poster

Mlčení Lorny

  • Belgie

    Le Silence de Lorna

  • Francie

    Le Silence de Lorna

  • Itálie

    Il matrimonio di Lorna

  • Německo

    Lornas Schweigen

  • Slovensko

    Mlčanie Lorny

  • Kanada

    Lorna's Silence

  • USA

    Lorna's Silence

  • Velká Británie

    The Silence of Lorna

Drama

Belgie / Francie / Itálie / Německo, 2008, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shadwell
    ***

    Mlčení Lorny je na jednu stranu obžalobou zkaženého a zvráceného světa, kde zdánlivě nikdo není na té správné (nebo na té špatné?) straně, úpadku morálních hodnot a různých forem prospěchářství, zároveň je však film touto zkažeností jaksi fascinován, staví ji na odiv a manýristicky se v ní vyžívá. Uvážíme-li nářky z poslední doby nad filmovými festivaly, z nichž se stal paralelní trh k běžné distribuci, který se také otáčí kolem osy ekonomických vztahů, musíme se ptát, jestli nejsou etablovaní auteuři Dardenneové puzeni spíše tržní cestou než sociálním smýšleném; jestli si tito novodobí artoví hokynáři nedělají z důvěřivých diváků trochu šprýmy. ____ Stylistická poznámka: V artových filmech se nestříhá tak často jako v těch mainstreamových z nějakých ideologických předsevzetí (levičácká opozice vůči establishmentu), nebo snad stylistických („zachytávání" času v dlouhých záběrech-sekvencích), ale protože by vyšlo najevo, že nevyprávíte. Každý další střih a každý prostřih – prostřihem rozumíme krátký záběr, který vkládáme mezi dva záběry určitého dění, abychom jej doplnili o novou informaci – by usvědčil tvůrce z „loudavého podávání informací“ divákovi a vůbec z nedostatku takovýchto informací. Ovšem pokud takový prostřih umístíte a rozmělníte přímo v záběru, tzn. bez střihu, ničemu to nevadí, jde prostě o vatu, která se v záběru, zvláště v tom trvajícím nad pět sekund, které jsou pro art typické, ztratí. Uzavřeme to následující tezí: V mainstreamových filmech vidíme méně v záběru a tušíme více v „utopickém“ poli mimo záběr, u artu je tomu obráceně – to art se proti obecnému přesvědčení nachází ve sféře aristotelovské, zatímco mainstream v platónské.(5.6.2009)

  • xxmartinxx
    ****

    Film o jedné v podstatě hloupé malé rybě, která nemá ani náznak kontroly nad svým životem, a i když si sama myslí, že všechno dělá právě proto, aby tu kontrolu nabyla, nakonec musí přijít deziluze. Lorna na mě působí mnohem víc na osobní než sociální úrovni, vlastně jako sociální drama mě nepřišla moc zajímavá, ale to není špatně, protože ona osobní rovina mě zaujala víc, než je u Dardennů běžné.(6.9.2015)

  • emma53
    ****

    Tak já nevím, jestli v tomhle případě nebyli páni bratři režiséři až příliš velkými skrblíky, ale ve své podstatě asi tolik slov nebylo opravdu třeba. Jé to téma zfilmované na sto způsobů, takže kostra byla celkem jasná, ale asi jsem očekávala, že mě víc emotivně osloví. Myslím, že sen Lorny byl postupně drcen tím, co všechno pro něj musela udělat. Nemůžu říct, že jsem s ní soucítila po tom, co se odehrálo v souvislosti s Claoudym, ale to byl asi první impuls, kdy pak postupně začínala její vnitřní destrukce a vše se neodvolatelně chýlilo ke konci, který se v tomhle případě dal předpokládat Co dokáže s člověkem udělat ekonomická krize je někdy k nevíře a tohle byl jen malý útržek života jedné dívky, která měla možná zůstat tam odkud pocházela, alespoň ze závěru to pro mě vyplynulo. Jo, život je někdy pes a Arta byla výborná. 3,5*(28.2.2014)

  • Maq
    **

    Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Snad nám nakonec nebude líto dívčiny, která svou budoucnost programově budovala na podvodech a vraždách, a nakonec to na ni byla přece jen příliš silná káva. --- Jak tvrdil už Hayek, nejhorším následkem socialistické tyranie není materiální bída, nýbrž demoralizace. --- Dobrý příběh, svérázné filmařské umění. Jenže, jak už poznamenali jiní, uvidět jednou, pochválit na festivalech, a za pár týdnů si nikdo nevzpomene. Příčinou je zřejmě fakt, že tenhle střízlivý až chladný přístup nevyvolává skoro žádné emoce.(1.5.2011)

  • Aidan
    ****

    Skličující, ale ne beznadějný film; až nepříjemně skutečné drama, které se nesoustředí jen na sociální otázky - jakkoliv věrohodně je v něm svět přistěhovalců v "blahobytné Belgii" zachycen - ale především na lidské charaktery, na zápasy v duši. Sledujeme tichý přerod albánské imigrantky Lorny, pro niž se druhý člověk, feťák Claudy, jehož si vzala kvůli občanství, postupně stává z věci člověkem, ne prostředkem, ale cílem. Utkvělo mi v srdci nekolik krásných okamžiků: například nečekaná milostná scéna (byť trochu příliš dlouhá), kde je sex mnohem spíše projevem sebedarování než chtíče. Ocenění poroty v Cannes za scénář však moc nechápu. Film v poslední třetině příliš dějově zrychlí a zhoustne, takže divák ukolébaný pomalým rytmem vyprávění najednou lapá po dechu, přemýšlí, co se to vlastně na plátně stalo a příběh se mu mírně odcizí. Zkratkovitsot začne vadit. Navzdory tomuto nedostatku si minimalismu bratří Dardennů cením - podivuhodně pravdivě a bez kašírování totiž spájí sociální výpověď s duchovnem. Dával-li bych zlatou palmu, pak za režii. Jako jiné dardennovské filmy, ani Lorna nepotěší, nepobaví, neposkytne únik... kdo jí však bude ochoten věnovat pozornost, mnoho si odnese - přinejmenším jednu užitečnou jizvu navíc. Ale Bohu díky za takovéto chirurgické zákroky na duši, pomáhají člověka léčit z jedovatého opojení, do něhož se v multikinech - chrámech eskapismu - často tak ochotně vrhá.(23.2.2009)

  • - Před castingem uměla Arta Dobroshi francouzsky jen názvy dnů. (Nedhelborn)

  • - Scénář filmu byl oceněn na filmovém festivalu v Cannes. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace