Noruwei no mori
Nórske drevo
Norwegian Wood
Režie:
Anh Hung TranScénář:
Anh Hung TranKamera:
Mark LeeHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Ken'iči Macujama, Rinko Kikuči, Kiko Mizuhara, Tecudži Tamajama, Kengo Kóra, Eriko Hacune, Tokio Emoto, Reika Kirišima, Kentaró Tamura, Haruomi Hosono (více)Obsahy(2)
Filmová podoba knižního bestselleru Haruki Murakamiho vypráví stejně jako kniha příběh o nostalgii lásky, ztrátě a probouzející se sexualitě. Děj se odehrává na konci 60. let v Japonsku na pozadí studentských bouří. Toru Watanabe je tichý a uzavřený vysokoškolák, který se v Tokiu znovu potkává s křehkou Naoko, přítelkyní z dětství. Jejich vztah se postupně prohlubuje, zároveň je ale vystaven rostoucímu tlaku minulosti, kterou poznamenala tragédie jejich společného přítele. Během divokých nočních večírků, na které Torua bere jeho kamarád Nagasawa, potká Toru impulzivní mladou ženou jménem Midori. Ta mu razantně vstoupí do života a Toru Watanabe se ocitá v situaci, kdy si musí vybrat mezi dvěma ženami, mezi vášní a svými principy, mezi budoucností a minulostí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (223)
Tenhle typ filmů asijského srdcebolu stejně nikdy nepochopim. ()
Docela chápu že se Anh Hung Tran snažil přenést onu tajemně melancholickou náladu z Murakamiho předlohy i na plátno. Docela i tím pádem chápu jeho dlouhé záběry, detaily - makra a jíne zpomalování. Bohužel pro něj a hlavně pro diváky to prostě nefunguje. Film se sice tváří zhruba tak jak vyznívala kniha, ale nefunguje kompaktně, nefunguje tady děj, ta atmosféra jednoduše nemá do čeho zapadnout. Výslednkem tak jsou možná pěkné a zajímavé obrázky, kterými to ale končí. No a když je takových obrázku na 133 minut tak je jasné, že se diváci budou nudit. Včetně mě. Škoda, hodně jsem se těšil. Nečíst knihu tak jdu možná na tři hvězdy, takhle dvě. Ale když se ke mě vrátíš, vybereš si jen mě, slibuješ? ()
Anh Hung Tranovi se povedla zajímavá věc - dobře převedl knihu na plátno, dal do filmu prakticky všechno, co je v knize a přesto její atmosféru totálně zabil. Nechápu to. Kniha je přeskládaná do útvaru, který drží pohromadě a není špatný (když pominu nesmyslné mikrozáběry na pavouky, kaštany a podobně) jenomže se tak stráášně vleče, že ho dokoukají asi jen největší nadšenci. Norské dřevo představuje lesk i bídu art filmů. