Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když bulharský režisér Rangel Vulčanov na sklonku 60. let natočil stylizovaný, teatrálně sošné a proklamativní životopis slavného antického bajkaře Ezopa, sotva tušil, že snímek se ocitne mezi zakázanými. Tehdejším mocipánům se zdál závadný: hlavní hrdina touží po svobodě a nezávislosti, ochoten za své přesvědčení položit i svůj život. Nelíbilo se jim, že otrok Ezop odhaluje nepravosti svých pánů a hlásá, že v případě nutnosti je třeba se jim postavit... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Ezop Arnolda Bronnena patřil v dobách mého dospívání k "povinné literatuře". Aby také ne! Na jeho bajkách (víc než na jeho životě) se dá postavit celé pojetí světa a bytí - mohlo by se třeba začít tou o hroznech, nezralých proto, že jsou příliš vysoko. Ezopovské příměry jsou nejen mravoučné, ale i vtipné, a vztahují se k němu stejně jako k ostatním. Když (v českém překladu Bronnenovy knihy) uvažuje: "Chceš-li vykakat pěknou kupku, hlaď se jak Solón po svém pupku", víme, že tahle metoda u něj fungovat nebude, že je jen pro svobodné a bohaté... Valčanovův film se na Ezopa dívá podobně, jako na bojovníka za svobodu, svoji i své komunity, jak na vtipálka, který nešetří druhé ani sebe. Přesto, že není úplně přesvědčivý a dotažený, a je snad až příliš podřízen estetice "československého filmového boomu šedesátých let", patří k filmům, které přežily se ctí. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Tento Ezopův životopis sice docela přesvědčivě popisuje dobu Ezopova života, ale ona intermezza ze současnosti narušují celkově dobrý dojem z filmu. Ezop, jenž toužil po své vlastní osobní svobodě, aby se nemusel podřizovat svým pánům, vždy, když má svobodu téměř v rukách o ni přichází, ale to jeho úsilí ještě stupňuje. Film, který nabádá obyčejný lid k touze po svobodě, se nelíbil tehdejšímu bulharskému režimu a byl zakázán. Nejzajímavější je sledovat, jak na Ezopovy sarkastické bajky reagují osoby, jimž byly bajky adresovány, nestalo se po celý film, aby to nebyla osoba výše společensky postavená. Zároveň Ezopův vliv na dav, po převyprávění jedné bajky lidé naprosto obrátili názor opačným směrem, než původně, hned na to ovšem se obrátili proti Ezopovi. Měla to být alegorie na nestálost názoru masy lidí nebo jen nedůvěryhodný moment? Velice zajímavá byla kopodukce s Československem a účast českých herců na natáčení filmu. Kamenný výraz v tváři Radovana Lukavského se naprosto věrbě hodí na roli vysokého politika a i Josef Kemr byl vhodně osazen do role slabošského Ezopova pána filosofa Xanta. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V české kinematografii naprosto raritní snímek, jaký nemá obdoby. Výprava, kostýmy, scenérie, dějství. Postava Ezopa moralizujícího za pomocí svých bajek poukazuje na sílu člověka nenásilnou formou bojovat s lidskou hloupostí a bezprávím. Divadelní komorní ztvárnění posiluje uměleckou hodnotu díla za pomocí výborných exteriérů, což byl skvělý tah. Takhle to vypadá daleko věrohodněji, než kdyby se využili typické umělé studiové kulisy. Herecké výkony jsou ukázkou profesionality nejen českých herců. Jedná se o velmi silné dílo s moudry platné i pro dnešní svět. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Sice trošku náročná, ale nádherná, velkolepá podívaná na 6 st. př.n.l. Otrokáři, boj za svobodu, "pohádková" vychytralost hlavního hrdiny, mocenská rozmařilost, klasické politické špinavosti, které přetrvaly dodnes, a to vše s nejlepšími českými herci své doby. Zdeněk Liška tomu dodává, jako vždy, dokonalou atmosféru a výpravný antický snímek je na světě. Ve filmu je také docela zajímavá myšlenka z budoucna. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Nadčasové podobenství o touze po svobodě vzniklo v bulharských přímořských exteriérech. Film musel skončit v trezoru nejen kvůli proklamované svobodě, ale také proto, že v řadě alegorií a narážek ukazoval na okupaci Československa sovětskou armádou. Ač doba v něm takto zanechala stopy, čas nic na aktuálnosti neubral. Netřeba chodit daleko, vždyť jen Ukrajina je co by kamenem dohodil. Vzdušné pestrobarevné kostýmy, šperky, oblečení kněží i vojáků - stopa Ester Krumbachové je nezaměnitelná. A věřím, že jako u řady snímků 60.let se i zde minimálně radou podílela na výtvarném řešení mnohých scén (hodování, přijímání darů v Delfách či zdánlivě nekonečné zástupy lemující ostré skály na pobřeží). Silné herecké trio Kemr, Macháček a Lukavský je skvěle doplněno Kalojančevem. Pozorný divák si může vychutnat nejen řadu Ezopových bajek, ale i rozličné úvahy na téma společnost, poddanství (otroctví), svoboda, chudoba či válka. Výtvarná kamera je doprovázena skvělou hudbou Z.Lišky (občas jsem měl pocit, jako bych se objevil v Malé mořské víle). ()

Zajímavosti (2)

  • Po srpnové okupaci Československa hned 27. 8. 1968 vedení Filmového studia Barrandov ukončilo spolupráci s bulharským Kinocentrem na tomto filmu a zároveň vypovědělo smlouvu o koprodukci. (raininface)
  • První kopie byla vyrobena 27. 5. 1969, film nebyl v Československu schválen a uveden do distribuce, premiéra byla až v roce 1990. V Bulharsku proběhla premiéra už 26. 6. 1970. (lausik)

Reklama

Reklama