Kůže

Pokud jednu tvář války představuje frontová linie se svištícími kulkami a dělostřeleckou palbou, pak snímek vlastně ukazuje jen tu druhou. V prvních záběrech se sice objevuje americká pěchota postupující opatrně do nitra města, pouličních bojů jsme ale ušetřeni a válka v podání amerických velitelů, kteří jsou svědky oportunismu a pozoruhodné pragmatičnosti místních elit, nabývá bezmála operetního rozměru. Krok za krokem se ale ukazuje, že i válka bez bombardování a krvavých ztečí si žádá svou daň. Od té nejvyšší v případě minového pole až po nucenou dětskou prostituci - je přece jen lepší prodávat tělo svého potomka než ho nechat zemřít hlady. Cavanimu se daří ukazovat absurditu válečných poměrů leckdy vyloženě komickým způsobem, až mi v několika momentech (krádež tanku, obchodování s vykrmenými německými zajatci) připomíná román Jak jsem vyhrál válku. Kapitán Malaparte je informovaným vypravěčem příběhu, který má z pohledu diváka ideální postavení. Dokáže se stýkat se všemi vrstvami italské společnosti od horních deseti tisíc až po ztracené existence na městské periférii. Pro Mastroianniho byla role italského důstojníka s frontovou zkušeností zajímavým vybočením ze šablony bolestínských intelektuálů a melancholiků. Celkový dojem: 90 %. (04.12.2017)

Drsná válečná záležitost, místy velmi odporná. Ale taková válka je a tak to tvůrci chtěli. Ať už je to prostituce za jídlo, kanibalská hostina či zbytečná smrt civilisty pod pásy Shermana... Spíše než o ryze válečný film se spoustou bojů se však jedná o psychologické drama z období osvobozování Itálie americkou armádou. Z tohohle pohledu na válku budte mít kocovinu. Velmi věrné zpracování podle knižní předlohy !!! * * * * * (11.04.2013)

Jelikož se mi čte stále obtížněji (soustředění, vytvrvalost, zrak, zájem), posouchám po nocích četbu (na pokračování). A tak znám nejen Malapartův román Kůže, ale i Musilův Muž bez vlastnstí. Vzpomíním si na souvislosti, při nichž Robert Musil filosofuje o "kozince", kůži z níž se dělají rukavice, jejichž údržba, nevlékání a (rituální) používání z ní čini materiál, který převyšuje hodnotu kůže vlastní. Ale něčeho se nelze dotknout vlastní kůží a musí se dělat v rukvičkách. (14.11.2022)

,,BOŽE, AKÁ HANBA. PREDÁVAŤ VLASTNÉ DETI. HANBA." ,,SÚ HLADNÍ. LEPŠIE ICH PREDAŤ, AKO ZJESŤ." __ Tak toto bola iná káva. Prakticky neznámy film s dobrým obsadením (okrem známych tvárí si podaktorí spomenú aj na Kena Marshalla ako seriálového ,,Marca Pola") a kvalitným zastúpením aj vo formálnych zložkách (výpravu robil známy oscarový scénograf Dante Ferretti vo svojom ,,predhollywoodskom" období) pôsobí od začiatku nevídaným dojmom. Silný naturalizmus sa mieša s obscénnosťou a perverzitou pomerne vulgárneho scenára, čo mi zo začiatku prekážalo a videl som v ňom snahu hrať na efekt. Film vťahuje diváka do deja postupne, pretože ide skôr o epizodické rozprávanie s voľne načrtnutou ústrednou linkou. Moja pozornosť sa zvýšila až pri scéne smrti vojaka na mínovom poli. Skoro sa mi zdvihol žalúdok a to som nevedel, čo ma ešte čaká v závere. Následne ma dej viacej upútal, miestami šokoval (,,kanibalská hostina", takmer surrealistický ,,mužský pôrod", Neapol plný prostitúcie), pobavil svojráznymi dialógmi (,,Obyčaj káže začať pivnicou." ,,Prečo nie vašou spálňou?") či čierno-humornými úvahami nad osudom nemeckých väzňov (,,Chcú z väzňov spraviť mydlá." ,,To je ich problém.") a tým, akú hodnotu by malo mydlo z Hitlera, čím rozohral pomerne plasticky podaný obraz o strašných pomeroch obyvateľov Neapola, ktorí sa v čase vojny pokúšali prežiť akýmkoľvek možným spôsobom. Pomyselným vrcholom filmu sa môže javiť výbuch Vezuvu, ku ktorému smerujú výčitky na slabšie technické spracovanie. Ako skutočná udalosť skôr slúži ako osudový doplnok ku všeobecnej tragédií tých dní, ktoré kulminujú nešťastnou nehodou na konci filmu. Záver už hádam nikdy nechcem vidieť. Videl som už všeličo, ale chlap rozpučený tankom na kašu, kedy pred šokovaným davom sa jeden z vojakov zmôže iba na: ,,Obíďte tú... tú vec." je absolútne najbrutálnejšou scénou akú som dosiaľ videl. Strašná, nehanebná smrť zbavujúca človeka akejkoľvek ľudskej podoby,´korunovaná Mastroianniho poslednou trpkou úvahou. Zháňam knihu... (277. hodnotenie, 32. komentár k filmu) (19.11.2017)

Film je to groteskní, ale groteska to není. Moc se mi líbil Burt Lancaster, jak dokonale zahrál amerického generála se smyslem pro svou reklamu, a Marcello Mastroiani v roli uhlazeného a posmutnělého skeptika byl dokonalý. Skládačka složená z příběhů krutých, dojemných i směšných - mumraj, který se odehrává v zóně, kde vzniklo jakési předpeklí. (03.11.2013)