Režie:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Hana Maciuchová, Ludmila Vostrčilová, Vladimír Krška, Milan Klásek, Stanislava BartošováObsahy(1)
Geniální český dramatik Jiří Hubač napsal na přání Jiřiny Bohdalové roli Kláry, stárnoucí ženské z bufetu na nádraží, která celý život pečuje o svoji rodinu. Hodného, i když jednoduššího bratra Fandu a záletného otce, který za sebou zanechává zástupy bývalých milenek a jejich dětí. A celý život sní o tom, že si koupí dům, v němž bydlí v nájmu – svůj dům na nebesích... Jedna z nejlepších inscenací Divadla na Vinohradech 80. let. Trošku smutná, ale přece jen komedie, s dokonalým výkonem Jiřiny Bohdalové. Divadlo na Vinohradech uvedlo premiéru představení 14. listopadu 1980 a derniéru 23. dubna 1987. Celkem bylo odehráno 159 představení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Mnohem lepší, než filmová verze. ()
90% — Jak vlastně na filmové databázi hodnotit záznam divadelního představení? Z pohledu toho záznamu to bylo průměrné, co taky jiného, že? Takže budu hodnotit hru samotnou jako ostatní a tady se dostáváme do úplně jiné kategorie. Hra je výborně napsaná a perfektně zahraná. Všemu samozřejmě vévodí Jiřina Bohdalová, která dokazuje, že je velká herečka, ale i ostatní herci jsou skvělí — zmínil bych především Miloše Kopeckého, ale uznání zasluhují všichni. Škoda, že jsem neměl možnost toto představení vidět živě. ()
Jiřina Bohdalová ze sebe v této divadelní hře vytáhla snad veškerý svůj herecký um. Tolik poloh najednou zvládne zahrát jen málokdo. Jiří Hubač jí to sice napsal, jak se říká, přímo na tělo, ale o to víc výsledek stojí zato. Příběh obsahuje většinu životních traumat, horlivostí a lidských slabostí. Příběh ženy z nádražního bufetu řídící svůj život a dění kolem sebe velice rázným způsobem. Úspěch této hry přispěl k natočení filmu pod názvem 'Jedna kočka za druhou', ale kvalit této hry ani zdaleka nedosahuje. A tak díky za televizní záznam, který nám tak úžasnou hru, z dnes již hereckými legendami (Kopecký, Vostrčilová, Krška, Klásek), připomene. ()
Dlouho, se mi nestalo, možná nikdy, že jsem se smál jak blázen, ale přitom se mi chtělo skoro brečet. Bravo, tleskám ve stoje !!! A ten klavír.... ()
V titulcích je uveden rok záznamu 1984! Nikoli 1980! Opravte si to! ()
Krásná hra. Takové ty slzy přes smích anebo smích přes slzy. Bohdalová je někdy k nakopnutí, jindy k politování, Hanzlíkovi držíme palce, aby se vzepřel a Kopecký... je prostě Kopecký. ()
Úžasná věc, naplněná životem, emocema,řečma ... "já se vžydycky peru s těma nepravejma". O tom, jak jsou někteří prchlivci :-) ()