Lůno

Jako tohle je filmařská totálka jak sviňě. Všechno naprosto dokonalý a pokud by ses mě zeptal(a) , jestli do toho máš jít, tak bez váhaní vřele doporučuju. Dávám sice "jen" 4* , ale to proto, že lidský klonování považuju za jeden z našich vrcholů nabubřelosti vůči přírodě a absolutně o tom odmítám diskutovat nebo přemýšlet nad klady či zápory. Ovšem tady ten příběh je v rámci originality a gradace vyprávění nastaven ještě extremněji než jen "pouhé" naklonování a neříkám, že to bylo špatně, naopak originalitu Lůnu skutečně upřít nemůžu a cením si jí. Herecké výkony výtečný, taková Eva Green, jak se otočila od toho okna ,aby se koukla na přítelkyni svého syna, to bylo vrcholný číslo. Jedním jediným pohledem dokázala Eva vyjádřit celou postavu, neuvěřitelný. Její herecký talent nepřestanu nikdy obdivovat. Práce kamery je hotovou příkladnou ukázkou toho jak se má přenášet atmosféra na diváka. Opět se potvrzuje, že pokud si daj dostaveníčko mimořádně talentovaný filmaři a originalita, tak diváka čeká zážitek silnej jak Churchillovy doutníky. (21.09.2012)

Zpomalený a drásavý děj, který občas lehce vybočí z linearity vyprávění, podporují adekvátně využité filmové prostředky - dlouhé záběry, všeobjímající kompozice záběrů, ruchy, zvuky, hudba a také kvalitní herci. Chladný odstup podporovaný jednoduše až brutálně jednoduše neservírovaným dilematem, které může mít mnohá vyznění - to vše je útrpné pro diváka, náročné vlastně - speciálně ve chvílích, kdy to lehce ujíždí k pedofilnímu vyznění. Hlavní hrdinka a její kontroverzní/unáhlené/úchylné rozhodnutí pálí jako želízko v ohni, divák ví, že tohle je špatně, že je to čirý akt zoufalství, který musí zákonitě následovat osobnostní destrukce. A tak tomu i je, i na konci filmu a ani o píď víc. Eva Green vedená Benedekem Fliegaufem zajisté zaslouží pochvalu. Rozpačitých 70%. (20.11.2012)

Tak tohle mě zaujalo už od úvodní dětské části a hned jsem věděl že to bude skvělá podíváná. Nevím co pochválit dřív asi kouzelné prostředí, které dodávalo snímku výbornou atmosféru. Dále pak vizuál, kameru a hlavně úžasně chladnou Evu Green. Příběh rozebírat nebudu je sice dost úchylný ale to mě vůbec nevadilo, protože ta forma vypravění a krásné záběry to zastíní. (19.07.2012)

Chytrý a citlivý film, který diváka zkušeně navádí k přemýšlení nad věcmi, nad kterými možná za čas začneme vážně přemýšlet i mimo plátna kin. Méně je někdy více a všechny ty myšlenky a emoce ukryté pod povrchem a zdánlivě chladnými vizuály v závěru dopadnou se zdrcující tíhou i přes fakt, že postavy netrpí touhou (a velkým neduhem většiny filmů) verbalizovat svoje pocity. (21.04.2013)

Působivé obrazy chladného pobřeží, podivné bezčasí, oku lahodící pohled Evy Green, meditativní záběry, „vizionář“ za kamerou a do toho všeho fantaskní téma, kterak svého osudového muže přivede hlavní hrdinka na svět znovu, jako svého syna. I když venku pobíhají klony, všechno je jinak takové, jaké to známe. Navíc natočené tempem hlemýždě, který to zavřený v krabičce dávno všechno přestal pozorovat. Skutečný dramatický efekt se ke mně ale bohužel nedostavil. (31.08.2012)