Žena pod vlivem

Viděno v rámci Season Challenge Tour - týden s kritikem Rogerem Ebertem. Jak to tak vidím, moc lidí na tu jeho Pulitzerovku až tak úplně nedá, co? Řadím se k nim... alespoň pro tento film, kde patrně "pod vlivem" nebyla jen Mabel Longhettiová. (09.11.2015)

Obvyklá (a neméně strhující než ty ostatní!) Cassavetesova „hra na osud“, tentokrát rozvržená do dvou dějství, pointovaných evidentně jen dočasnou slastí, vratkým záchytným bodem v nezadržitelném pádu do propasti. Věčná krize neobyčejné ženy (zřejmě celoživotně) vychovávané k nejistotě (o své normalitě), sochané egoistickým okolím do moorovské sochy nesvobody, plné ran a děr, jimiž prosvítá ten nejčiřejší, slabě tryskající pramen Lásky, něčeho v dané chvíli (životě-káznici, životě-lágru) nemožného, je vylíčena milostným, smyslovým jazykem vlastním režiséru Tváří, který věcnost sděleného zlidšťuje a umožňuje divákovi účastnit se hrdinčina bolu, léčit její rány a pít z jejího zřídla. PS: "Mé velké město vplulo do noci. / Z rozespalého domu prchnout chci, / děvčátko, žena, tak jdu před chodci, / o ničem nevím, jenom o noci. // Červenec mete větrem dláždění, / za oknem hudba, přelud blažený, / v skořápce hrudi srdce vášněmi / do jitra mate vítr splašený." (Marina Cvětajeva) (14.12.2014)

"Minulost zůstane minulostí. Takže dost. Od teďka bude všechno dobrý. To je to, co nás čeká. Všechno bude lepší a lepší a lepší.........A pořád lepší, ještě lepší a ještě lepší." Na tahle slova, která říkal Nick rychle zapomeňte, protože tak depresivní film o naprosto disfunkční rodině jsem dlouho neviděla a že jsem jich viděla už hodně. Genu Rowlands jsem poprvé zaregistrovala V Zápisníku jedné lásky, ale tady byla geniální. To co předvedla s postavou Mabel, byl dokonalý herecký koncert. Když se tam v jednu chvíli ptá svých dětí co si o ní myslí, tak jedno jí odpovědělo, že je mimo jiné neklidná. To je ovšem velmi slabý výraz pro Mabel. Dostala se do tak vyhrocené situace, že bych se jí bála svěřit své děti úplně stejně jako jeden jejich známý přítel Harold. Moje pocity vzhledem k ní byly opravdu silně ambivalentní a i když jsem se jí snažila trochu pochopit, bylo to skutečně dost obtížné. Jednoduše řečeno, celá ta rodina byl hotový blázinec s velmi trpkou příchutí. Peter Falk byl také ve výborné kondici nejen po té herecké stránce, ale podle toho jak naskakoval na korbu náklaďáku, tak i v té fyzické. Asi bych měla výhradu jen k té předlouhé stopáži, možná, že těch emotivně vypjatých situací s Mabel bylo přece jen trochu moc i když připouštím fakt, že to mělo určitě pro pochopení tak problémové rodiny svůj význam. (07.02.2014)

Viditeľne improvizačná, realistická a vlastne výstražná dráma o manželskom vzťahu, ktorý funguje na klasickom princípe - ja som muž, ty si žena - s tým, že obaja to nemajú v hlavičke až tak presne poukladané, čím ale vlastne pôsobia živo a nefantasticky, tak ako v niektorých súčasných ( ale aj minulých ) ´´medkolohuby´´ filmov z rovnakého súdka. Škoda len tej prepálenej minutáže. (21.10.2021)

Niekedy úporná snaha o niečo môže tú vec len pokaziť a následná nemohúcnosť potom napácha ešte väčšie zlo. Hlavne keď si nie sme istí sami sebou, to je potom hotový blázinec. Film pekne vykresľuje, ako to vyzerá v domácnosti, kde navonok kraľujú všetky príznaky bipolárnej poruchy. Mimo smrti už nie je nič horšie, ako sa báť zveriť vlastné deti vlastnej matke. Cassavetes odviedol skvelú režisérsku prácu a hlavne stavil na tých správnych hercov. Petra Falka som vždy vnímal ako pána Columba, no tu mi ukázal, že mu neboli cudzie ani vážne dramatické pózy a že takéto vypäté situácie zvládal zahrať s prehľadom. 80/100 (10.05.2016)