Barbar

Taký kvalitný a intenzívny zážitok som nečakal. Miestami som zvažoval hodnotenie 100% a mysľou mi behalo prirovnanie k veľdielam svetovej kinematografie (Apokalypsa, Stalker). Výsledné nadšenie síce v závere troška zvädlo, ale i tak je to niečo, čo som nevidel možno celé roky. Ak vôbec niekedy. Trvá to len hodinu a pol, no stane sa v ňom toľko vecí, že by sa podľa nich dal nakrútiť štvorhodinový epos za 150 miliónov dolárov. Nakoniec z toho vznikol 96-minútový dánsko-britský film, ktorý je miestami taký komorný, až som tomu nemohol veriť. Paradoxne, práve oná komornosť mu dodáva osobitú a jedinečnú atmosféru. vynikajúci Mikkelsen, čarokrásna príroda a veľmi zaujímavá atmosféra "novoobjaveného nového sveta, v ktorom akoby ešte nikto nežil, len zvieratá". (20.01.2017)

U Barbara, jak zní neobratný český dsitribuční název filmu, takhle nízké hodnocení fakt nechápu. Možná je to tím, že diváci očekávali něco zcela jiného. To ale není můj případ. Věděl jsem že se nejedná kinofilm typu Vikingové. Jméno režiséra je zárukou spíše jakési téměř hypnotické podívané ve stylu filmů Terence Mallicka, Davida Lynche, Wernera Herzoga nebo Jima Jarmusche. A atmosférický trip Jednookého podbarevný psychadelickou zvukovou kulisou se mi dost líbil a to od hned od prvních záběrů, ze kterých na vás dýchne sychravá mlha severských zemí. Dialogů je ve filmu minimum, příběh je odvyprávěn nedoslovně, volným tokem událostí, mezi nimž zůstává volný prostor pro domýšlení souvislostí divákem. A přesně takovéto filmy si užívám nejvíc. Normálně bych dal jen 4*, ale hodnocení něco málo přes 50% mi přijde natolik zcestné, že dám plnou palbu. (16.10.2012)

Hypnotický vizuální skvost, kde se všechno natolik podřizuje strnulé metaforice přírody / kamenné lidské tváře (mytický Mikkelsen!) / monotónních promluv, že se z filmu zcela vytrácí jakákoli smysluplná narativní struktura i kauzalita. Nicolas Winding Refn vede pohanský rituál se vším všudy. Proslovené formuli není třeba rozumět, protože nemá logiku v moderním slova smyslu – je to prostě a jednoduše uhrančivý sled metafor a precizních kompozic, dlouhých, nedějových výjevů, mezi nimiž nemá valnou cenu hledat pojítko. Jsou tam, řečeno s Vančurou, z potřeby básně. A ta je někdy silnější než potřeba příběhu. Škoda, že se v tom filmu mluví – je to jako s tím samoúčelným názvem "Valhalla Rising". Slova do toho zcela zbytečně vnášejí potřebu dávat výjevům nějaký ucelenější řád. A ten tam prostě není. Vlastně mi to vůbec nevadí. (30.05.2010)

Brány Valhally budou stále otevřené,nezaleží na tom kdy jimy projdete, záleží na tom jakou cestou se k nim vydáte. Ať už jste lev, býk a nebo ovce.... Každý má svou životní pouť a pokud je schopen se s ní ve svém srdci vyrovnat. Pak průchod jimy nikdy nebude horší než sama cesta k jejich patám.... Příjemný a po všech stránkách vyvážený film, která od diváka vyžaduje mnohem více než jen jeho sledování. (12.03.2011)

Film k zamyšlení. Velmi procítěný film! Říkejte si tomu filosofie, melancholie, art atd. ..., ale myslím si, že tenhle film je o tom, o čem už dlouho přemýšlím, a to je to, že bychom se měli dál vyvýjet a nechat tady nějaký odkaz naším potomkům, ať se mohou vyvýjet zase dál oni. Je to normální proces už od počátku vesmíru. Možná tenhle film nemá žádný scénář, ale to je úplně jedno. Důležité je, co nám říká. Důležité jsou emoce. To jak se režisér vcítil do postav je neuvěřitelné a scénář by to možná i spíše zkazil. (23.10.2011)