Mary a Max

Na animovaný film až nečekaně trpká výpověď o lidské osamělosti. O spříznění lidských duší, které je značně nepravděpodobné, ale o to více opravdové. V mnoha ohledech film působí vykonstruovaným dojmem, ale významem své výpovědi je tím naopak ještě upřímnější. Navíc to není hraný film, takže nemá ambice nastavovat zrcadlo skutečnému světu. Skutečný svět místo toho karikuje a to se mu daří velmi dobře. (04.12.2011)

V myšlení drtivé většiny diváků stále přetrvává představa, že animovaný film je v první řadě záležitostí pro děti a maximálně může mít přesah jako rodinná podívaná pro dětský doprovod. Dílo Adama Eliota se této zavedené klasifikaci vymyká a jeho snímek Mary a Max je všechno, jenom ne dílko určené dětskému divákovi. Jde o psychologické drama, které líčí vznik přátelství dvou naprosto odlišných osob, které spojuje pouze jejich outsiderovství. Malá holčička z Austrálie, která trpí syndromem nechtěného dítěte, navíc vyrůstající v rodině, která se těžko dá označit za funkční, a samotářský obézní Žid trpící duševní chorobou, touží po přátelství a najdou ho prostřednictvím dopisů adresovaných na vzdálený kontinent. Film citlivě a nenásilně popisuje vznikající citové pouto, vzestupy a pády jejich vzájemného vztahu. Jde o hodně výlučné komorní dílko určené spíš k zamyšlení než k zábavě. Zároveň jde o jeden z vrcholů současného animovaného filmu a doklad toho, že se animovaný film plně emancipoval na roveň hraného filmu. Pokud jde o emoce, dokáže Eliot skvěle pracovat s charaktery svých postav a vystavuje své hrdiny spoustě problémů, kterým musí čelit. Tolik průšvihů, kolik se koncentruje v jejich životě, by stačilo pro veškeré osazenstvo ordinace vyhledávaného psychiatra a psychologa během několika dní. A přitom všem dokážou brát Mary a Max život s nadhledem a rozjímají např. nad tím, jestli taxikář, který couvá, platí zákazníkovi, nebo naopak. Neseděla mi úplně výtvarná stránka, ale z hlediska kvalit scénáře a režie by si film zasloužil absolutní hodnocení. Celkový dojem: 85 %. (02.05.2010)

Max a Mary spočiatku vyznieva príliš predvídavo o tom, ako sa dve podobné osoby dočkajú splnenia svojej túžby nájsť si priateľa v podobnej situácii. Scenárista, režisér a výtvarník Adam Elliot však posúva dej ďalej do Maryinej dospelosti, zasádza tvrdé rany osudu, navzdory hravej plastelínovej animácii. Šeď New Yorku kontruje hnedastej Austrálii. Mary a Max nie je film ako väčšina populárnych „animákov“ z ponuky slovenských kín, v ktorých sa rýchlym tempom striedajú gagy rôznej kvality a všetko hrá sýtymi farbami. Nepotrebuje ohurovať veľkými dobrodružstvami a nasilu mámiť divácke emócie. Nie je stavaný tak, aby čo najatraktívnejšie komunikoval s deťmi. Boduje svojou inakosťou. Líši sa výtvarnou štylizáciou, rozprávačským prístupom, prepájaním tragických motívov s komickými aj celkovou atmosférou. Čo sa animovaných filmov týka, pre mňa sa jedná o jeden z najvtipnejších filmov. (12.11.2014)

"Bradavice si nevybíráme, přátele ano." Plastelínová Mary, osmiletá střadatelka na zámek ve Skotsku, a ještě plastelínovější Max, čtyřiačtyřicetiletý anonymní žrout, spolu navázali korespondenční přátelství, jehož sarkastické pojetí mne z počátku bavilo, ale moc dlouho to nevydrželo. Ten všudypřítomný smutek mi totiž kupodivu moc zábavy nepřinesl a o nic lepší to nebylo ani s pohledem na totálně nesympaticky vymodelované postavy, kvůli nimž si budu minimálně týden srovnávat svůj rozhozený zrak u Maxova felčara Dr. Bernarda Hasselhoffa. (12.01.2016)

Nádherně úchylná animace - dokonale pasující k příběhu, ve kterém laskavá komedie plynule střídá depresi. Podivné přátelství malé ušlápnuté Mary z Austrálie a jejího amerického penfrienda, psychicky labilního pana Maxe Horowitze, nabídlo hodně nevšední, sladce hořkou podívanou. Já už jsem citově dost okoralá a filmy mě obvykle příliš nedojímají, ale těmhle ošklivým figurkám se to povedlo, rozesmály mě a chvílema mi div slza neukápla. Škoda mírné ztráty tempa po Maryině přerodu v ženu, pochmurnosti pak přibylo až příliš, ale stejně k páté hvězdičce chybí málo. Nevím, jak s českým dabingem, ovšem v původním znění jsou "Mary a Max" působivým zážitkem, malou emocionální atomovkou; temný animáč, co v žádném případě není určen dětem a už vůbec ne dospělým se sklony k sebevraždě! Drobná výtka pro výtvarníky: když padla otázka, proč staré ženy mají modré vlasy, zklamalo mě, že se ta barva na obrázku neobjevila:-). 86% (17.01.2011)