Reklama

Reklama

V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (51)

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Tosi 

všechny recenze uživatele

Síla filmu tkví v krásném, mrazivě zasněženém prostředí severního Norska a v poutavém odvyprávění skutečného příběhu z roku 1852, kdy se místní obyvatelé Sámové vzbouřili proti úředním norským orgánům kvůli problémům s alkoholem, náboženstvím a korupcí. Díky úvodní vsuvce víme jak celý příběh dopadne, ale i tak mě problémy tamní komunity odtržené od civilizace bavily sledovat, stejně tak i vykreslení charakteristiky jednotlivých postav, jimž docházela trpělivost a vystupovaly tak ze své ulity přirozené mírumilovnosti. Plný počet nedávám jen díky úvodnímu prozrazení pointy, což lehoučce zmírnilo moji zvědavost, jak celý ten hon na čarodějnice dopadne. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Norové opět dokázali ze silného příběhu udělat konzumní velkofilm. A natočit to tak, aby všechno v rámci velkofilmu odkoukali od Američanů. Ať je to co nejvíce wow. A je to škoda, protože novější švédský kousek Sámská krev je o třídu lepší a přitom si stačí z diváků nedělat konzumní zrůdy a natočit film trošku upřímně a s emocemi. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Hlavní téma byla očividně nespravedlnost, která, co si budeme povídat, byla ztvárněna špičkově, ale celkově mě to zas až tolik nechytlo, takže z celkového pohledu dobrý film, ale nic přelomového. Co se mi líbilo, jak tam všichni chlastali, protože co jiného se dá v takové zmrzlé prdeli taky dělat, že jo? 75% ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Orwelovské "Všetci sú si rovní, ale niektorí sú si rovnejší" platilo a aj bude platiť. Prostý historický príbeh z chladného a surového škandinávskeho severu, ktorý má v sebe ale toľko horúcich a silných emócií, že by mu mali závidieť všetci južania. A všetko to začína pri takej nepodstatnej veci, akou je alkohol - táto metla ľudstva. Tak, asi taký nepodstatný, ako sa na prvý pohľad môže zdať, nie je. Hlavne, keď je v ňom namotaná ekonomika, politická i správna moc. Ťažko to ale vysvetliť hlupákom, ktorí trávia čas v putikách, krčmách či baroch a trávia svoje telá. Nie je preto divu, že tí "rovnejší" ich majú presne tam, kde ich mať chcú. Klobúk dole - skvelo natočené. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Pracovným názvom filmu bolo označenie Kautokeino 1852. (MikaelSVK)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na severe Nórska, v okolí skutočného mestečka Kautokeino a tiež pri Målselv. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama