Svatba za bílé noci

Film se odehrává na ostrově Flatey (placatý ostrov), kde opravdu vše vypadá jak ještě před sto lety. Trajekt, co tam jezdí, opravdu nestaví, ale jen vyhodí lidi, a zase jede dál, proto ta scéna s botama. Film získal na výročním ocenění na Islandu sedm cen Edda a suverénně tak vyhrál. Bavila jsem se výborně, prolínání tragických a komických linií filmu opravdu sluší, a Hilmir Snær se opět svlékne. :-) (21.11.2008)

Svatba za bílé noci je zlomyslný film. Zlomyslný tím, že se jeho příběh odehrává během jednoho roku, kdy se bez jakéhokoli varování prolínají různé časové úrovně a neinformovaný divák se poměrně dlouho a obtížně orientuje v příběhu a postavách. Navíc je snímek chvílemi stejně nerozhodný a protivný jako jeho hlavní hrdina, který se nevyzná sám v sobě a ve svých přáních. Obsahuje ale melancholickou atmosféru syrové severské krajiny a řadu zajímavých postav, které dokážou udržet divákovu pozornost a vytvořit tragikomický příběh, kde i přes absurdní výjevy a chování těm postavám tak nějak jejich emoce a činy věříte, tedy aspoň já mnohem víc než mnoha pohodovým českým současným komediím. Český divák zvyklý na onu pohodovost může mít zároveň tak trochu problém s tragikomickým vyzněním celého filmu a řekl bych ne právě idylickým romantickým závěrem. Jak sám hlavní hrdina říká, šťastný déle než 10 minut může být jenom blbec... Celkový dojem: 60 %. (20.11.2011)

Docela zvláštní film, který mi opět potvrdil to, že filmy ze severní Evropy jsou velmi specifické a dost odlišné od filmů, které známe z mnohem profláklejších zemí. Tohle je teprve můj třetí islandský film (prvním byl Albín jménem Noi, druhým byla Zkalená krev) a musím říci, že z těch tří je nejméně atraktivní. Což však automaticky neznamená, že je to film špatný, to v žádném případě. Jen mi přijde, že příběh je vyprávěn v příliš rozvleklém tempu, že je zkrátka hodně roztahaný a postupně udolává divákovu pozornost. Přitom zde bylo mnoho nadějných devíz, které kdyby se zužitkovaly, tak to mohl být film opravdu kvalitní. Předně je tu velká výhoda pro film v podobě úchvatného prostředí islandského ostrova, který vypadá opravdu úchvatně a je to nádhera se na tyto scenérie koukat. Pak je tu i velmi atraktivní námět, který bohužel má tu chybu, že je na střídačku vyprávěn první příběh jak se hlavné aktéři seznámili a zároveň i druhý příběh o tom, co se děje den před svatbou. Díky tomu, že ty příběhy byly vyprávěny zároveň, tak si nejsem jistý, že jsem vše správně pochopil a v ději se patřičně zorientoval. Tohle rozhodnutí vyprávět ty dva příběhy současně bylo bohužel dosti nešťastné a filmu to z mého pohledu jen ublížilo. Ale samozřejmě našly se zde i světlé a vtipné momenty a chvílemi byl ten film nadmíru vydařený, že bych mu s chutí dal pět hvězd, a jindy naopak byl tak nepřehledný, že bych mu stěží dal jednu hvězdu. Prostě tohle je z mého pohledu velmi rozporuplný film, a tak nakonec volím průměrné hodnocení v podobě tří hvězd, i když film měl rozhodně na víc! (27.04.2010)

Poetická obrazivost včetně mnoha kouzelně surreálných scén vybízí diváka ke vstřícnosti k osudu hlavního hrdiny, jímž je pedagog mechanicky vykládající etiku, dávno zmizelou z jeho vnitřního života. Při sledování se nabízí myšlenka, že pokud je tohle komedie, jak asi vypadá islandský horor, ale neodbytně mi tane na mysli, že ty rozdíly nebudou nijak markantní. Chvílemi se zdá, že té deprese je až moc, jako by byla na objednávku, závěrečná část však naštěstí zase podpoří středoevropanovy iluze o životě na kouzelném ostrově. Jenom škoda, že mi během té emocionální sinusoidy byly sympatické pouze dvě postavy, navíc vedlejší – hrdinův tchán a vikingský přítel, tlustý ožralý noční pianista. (14.11.2011)

Svatba na opuštěném ostrůvku, s malým dřevěným kostelem na jeho vrcholku. Spojení se světem - pouze přívozem. Mám-li smutek na duši a jestli si chci při filmu pomeditovat, pak je tohle dobrá volba. Jen už se mi trochu děj vykouřil z hlavy. Severské filmy mě vždy lákaly a islandská kinematografie vystupuje poslední dobou do popředí. Tenhle to jen dokazuje. (08.11.2014)