Reklama

Reklama

V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (51)

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Norové opět dokázali ze silného příběhu udělat konzumní velkofilm. A natočit to tak, aby všechno v rámci velkofilmu odkoukali od Američanů. Ať je to co nejvíce wow. A je to škoda, protože novější švédský kousek Sámská krev je o třídu lepší a přitom si stačí z diváků nedělat konzumní zrůdy a natočit film trošku upřímně a s emocemi. ()

Reklama

Tosi 

všechny recenze uživatele

Síla filmu tkví v krásném, mrazivě zasněženém prostředí severního Norska a v poutavém odvyprávění skutečného příběhu z roku 1852, kdy se místní obyvatelé Sámové vzbouřili proti úředním norským orgánům kvůli problémům s alkoholem, náboženstvím a korupcí. Díky úvodní vsuvce víme jak celý příběh dopadne, ale i tak mě problémy tamní komunity odtržené od civilizace bavily sledovat, stejně tak i vykreslení charakteristiky jednotlivých postav, jimž docházela trpělivost a vystupovaly tak ze své ulity přirozené mírumilovnosti. Plný počet nedávám jen díky úvodnímu prozrazení pointy, což lehoučce zmírnilo moji zvědavost, jak celý ten hon na čarodějnice dopadne. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Ten, kdo pije, nikdy nenajde klid v duši. Táhne ho to k pití jako mouchu na mrtvolu.“ A bylo očividné, že celý incident nezůstane jen u mrtvol poražených sobů… Z počátku jsem měl trochu obavy, jestli vůbec budu mít s kým sympatizovat, ale to se docela brzo změnilo. Sámové si mě postupně získali, a hlavně jsem začal nesnášet Ruth. Potom snad ještě víc nového opravdu slizkého pastora a jeho poskoky, kteří začali hrát hodně lstivě. Otázka spravedlnosti pak v publiku pořádně rezonuje. A přestože si je divák dobře vědom toho, co se musí stát, emocionální sounáležitost s neprávem obviněnými to nijak nesnižuje. A dovětek to jen potvrdí…Sice bylo malinko úsměvné, že všichni muži přestali pít na popud svých žen, podobné to bylo s „osvícenstvím“ mladého biskupa, ale nijak zvlášť mi to celkový zážitek nepokazilo. Vidím to na slušné 4*. „O některých věcech je těžké mluvit. Je jednodušší na ně zapomenout. Ale mlčení nám v ničem nepomůže. Musíme o tom mluvit a zkoušet to pochopit. I když to vypadá, že se život zastavil a už není naděje…“ ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Ja len dúfam, že to všetko stálo za to a že sa tí ľudia vtedy poučili. Všetko sa v tom filme odohrávalo veľmi rýchlo a ja som si s nikým nedokázala vytvoriť nejaký hlbší vzťah. Veľkým plusom bola krásna, ale drsná severská príroda a ešte krajšia hudba. A poučenie? Alkohol je metla ľudstva a veľakrát môže a aj napácha riadnu skazu. 3,5* ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Pracovným názvom filmu bolo označenie Kautokeino 1852. (MikaelSVK)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na severe Nórska, v okolí skutočného mestečka Kautokeino a tiež pri Målselv. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama