Reklama

Reklama

Barbar

Trailer 2

Obsahy(1)

V dobách, kdy křesťanská víra téměř nedosahovala k hranicím Skandinávie, byl po dlouhých letech žaláře osvobozen němý muž, divoký barbar. Neznal svůj původ, ani cíl. Říkali mu One-eye. Ocitl se na lodi uprostřed neprostupných mlh severního Atlantiku, která směřovala na západ, vstříc břehům neprobádané Ameriky, snad i bájné Valhally. Po vzoru starých pohanských bohů objevuje One-eye svou pravou podstatu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (487)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Je k neuvěření, jak důmyslně a zabejčile se ve Valhalla Rising pracuje se čtyřmi odlišnými typy záběrů odstupňovanými podle vzdálenosti od kamery a podle toho, do jaké míry podléhají spořádané symetrii a do jaké nespoutanému živlu chaosu. První, nejbližší záběr vlastně žádným záběrem není; zosobňuje esenci spořádanosti a přesně fungujícího mechanismu, samotnou kameru. Druhý typ záběrů, dál od kamery, je řízen jedním ze základních filmařských pravidel, pravidlem třetin. Zahrnuje polodetaily, ve kterých jsou postavy, braný od prsou či pasu nahoru, v obraze umísťovány zásadně do třetin. Představíme-li si mřížku, která rozděluje obraz vodorovně a svisle na třetiny (celkem devět obdélníků), pak aby bylo dosaženo vyvážení objektů na plátně, je vhodné je umísťovat do průsečíků mřížky. Ve Valhalla Rising je takto inscenovaných bezmála 95% polodetailů, ba co víc, postava, která pravidlo třetin poruší, zpravidla umírá. Vzhledem k antropocentrické kompozici přikládající člověku v záběru nejdůležitější místo by šlo o deviantní rámování vytvářející specifikou tenzi a pohyb, vyprazdňující třetiny obrazu tím, že odsouvá signifikantní postavy buď nepřirozeně do středu pole, nebo na jeho okraj a přenáší diváckou pozornost mimo rám. Sudé počty se v přírodě nevyskytují, proto převažují trojlístky nad čtyřlístky, proto je nám příjemnější umístění postav do třetin a na talíři uvítáme spíše pět knedlíků než čtyři/šest, jak budoucím gastronomům naperou do hlavy už v prvním semestru. Když se vyndavá knedlík z hrnce horké vody, také není možné ho chytnout uprostřed, protože by se zlomil, ale ani na úplných krajích, jelikož by se prolomil dovnitř. Je třeba ho chytit ve třetinách, ve stejných místech, kam se umísťují postavy na plátně. Nejvyšší budova světa, Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech, má také půdorys trojlístku, který ji chrání před větrem (u vysokých budov není problém ve svislé tíze od vlastního zatížení, ale od vodorovného od větru). Čtyřlístkový půdorys by se volně vyskytovat nemohl. Ve třetím typu záběrů, polocelcích a celcích, začne nad plánovitě rozparcelovaným obrazem převládat pohanský chaos, postavy, často nahodile rozmístěné skupinky, postávají v krajině i vůči sobě nahodile a neuspořádaně, což je dané i tím, že u jedné či dvou postav v záběru je třeba inscenovat obezřetně a s geometrickou přesností, kdežto u pěti a více nikoliv. Figurativní umění vyklízí pole abstrakci, tečkám, čárám a flekům. Zjednodušujícím básnivým obratem by bylo možné napsat, že chaos plodí chaos a je jím zároveň sám plozen. Poslední zbytky harmonického řádu definitivně opouští čtvrtý typ záběru obnášející velké celky postav ztrácejících se v krajině a krajiny samotné, záběry nebezpečných horizontů, siluety horských hřbetů, mlhy a divochů. Území anomálií a čtyřlístků, nespoutané a drsné. Stojí za povšimnutí, že přesně opačně to funguje v Minority Report, kde daleko od kamery nacházíme precizně nedesignovaná sídliště a před ní zmatený postavy, na rozdíl od ledově klidného Mikkelsena z Valhalla Rising. Čistota a transparentnost Pre-Crimeu, policejního ústředí z Minority Report, které podobně jako microsofťácké kampusy investuje nápadné množství peněz do udržování klinicky čistého prostředí, signalizujíc tím, že nemá co skrývat, že je bez tajemství, tvoří doplněk a opak k neprobádaným končinám hustých porostů z Valhalla Rising. Za světem Valhalla Rising, pochmurným jako ústí pistole před výstřelem, stojí gnostický tvůrce, chybující bůh, který se spletl, když svět vytvářel, kdežto v Minority Report obstaral depozitář obrazů, s nimiž pracuje futuristická architektura na pomezí digitální technologie a tradičního designu, Alex McDowell - pokud vám to jméno nic neříká, prostě si představte špičkového architekta, který nedělá pro developery, ale ve filmový branži. Architektonicko-metaforický ráz policejního ústředí, které tone v průzračné modré barvě průsvitnosti a jehož rampy a prostory jsou prosty vertikálních prvků, má samozřejmě i svoji druhou tvář, protože skrývá ztrátu svobody obyvatel, k níž v éře trestu bez hříchu nutně dochází. Podobně dnes odkrývání preparovaných lidských těl na výstavě Bodies... The Exhibition zároveň banalizuje smrt a nenamontované podhledy v Národní technické knihovně v Praze odhalují rozvody a tepny budovy, ačkoliv před námi v podlaze ukrývá své tkáně a střeva, protože podlaha odkryta být z principu nemůže. () (méně) (více)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Živé asi jako Mrtvé moře. Ano, přiznávám, má víra je slabá a v tenhle film jsem tedy opravdu neuvěřil. Příběh o tom, jak se cca 6 mužů vydá na křížovou výpravu, přičemž jeden nemluví, druhý si založí cestou město, třetímu je asi 9 let, čtvrtý se ztratí, pátý nevykrvácí a šestého zabijí. Teda vlastně nakonec umřou všichni. Protože jsou v pekle. To zase někdo objevil Ameriku... ()

Reklama

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Vikingský krvák ako mystický artový trip rozprávaný v (nádherných) obrazoch a symboloch? Ale áno. Strašidelný Mads Mikkelsen ako boh blúdiaci medzi svetmi - tým starým a novým, tým reálnym a záhrobným. Slepé oko vidí viac, pretože je jasnozrivé, tak ako Odinovo. Atmosféra je to, čo sa počíta. Netreba celkom rozumieť, stačí precítiť. A... netreba vysloviť jediné slovo, aby z vás bol najtvrdší bad-ass sezóny. V kine to musí mať priam halucinogénne účinky. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Minimalistický počin, se kterým si upřímně nevím rady. Dobře se mi na to dívalo, zároveň ale musím přiznat, že nevím, co si z toho vzít. Myslel jsem, že půjde o sepětí s přírodou, tak, jak je to třeba v pozoruhodném snímku Terrence Malica Nový svět. Ve skutečnosti to nejsou vůbec srovnatelná díla. Valhalla Rising je, jak jsem již zmínil, naprosto minimalistický film, ať už co se týče děje (dá se zde vysledovat tak leda putování z bodu A do B, ale důležitější je duchovní pouť), výpravy (jeden kůl, jedna klec, jedna loď), pohybu kamery (kamera je statická), pohybu herců (postavy téměř neustále sedí či stojí na místě!), jejich promluv (téměř se zde nemluví) režie i střihu. Podobný film jsem asi nikdy neviděl a to mně velmi znesnadňuje jakoukoliv recepci. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Aby najväčšia herecká hviezda tohto filmu aj rozprávala, si evidentne jeho rozpočet nemohol dovoliť. Miestami pekelne lacne, až amatérsky vyzerajúci opus. Extrémne pomalý a zadumaný, monštrózne atmosférický. Na to, že sa v ňom prakticky nič nedeje; a na to, ako je to nič zdĺhavé, je až neuveriteľné, ako dokáže udržať divákovu pozornosť a zvedavosť, čo bude ďalej. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (18)

  • Na oficiálnej webstránke sa možno dočítať, že postava Madsa Mikkelsena sa volá Harald. Pritom vo filme ho každý oslovuje One-eye (Jednooký). (m.a.t.o.)
  • Mads Mikkelsen a režisér Nicolas Winding Refn sú starí kamaráti. Refn sa nechal počuť, že najmä preto dostal hlavnú úlohu práve Mikkelsen. (m.a.t.o.)
  • Film sa skladá zo šiestich na seba nadväzujúcich častí. (Johnny.ARN)

Související novinky

Ryan Gosling dupne na plyn

Ryan Gosling dupne na plyn

17.02.2010

Jeden z nejslibnějších hollywoodských mladíků, který třeba v Anthonyho Hopkinse, by už potřeboval tučný komerční hit. Možná se jím stane noirová akční kriminálka Drive, ve které Gosling nahradil… (více)

Reklama

Reklama