Lůno

Evička se nám zamilovala a k tomu všemu se jí z dětské lásky vyklubala láska životní. To si alespoň děvečka myslela, dokavaď jí ten její "fešák" (Co na něm vůbec viděla?) nenatáhl bačkory. I rozhodla se Evča, že si z miláčka nechá naklonovat DNA a porodí si ho pro potěchu znovu. A ano, ta potěcha je tam opravdu na prvním místě, páč po k uzoufání nudné počáteční půlhodince je film už opravdu jenom o tom, jak se Evča snaží potlačit svou touhu synáčka přefiknout, na jeho věk nehledě. Na incest už je děvenka holt zvyklá ze Snílků, já si ale říkám, nebylo lepší, když toužila přefiknout nějakou tu školačku (Cracks), nebo osedmičkovaného hitmana (Casino Royale)? (05.04.2012)

Nápad/téma za milión, ktorý ma potešil rovnako ako svojho času jeden kórejský kolega, ale tu veškerá paralela končí. Womb je europart v plnej polnej, hypnoticky pomalé tempo, stelesnený minimalizmus vizuálny aj výrazový, ale napriek tomu so silným impaktom. Fliegauf nahlas medituje a rovnaký (niekedy až zbytočne moc široký) priestor necháva aj divákovi. Analyzovať budem pri pive, snáď len že Smith (veľmi zaujimávy typ) aj bongirl Eva tu hrajú hereckú superligu. 75% (30.08.2011)

Spočiatku som mal z Lona pocit, že takto by sa asi nemali točiť európske artové filmy. Potom som si myslel, že to bude akási špeciálna variácia na 50kové americké paranoidné scifíčka, lenže od toho Fliegauf nakoniec upustil a ukotvil príbeh v dráme. Lono som nakoniec prestal vnímať ako art, pretože si myslím, že ním nie je. Na to je dosť symbolicky jednoduchý (dinosaury asi pochopí každý), priamočiary, má občas ťažkopádne dialógy v angličtine, vopred vieme, čo nám chce režisér povedať, ale pre mňa bolo najdôležitejšie, že som nakoniec uveril postavám ich pocity a dilemy a tak zapôsobil na mňa aj logický záver, kde som sa obával naopak nejakej lacnej symboliky. Ďalšia vec, ktorou Benedek zabodoval je, že sa síce jedná o drámu, ale sci-fi prvok je natoľko dôležitý, že z neho úplne všetko vyplýva a úspešne načrtáva problémy, ktoré môže klonovanie ľudí v budúcnosti do spoločenského myslenia priniesť. Niekedy stačí, keď je film zaujímavý, nemusí byť priamo úchvatne inteligentný, alebo výborný, aby som mu dal vyššie hodnotenie, ako by si objektívne zaslúžil. Možno by nezaškodil vačší nadhľad a menšia sebestrednosť, totiž niekedy v priebehu natáčania si uvedomiť, že netočím ťažký art a prispôsobiť tomu viac tón rozprávania. (24.08.2013)

Jakože divné filmy mi většinou nevadí, ale tohle bylo ještě o řád někde jinde. Jednak teda film dobře pracuje s atmosférou a pocity, dialogů tam je méně, ale nároky, které si matka činí na syna, jsou skvěle vyjádřené. Na druhou stranu ten konec, ke kterému to celé spělo a který byl každému jasný, byl dost zvláštní. Myslím, že tenhle artový zážitek už si znovu nedopřeju. (06.01.2015)

Tak tohle byl jeden z nejzvláštnějších filmů, které jsem kdy viděl. Womb (nebo Clone) pokládá tolik otázek a nezodpoví na žádnou. U jiných filmů mi tento přístup vadí, ale tady mi to přišlo vhodné. Na téma klonování, které je navíc zasazené do tohohle kontextu, opravdu nemám připravené odpovědi, a proto jsem nad tímhle filmem přemýšlel a vlastně občas stále i přemýšlím, byť pořád nevím, co si o tomto filmu mám přesně myslet. Něco ve mně zanechal, musím o něm přemýšlet a stylisticky to bylo neskutečně vymazlené. Navíc, Eva Green je jedna z mála hereček, která i když má tělo bohyně, které se nebojí ukázat, tak prostě ze všeho nejvíc na ní miluju její oči. A teď si nedělám srandu. Navíc, co ona dokáže zahrát jedním pohledem… celý film stojí a padá na ní. Matt Smith v některých scénách trošku přehrával, naštěstí tam neměl zas tolik prostoru. Zkrátka a dobře - 80 %. (26.01.2014)