Somers Town

British Sink Cinema šmrncnuté Jarmuschom. Turgoose je fakt herecký talent. Somers town lavíruje medzi drsnosťou britských sociálnych drám a poetičnosťou nezávislej dlhozáberovej čiernobielej kinematografie. Príbeh dvoch outsiderov v Londýne odkrýva mizériu života či už domáceho obyvateľstva alebo emigrantov z východnej Európy bez samoúčelnej snahy byť depresívny. Naopak film zachytáva ich trápenia veľmi triezvo, bez zbytočného dramatizovania a vlastne hovorí, že aj ten mizerný život tesne nad dnom spoločnosti je sem-tam sranda. (30.07.2014)

Trochu poodhalená tvář do života imigrantů v jedné londýnské čtvrti s jejich nejen sociálními problémy. Osamělý Marek zde poznává Tommyho, stejně osamělého a postupně mezi nimi vzniká přátelské pouto. Začínají spolu prožívat mnoho situací odpovídající jejich věku, například společnou náklonnost k francouzské číšnici Marii, která byla opravdu moc roztomilá. Je to takový malý, milý, velký film s krásným sněním na konci. (15.06.2012)

Hořké, ale i úsměvné, sem tam opravdu pobaví. Film nabízí hlavně kouzelnou atmosféru času dospívání (a s ním spjatých radostí a strastí) a samozřejmě také ústřední dvojici chlapců, kteří ani nemůžou být víc rozdílní a přesto mezi nimi postupně vznikne tak silné přátelství. A líbil se mi i ten sice naivní, ale pěkně barevný konec jakožto výstup z šedé reality a sen v jednom. Vizuál a hudba byly také prima. Za mě to budou slušné 4*, spokojenost. (05.07.2014)

Povrchní vyumělkovaná historka provázená tklivými tóny, která chce být něčím víc než ve skutečnosti je, tím že se zabalí do originálního černobílého hávu. Ve skutečnosti se jedná o nevýrazný snímek popisující příhody asociálního rezatého adolescenta, který opouští sever Anglie a vydává se za lepším "londýnským" životem. Při svých toulkách Londýnem poznává jiného spratka patřícího mezi imigranstkou menšinu z Polska, jehož dělnický otec je nepřekvapivě vykreslen jako násoska, který když už vede se svým synem rozhovor, tak se týká buď nově nabitých anglických vulgárních slovíček nebo sexu. Když otec nechlastá, tak tvrdě maká na místním vlakovém nádraží a mezitím už oba spratci pokračují ve svých toulkách po Londýnské periferii. Společné toulky si okoření platonickou láskou k nádherné francouzké slečně, která je sice zhruba o deset let starší než oba výrostci, ale jejich sympatie opětuje a díky tomu se divák dočká vzrušující jízdy po místních ulicích a parcích v kolečkovém křesle. Pařížský závěr považuji za vtip. Takhle nesnesitelně dlouhých šedesát minut už jsem dlouho nezažil. Festivalovka, která má prakticky nulovou výpovědní hodnotu a anglických teenegerech na straně jedné a přistěhovalcích na druhé a to se o to pravděpodobně snažila. Film o ničem. Jediná věc, která mě při sledování napadala byla ta, že podobné spratky řezat a řezat :o) (14.06.2013)

Tak má podle mě vypadat obyčejný malý sociální film, tedy něco, co se u nás vůbec netočí. Somers Town je snímek, kterej umí skvěle přepínat mezi humornou a existenciálně naléhavou podobou a kterej nachází ryzost na těch nejméně pravděpodobných místech - v citlivosti lidí z okraje společnosti (aniž by vytvářel stroj na výrobu klišé). Skvělý (a nikoli naivní, jak jsem si přečetl v některých komentářích) mi přijde ten barevný kontrast na konci filmu, kde se černobílé zrno promění na retrobarevnej negativ. Právě skutečnost, že nejde o přechod do klasické barvy, ale je použit ten retro-filtr, činí konec filmu interpretačně velmi zajímavý - jednak může jít i iluzívní přitakání útěšnosti (lidské sny mohou dojít naplnění) a jednak může jít pouze o zhmotnění vysněného přání, které se v realitě ale nepodařilo uskutečnit (a existuje tedy pouze v hlavách hlavních hrdinů). (14.08.2014)