poster

Zapomenuté transporty do Běloruska

  • Slovensko

    Zabudnuté transporty do Bieloruska

Dokumentární

Česko, 2008, 85 min

Režie:

Lukáš Přibyl

Scénář:

Lukáš Přibyl

Kamera:

Jakub Šimůnek
(další profese)
  • gogo76
    *****

    Transporty do Bieloruska ma zo štvorice filmov L. Přibyla zaujímali najviac a to hlavne pre to, že minimálne z filmu Idi i smotri mi je jasné, že to tam bolo fakt drsné. Zaujímavé rozprávanie trojice židov, ktorí prežili je doplnené krátkymi dobovými filmami a fotografiami. Z nášho pohľadu mi pripadalo najzaujímavejšia historka o tom, ako slovenskí vojaci pomohli niekoľkým židom utiecť. Hlavne vojak Jozef Cifra, ktorý ušiel s nimi a pridali sa spolu k partizánom. Medzi fašistami sa našlo i pár ľudí so zdravým rozumom. Nemecký dôstojník a komunista Schultz niekoľkým židom dlhodobo pomáhal. Menšia skupina židov, ktorá prežila nakoniec skončila v poľskom tábore Plaszow, kde veliteľ tábora veľmi pripomína A. Goetha zo Schindlerovho zoznamu. Jeho záľubou bolo vybrať si náhodného žida a strieľať. Z protektorátu Čechy-Morava odviezli 7000 židov. 3.7. 1944 Červená armáda oslobodzuje Minsk. Ako dokument si zaslúži100%.(2.2.2013)

  • honajz
    *****

    Připomínat si hrůzy 2. světové války je z hlediska paměti národa (-ů) potřebné neustále, a možná v současné době o to více. Autor čtyř celovečerních dokumentů Lukáš Přibyl je navíc dokázal natočit velmi poutavě a poněkud jinak. FILM Autor dokumentů, Lukáš Přibyl, se narodil v roce 1973 v Ostravě, vystudoval politologii a blízkovýchodní studia na Brandeis University u Bostonu (a během dlouhodobé stáže na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě), mezinárodní vztahy a lidská práva na Columbia University v New Yorku, historii na CEU v Budapešti a filozofii a náboženství ve Stockholmu. Kromě práce na projektech v USA (zejména z oblasti politologie), v Čechách publikoval práce o dějinách českých Židů a podílel se na výstavách v Židovském muzeu v Praze. Struktura jeho čtyř dokumentů (trvají v rozmezí 86 - 91 minut) je velmi podobná. Vybral si ze žijících a přeživších čtyři pět lidí, kteří začnou vyprávět svůj příběh. V mnohém na sebe tyto příběhy navazují a proplétají se. A co muselo dát hodně práce, ať sháněním materiálu nebo následně střihem, jsou ústrojně do průběhu vyprávění začleněné dobové fotografie a záběry vztahující se přímo k vyprávěnému. Právě tato struktura působí lépe, než kdybychom sledovali nějaký dramatický film, protože s těmi lidmi "jdeme". Stručně je nám podle všech náležitostí vyprávění dobrých příběhů naznačeno podhoubí, vztahy a okolnosti, čímž se dostaneme do "děje". Abychom pak sledovali osudy hrdinů a aby nás pak skoro neustále mrazilo, když si uvědomíme, že právě nesledujeme nějakou fikci, ale skutečné osudy, jež se skutečně přihodily. Zde sledujeme třeba příběh dívky, která se zamilovala do německého oficíra a ten kvůli ní chtěl zahodit výložky a od nacistů odejít. Příběh dvojice mužů, z nichž jeden hrál blázna a foukal na píšťalu a snažili se dostat do Prahy. Příběh uprchlíků, kteří se přidali k partyzánům... Jeden napínavější (a drsnější) než druhý. Zcela výjimečně - přece jen struktura vyprávění je o něčem jiném - se objeví i záběry hromad mrtvých lidí, nahých v bezejmenných hrobech. Avšak tyto záběry se vztahují k vyprávěnému, přesně souvisejí s příběhem toho kterého pamětníka. Zmiňuji tuto věc zde jen proto, že některým lidem podobné záběry nedělají dobře, jenže bez nich by vyjádřit tu hrůzu nacismu tak nějak nešlo. Příběhy doplňují i vysvětlující mezititulky. Z nichž občas také mrazí. Třeba když si přečtete, že z tisícovky žen přežilo jen 46... I když tři dokumenty byly uvedeny v roce 2008 (Zapomenuté transporty do Běloruska a Zapomenuté transporty do Lotyšska v březnu, Zapomenuté transporty do Estonska v červenci) a jeden vloni v březnu (Zapomenuté transporty do Polska), je na nich znát oněch deset let příprav a natáčení. Natočeno prý bylo přes 400 hodin záznamu ve dvaceti zemích světa. O to obdivuhodnější je řád, který autor jednotlivým dokumentům vtiskl, aby nenudily, a navíc dokázaly předat onen živočišný strach, odvahu, bezmoc i heroické pokusy, jež tehdy lidé prožívali tváří v tvář nejhoršímu zlu, jaké se na snad ve světě objevilo. A jež si musíme neustále připomínat, aby k něčemu podobnému již nedošlo. DVD Žel, k diskům samotným není příliš mnoho co napsat, protože kromě filmů neobsahují nic navíc. Možná je to účel, aby takto dokumenty zapůsobily samy od sebe, a nebyly rušeny komentářem režiséra nebo nějakými doplňujícími záběry. Avšak třeba chybějící kompletní titulková podpora zamrzí. České titulky najdeme pouze u promluv v jiném jazyce (avšak tyto zase dělala renomovaná Anna Karenina). Jediným bonusem je vložený osmistránkový booklet, v němž najdeme zkrácenou verzi rozhovoru Adama Geberta s Lukášem Přibylem, jenž vyšel v Revolver Revue. Pokud jde o technické provedení, po vložení disku se filmy samy spustí, cosi jako menu však najdeme jen u estonského dílu, u ostatních při volbě menu naběhne standardizované menu DVD rekordérů Panasonic. Obraz je navíc letterboxovaný, což však nejspíše bude proto, že množství archivních materiálů by byl problém vyčistit a upravit pro full screen. Na druhou stranu - u podobného, poměrně důležitého obsahu, jsou podobné technické připomínky k DVD provedení irelevantní. Lukáš Přibyl vydal DVD sám, bez jakékoliv distribuční společnosti, koupit se tak dají přes stránky filmu nebo ve vybraných knihkupectvích v centru Prahy (Academia, Terryho ponožky či Knikupectví Franze Kafky), a také na Filmcity.(7.4.2018)

