poster

Zapomenuté transporty do Běloruska

  • Slovensko

    Zabudnuté transporty do Bieloruska

Dokumentární

Česko, 2008, 85 min

Režie:

Lukáš Přibyl

Scénář:

Lukáš Přibyl

Kamera:

Jakub Šimůnek
(další profese)
  • MaMitti
    *****

    Jsem pro petici s názvem – tento projekt povinně na druhý stupeň základních škol, přidá se někdo? Moc si vážím toho, že se Lukáš Přibyl pustil do nelehkého úkolu a zmapoval pro nás celkem opomenutou část historie. Většina lidí žije v domnění, že hlavní lágry existovaly v Německu a Polsku, o tom, že se ghetta a s tím související záležitosti (gasfahry, klasické plynové komory) vyskytovaly vlastně po celé Evropě (byly i v Itálii), se příliš neví. Dokument byl odzbrojující – perfektně sestřihaný, působivý hudební doprovod. Osobně nesouhlasím s názory typu – silné téma, průměrný dokument – nevím, jak jinak zpracovat toto silné téma než právě prostřednictvím normálního obyčejného dokumentárního způsobu. Vzpomínám si na dokument o Katyni, který byl zpracováván poněkud neobyčejně, alespoň co se hudební složky týká a musím říct, že to na mě nepůsobilo příliš pozitivně, spíš rušivě. Já jsem tedy z okruhu lidí, kterým se k tomuto tématu hodí toto zpracování. Koneckonců, chci napsat hlavně ještě jedno – děkuju pane Přibyle!(19.10.2010)

  • swamp
    ****

    Lukáš Přibyl nám pomohl nahlédnout do již tolikrát viděného - většinou to však bývá pohled do polských vyhlazovacích koncentračních táborů, proto jsem byl zvědav na situaci kolem Běloruska. Z dokumentu jsem se dozvěděl pár mně neznámých věcí, zajímavá je i absence interakce mezi natáčenými a natáčejícími. Nevím, zda bych chtěl vidět všechny "4 díly" transportů, ale tento ponurý "zážitek" z Běloruska rozhodně stál za to.(24.3.2009)

  • gogo76
    *****

    Transporty do Bieloruska ma zo štvorice filmov L. Přibyla zaujímali najviac a to hlavne pre to, že minimálne z filmu Idi i smotri mi je jasné, že to tam bolo fakt drsné. Zaujímavé rozprávanie trojice židov, ktorí prežili je doplnené krátkymi dobovými filmami a fotografiami. Z nášho pohľadu mi pripadalo najzaujímavejšia historka o tom, ako slovenskí vojaci pomohli niekoľkým židom utiecť. Hlavne vojak Jozef Cifra, ktorý ušiel s nimi a pridali sa spolu k partizánom. Medzi fašistami sa našlo i pár ľudí so zdravým rozumom. Nemecký dôstojník a komunista Schultz niekoľkým židom dlhodobo pomáhal. Menšia skupina židov, ktorá prežila nakoniec skončila v poľskom tábore Plaszow, kde veliteľ tábora veľmi pripomína A. Goetha zo Schindlerovho zoznamu. Jeho záľubou bolo vybrať si náhodného žida a strieľať. Z protektorátu Čechy-Morava odviezli 7000 židov. 3.7. 1944 Červená armáda oslobodzuje Minsk. Ako dokument si zaslúži100%.(2.2.2013)

  • ClimbVibe
    *****

    Dokumenty o transportech, o ghettech, koncentračních táborech za 2.světové války. Je jich tolik a pokaždé nabídnou strhující příběhy a lehce nám naznačí v jak pohodové době teď žijeme a nevážíme si toho. Nemůžu hodnotit jinak než absolutoriem. I kdyby to byly jen mluvící hlavy - pořád je to dramatičtější než cokoliv z hraných filmů. Z tohoto dílu si budu pamatovat především fotky z běloruských ulic a povídání o vlcích.(4.11.2013)

  • frantad
    odpad!

    Pan autor by si mĕl nejdříve ovĕřit nĕkteré skutečnosti, než je použije ve svém "dokumentu". Tak například jeden jeho svĕdek si pamatoval KL Plaszow akorát z filmu Schindlerův seznam, jinak by nemohl mluvit takové nesmysly o veliteli tábora, který střílel vĕznĕ přímo ze svého okna, když z jeho oken i balkónu nebylo do tábora vůbec vidĕt (dům stál v údolí, zatímco tábor byl na kopci). Dále by mĕl vĕdĕt, že tĕžko by nĕmci posílali židy z Bĕloruska k likvidaci na konci roku 1943 do Sobiboru a Treblinky, když v té dobĕ byly již oba tábory zrušené (mimochodem sloužily jako tranzitní tábory k cestĕ do východních táborů na území SSSR, nikoliv, aby tam nĕkoho převáželi ještĕ z východu, to maximálnĕ při stavbĕ táborů zajaté sovĕtské vojáky). Naopak lidsky úplnĕ obludné bylo to, jak se ten jeden bývalý vĕzeň fešáckého KL v Terezínĕ ve vzpomínkách radoval z utrpení, které zažívaly hořící Drážďany a v nĕm veškeré civilní obyvatelstvo (včetnĕ dĕtí !), které hořelo zaživa. Další autorův svĕdek se klidnĕ s úsmĕvem přiznal, že na konci války vraždil (jak sám říkal čistil) vyhladovĕlé bezbranné frontové nĕmecké vojáky. Nechutný dokument, který staví vysoko přehnané utrpení jednĕch (tĕch vyvolených?) oproti druhým, jejichž životy jsou asi dle autora (případnĕ jeho chlebodárců) úplnĕ bezcenné. A na nĕco takového ještĕ přispĕl český fond kinematografie ...(29.10.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace