka, která překonává zanedlouho už takřkapůlstoletí, uplynulé od premiéry tohoto společného díla klasiků české kinematografie tehdy v zenitu středních let, je pro diváka všech generací jistotou zážitku, na který se nezapomíná. (05.11.2007)

A to si představte, že žijete koncem padesátých let, v kinech doznívá éra budovatelských nebo moralizujících dramat a teď vám někdo naservíruje barevnou a zcela apolitickou nadčasovou komedii osvěženou duchařinou. I když se Miroslav Horníček jako ortodoxní divadelník filmu spíš vyhýbal, tohle zvládl dobře, sympatické Janě Hlaváčové by ovšem slušel jinej účes. K tomu nádherné dialogy Sováka s Brodským. Slušná podívaná i po půl století. (12.08.2012)

Mám rád inteligentní herecký projev pana Horníčka, a když se k němu přidá sympatická a půvabná Jana Hlaváčová nemohou mě z toho vyjít méně než 4 *. Děj sice trochu pokulhává a je postaven na spoustě náhod = Jana Hlaváčová se objevuje vždy v okamžicích, kdy si pan Horníček říká, že čert přece nemůže existovat, ale jako komedie film funguje téměř na 100 % . (10.11.2013)

To jak si s ním "Mefistofela" hraje jako kočka s myší, ďábelsky rafinovaně a přitom velice jemně a něžně je prostě úžasné. Já osobně mám nejraději scénu: "Přiznejte se, že byste byla nejraději, kdybych vás teď uškrtil." a ona mu s naprosto nevinným výrazem odpovídá: "To by mě od vás velice překvapilo." V té chvíli je jednoduše k pomilování :-) (28.05.2012)