Madisonské mosty

Nemám rád ten pocit, kdy mě romantický film nezasáhne tak, jak by měl. To následné zklamání mrzí snad nejvíc ze všech žánrů a tady o to víc, že osudové a přitom náhlé vztahy jsou tím největším lákadlem. Herecky i dramaticky dokonalých momentů je tady požehnaně, ale jakoby nedržely pokupě. Vzpomínám na film s usměvavou slzou v oku, ale kvůli zbytečně protahované paralení linii s otravnými potomky nemůžu jít výš. (10.04.2006)

Clint Eastwood v Hollywoodu mj. přezdívaný „serial womanizer“ mě tímto snímkem fakt dostal. Kdo by řekl, že zrovna člověk s takovou pověstí dokáže vytvořit film, ve kterém je láska Roberta a Francescy téměř hmatatelná? Madisonské mosty jsou opravdu velmi intenzivní, a čeho se cením nejvíc, romantický, ale ne hloupý film. Takových by jste snad napočítali na prtech jedné nohy. A co se herců týče, Streepovou nemá cenu hodnotit, ta je talentovaná a vždy se dokáže profesionálně připravit, velkým překvapním je i v tomto případě Eastwood, který svůj nepříliš široký herecký rozsah do posledního odstínu využil k vytvoření charismatického a citlivého chlapíka, který je prostě sympatický. Po režijní stránce jsou Madisonské mosty standartní, zaměřují se na herce a nechávají jim hodně prostoru a závěr s auty na křižovatce, to je ale parádní, frajersky suvernéně odvedená, filmařina. (26.07.2012)

Poetický příběh krásně zahraný s jasným poselstvím o tom, že láska je dar, který není dán každému a pokud má někdo to štěstí ji potkat, je to zázrak okamžiku, třeba jen čtyř dní nebo studny, z níž se dá čerpat celý příští život. Několik úchvatných scén dává filmu speciální nálepku, již už nelze s jistotou odpárat. Např. deštivý pohled na auto s cizí SPZ z každé strany mince - té co o tom "něco" ví a uvnitř ji drásá boj s dilematy a té, co žije v blahé nevědomosti klidné a bez emocí - co je lepší, toť otázka? Nikdy bych neřekla, kolik je v tak prosté nenápadně krásné Meryl erotického náboje, nebo právě proto? (25.12.2012)

Malebné obrazové kompozice kameramana-malíře Jacka N. Greena, něžná hudba Lennie Niehause, přesvědčivé a civilní herectví ústředního dua, Clintova svědomitá, pozvolná a nádherně staromilská režie, která dbá na lapidární detaily, to vše zapříčinilo, že jsem neměl daleko k pláči. Madisonské mosty jsou uhrančivou, citlivou a komorní básní polarity titánsky tísnivého nádechu a výdechu očistného a obrozujícího jarního deště, jehož rezonance na srdci a na duši hned tak neodezní. A rozhodně nevěřte tomu, že jsou pouze pro usedlé "domácí puťky" ve středních letech, kterým protekl život pod upracovanýma rukama, jak zde jistí jedinci (indiskrétně) prezentují. P.S. Niternost Eastwoodových filmů je pro mne zdrojem neutuchajícího obdivu a úžasu. Doufám, že u toho zůstane i do budoucna. (22.11.2008)

Pomale? Roztahane? Nudne? NIKDY! NOT IN A MILLION YEARS! Nadherny film, ktory ma dojal neuveritelnym sposobom, pretoze toto sa stava iba raz za zivot a dopadne to vzdy takto, nie happyendom, ktory vidavame v hollywoodskych filmoch o tom, ako vsetci zijeme stastne az na veky s tym pravym/pravou. Bravurne herecke vykony oboch predstavitelov a ja im za cely film vzdavam hold. (13.07.2009)