Deux jours à tuer

KOLIK ČASU JEŠTĚ ZBÝVÁ? JAK DLOUHO JEŠTĚ? DOKUD JEŠTĚ TROCHU ČASU MÁM, MILUJI, CHCI SE SMÁT, CHCI BĚŽET, PLAKAT A MLUVIT. VIDĚT, VĚŘIT, PÍT A TANČIT, KŘIČET, JÍST, PLAVAT, SKÁKAT, NIČÍM SE NEŘÍDIT. JEŠTĚ JSEM NESKONČIL... CHCI LÉTAT, ZPÍVAT, CHODIT, TRPĚT, MILOVAT... NEHLEDĚ NA TO, KOLIK ČASU MI ZBÝVÁ, TOLIK LÁSKY SE VE MNĚ SKRÝVÁ..... /// To takhle jednoho dne popadla Antoina touha začít říkat pravdu. V práci, tchýni, doma....že by nuda? Rozmařilost životem? Zhejčkanost rádiem (jako rozhlasem...)? NEHRAJ SI NA UBLÍŽENÝHO CHUDÁKA! ŘEKNI NĚCO! A je to tady - DRAMA! Kdy asi tak člověk může začít bejt upřímnej? (nebo aspoň se tak tvářit...) DNESKA SI MŮŽU DOVOLIT VŠECHNO! Tak šup šup... už ti kámo kopou díru – je třeba se rozloučit s dětma, vošahat kamarádku, říct kámošům, že jsou vyžírkové, manželce zase.... prostě loučení jiným způsobem. Drsným a filmově zajímavým. Smutnej film, bez pompézností, jen o člověku, kterej se chce rozloučit bez zbytečnýho patosáckýho dojímání a ve kterým má možnost si TU ,,svoji“ citlivou chvilku najít každej. (Možná i ten jenž NEPOCHOPIL, ŽE TEN PÁN NEMĚL MILENKU, ALE LEUKÉMII, A ŽE ....no to je jedno...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou napsal Francois d´Epenoux číst nebudu. 2.) Nevím, jak šetrně říct lidem kolem sebe, že to mám ,,za pár“. 3.) Thx za titule ,,malai“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.04.2012)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 30 - Francie. To nejlepší na konec, doslova a do písmene. Sladká Francie nezklamala a opět oblažila srdce mé. Dlouho jsem se načekal, až někdo sesadí Rumunsko (ne, že bych mu nepřál celkové vítězství) z prvního místa. Které jiné filmové velmoci by se to mělo podařit?! Jean Becker je znamenitý režisér a po Rozhovorech s mým zahradníkem mě opět potěšil. Dupontel nepatří zrovna mezi herce, které bych aktivně vyhledával, ale naplňuje recenzi z Le Point, jež je stručná a výstižná - "Le meilleur film de Becker, Dupontel exceptionnel". (28.04.2015)

Smícháme výborný námět, zdařilý scénář, bezchybnou režii a zajímavou hudbu s perfektními hereckými výkony. Vznikne film nabitý emocemi s přesně dávkovanou stopáží. Taťka Jacques by měl ze syna Jeana určitě radost, byť by možná spolu se mnou kroutil hlavou. Jak vůbec někdo může natočit tak dobrý film, když z něj čiší jen samé negativní emoce? Ale zase to má jistou výhodou, tenhle film se Američanům líbit nebude, takže ho snad neproženou svou filmovou kompostárnou v Hollywoodu. (11.11.2012)

Co se stane, když muž ve 40 letech zjistí, že jeho dosavadní život nestál za nic? Že ho nenaplňuje rodina, milenka ani práce a rozhodne se to poměrně násilným způsobem změnit? Odpovědí na tyhle otázky je film Deux jours à tuer, který by se dal označit za jeden z nejzajímavějších z nové éry francouzského filmu. Snímek s překvapivě rychle se vyvíjejícím dějem si rozhodně nebere žádné servítky a výkon Alberta Dupontela z něj dělá podívanou, kterou rozhodně stojí za to vidět. (21.12.2008)

Veľmi dobre zvládnutý film s tajomstvom na konci, na ktoré ale nemusíte čakať, pokiaľ si prečítate komentáre, lebo dve tretiny z nich odhaľujú celú pointu. Ak sa človek tomu vyhne pred filmom, dostane oveľa lepší zážitok. Oplatí sa, lebo naozaj môže prísť k veľkému prekvapeniu. Hudba výborne zvolená ku kľúčovým scénam. (01.04.2024)