Deux jours à tuer

Smícháme výborný námět, zdařilý scénář, bezchybnou režii a zajímavou hudbu s perfektními hereckými výkony. Vznikne film nabitý emocemi s přesně dávkovanou stopáží. Taťka Jacques by měl ze syna Jeana určitě radost, byť by možná spolu se mnou kroutil hlavou. Jak vůbec někdo může natočit tak dobrý film, když z něj čiší jen samé negativní emoce? Ale zase to má jistou výhodou, tenhle film se Američanům líbit nebude, takže ho snad neproženou svou filmovou kompostárnou v Hollywoodu. (11.11.2012)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 30 - Francie. To nejlepší na konec, doslova a do písmene. Sladká Francie nezklamala a opět oblažila srdce mé. Dlouho jsem se načekal, až někdo sesadí Rumunsko (ne, že bych mu nepřál celkové vítězství) z prvního místa. Které jiné filmové velmoci by se to mělo podařit?! Jean Becker je znamenitý režisér a po Rozhovorech s mým zahradníkem mě opět potěšil. Dupontel nepatří zrovna mezi herce, které bych aktivně vyhledával, ale naplňuje recenzi z Le Point, jež je stručná a výstižná - "Le meilleur film de Becker, Dupontel exceptionnel". (28.04.2015)

Co se stane, když muž ve 40 letech zjistí, že jeho dosavadní život nestál za nic? Že ho nenaplňuje rodina, milenka ani práce a rozhodne se to poměrně násilným způsobem změnit? Odpovědí na tyhle otázky je film Deux jours à tuer, který by se dal označit za jeden z nejzajímavějších z nové éry francouzského filmu. Snímek s překvapivě rychle se vyvíjejícím dějem si rozhodně nebere žádné servítky a výkon Alberta Dupontela z něj dělá podívanou, kterou rozhodně stojí za to vidět. (21.12.2008)

Raz za čas sa ku mne dostane dráma, ktorej pointa ma posadí na zadok. Tento snímok je jedným z príkladov. Síce kratšie, ale tempo príbehu nedá ani na chvíľu vydýchnuť, kúsok po kúsku sa tu majstrovským a mozaikovým spôsobom buduje a skladá obraz života jedného štyridsiatnika a jeho osobnej drámy. Niekedy až príliš neskoro prídeme na to, čo má v živote naozaj cenu. Filmové dielo s tak veľkým myšlienkovým presahom nemôže preto nechať nikoho chladným. Becker je trieda, už sa teším na ďalšie jeho maškrty. (15.05.2015)

Příjemný film z dílny francouzské kinematografie. Antoinova cynická upřímnost s reflexí jeho vlastního života, který žít asi ani nechtěl, mi sedla. Střední část filmu trochu nuda, ale díky závěru a kompletnímu sdělení filmu řadím Deux jours à tuer mezi povedenější filmy. A nečtěte obsah filmu, víc si to užijete. (04.09.2012)