Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Druhý diel mal na čom stavať a to sa výrazne prejavilo v jeho kvalite. Svoju stavbu postavil na základoch z prvého dielu a tá potom vynikajúco fungovala. V prvom diely mi jednotlivé scény na seba veľmi nenadväzovali (mal som taký pocit), ale v tomto sa to výrazne zmenilo. Dokonca sa aj zlepšili herecké výkony jednotlivých predstaviteľov aj keď nie je vylúčené, že oba diely sa natáčali naraz (to neviem). Z toho čo píšem je jasné, že druhý diel sa mi páčil viac a teda odporúčam toto dvojdielne dielo. Hlbšie sa v tomto druhom diely dá dostať aj do rozmýšľania jednotlivých protagonistov a aj bol pre mňa viac "poetický" a poučný v niektorých situáciách. Súboje boli lepšie asi v prvom diely, ale mne v prvom rade ide o kvalitu príbehu. No a dvojka je aj o dosť vtipnejšia a vtipné scénky väčšinou nepasujú do vojnového filmu, ale tu je opak pravdou. (08.11.2015)

První Red Cliff jsem viděl asi před rokem a popravdě už jsem si vůbec nepamatoval o čem to bylo. No ale ono to vlastně není vůbec důležitý. Kdo s kým bojuje proti komu a proč to je u tohodle snímku pouze vedlejší záležitost. Prim hraje audiovizuální stránka - krásný hudební a zvukový doprovod, velkolepá, úchvatná výprava, skvělá dynamická kamera, když zpomalený záběry, tak efektivní (nikoliv na natažení už tak dlouhé stopáže), skvělej střih a v takovýchto superlativech by se dalo pokračovat dál a dál, že by to skoro vydalo na třetí Krvavé pobřeží. (27.01.2010)

Po všech stránkách lepší a velkolepější než první část. Místo bezduchého vizuálního samožerství nastoupili emoce, city, lidskost, vtip, nadhled a opravdové postavy, kde si na vojáčky nehrají dobří se zlými, ale pouze ti, kteří sledují politické zájmy, rámované gesty o přátelství a hrdinství. To vše pak korunuje závěrečné ohnivé inferno, kde se práská hořícím bičem. Děkuji, Johne! (06.07.2009)

Sice jsem z toho nebyl tak nadšen jako z jedničky, ale John umí, herecké obsazení byť je skvělé, tak zde jednotlivé postavy ustupují do pozadí, důraz se klade na kolektivní souhru. Uvidíte dobré vizuální orgie, zejména noční bitva mě dostala. Ale námořní bitva mě tak nějak zklamala, čekal jsem více. Přesto, kdo má rád tento typ filmů nemůže se zklamat. OST je dobré, ne že bych měl nutkání poslouchat ho mimo film, ale svoji funkci plní dobře. (20.02.2009)

Přestože byla párkrát v průběhu děje vznesena otázka po smyslu právě probíhající války a jedna z mála ženských postav apeluje v rozhodujících chvílích na její ukončení (ačkoli na začátku byla pro válku), přes toto všechno vnímám tento film jako nechutnou, cynickou a obzvláště blbou oslavu násilí a víry ve vyprahlost a vyprázdněnost divákova ducha i srdce. U filmu, u něhož přes 70% času (můj subjektivní odhad) tvoří pouze bitvy, tj. sekání, píchání, stínání, spalování, střílení aj., kde hrdinové jsou jednoznačně definování nadpozemskými atletickými dovednostmi, schopnostmi snášet přímé zásahy šípů a darem předvídat cokoli, kde arcipadouši jsou naopak poznatelní dle toho, že padnou až jako poslední, přestože se na ně vrhá pět-deset-dvacetinásobná přesila.. u takového filmu nemohu smýšlet jinak. Ve vzácných chvílích je zdůrazňována krása přírody, sem tam se mihne náznak milostného prvku - ale to jen jako okořenění primární funkce filmu: "Akce!" Film je to tupý prototyp (proti?)válečného filmu, v němž prostý voják umírá nepovšimnut jen jako nevýznamná jednotka hekatomb a pro rádobyvznešené ideály. Humanistické myšlenky jsou nahrazeny důmyslnými rozpravami nad taktikou a pokryteckými vzdechy nad podlostí a nemorálností soupeře (aby vzápětí tzv. hrdinové použili podobné lsti ve jménu sebou samými definovaného dobra).Celým filmem smrděla umělina a spálený popcorn. A to vše na neskutečném prostoru pěti hodin... ** (03.10.2010)