  • swamp
    ****

    Lukáš Přibyl nám pomohl nahlédnout do již tolikrát viděného - většinou to však bývá pohled do polských vyhlazovacích koncentračních táborů, proto jsem byl zvědav na situaci kolem Běloruska. Z dokumentu jsem se dozvěděl pár mně neznámých věcí, zajímavá je i absence interakce mezi natáčenými a natáčejícími. Nevím, zda bych chtěl vidět všechny "4 díly" transportů, ale tento ponurý "zážitek" z Běloruska rozhodně stál za to.(24.3.2009)

  • frantad
    odpad!

    Pan autor by si mĕl nejdříve ovĕřit nĕkteré skutečnosti, než je použije ve svém "dokumentu". Tak například jeden jeho svĕdek si pamatoval KL Plaszow akorát z filmu Schindlerův seznam, jinak by nemohl mluvit takové nesmysly o veliteli tábora, který střílel vĕznĕ přímo ze svého okna, když z jeho oken i balkónu nebylo do tábora vůbec vidĕt (dům stál v údolí, zatímco tábor byl na kopci). Dále by mĕl vĕdĕt, že tĕžko by nĕmci posílali židy z Bĕloruska k likvidaci na konci roku 1943 do Sobiboru a Treblinky, když v té dobĕ byly již oba tábory zrušené (mimochodem sloužily jako tranzitní tábory k cestĕ do východních táborů na území SSSR, nikoliv, aby tam nĕkoho převáželi ještĕ z východu, to maximálnĕ při stavbĕ táborů zajaté sovĕtské vojáky). Naopak lidsky úplnĕ obludné bylo to, jak se ten jeden bývalý vĕzeň fešáckého KL v Terezínĕ ve vzpomínkách radoval z utrpení, které zažívaly hořící Drážďany a v nĕm veškeré civilní obyvatelstvo (včetnĕ dĕtí !), které hořelo zaživa. Další autorův svĕdek se klidnĕ s úsmĕvem přiznal, že na konci války vraždil (jak sám říkal čistil) vyhladovĕlé bezbranné frontové nĕmecké vojáky. Nechutný dokument, který staví vysoko přehnané utrpení jednĕch (tĕch vyvolených?) oproti druhým, jejichž životy jsou asi dle autora (případnĕ jeho chlebodárců) úplnĕ bezcenné. A na nĕco takového ještĕ přispĕl český fond kinematografie ...(29.10.2012)

  • gudaulin
    ****

    Narozdíl od Zapomenutých transportů do Pobaltí tady Lukáš Přibyl dává větší prostor někdejší sovětské straně, tedy místním židům, jejichž postavení bylo přece jen díky znalosti prostředí a vazbám mino ghetta snesitelnější. Zároveň popisuje silné partyzánské hnutí v Bělorusku a podíl našich židů na něm a daří se mu i popisovat mimořádně složitou situaci, kdy se na odboji podílely naprosto protichůdné skupiny, ať už z hlediska politických názorů nebo etnicity. Opět tématicky hrozně silná látka, kdy zamrazí ze závěrečného konstatování, že ze 7000 našich židů se navrátilo pouze 22 živých. Celkový dojem: 80 %.(27.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace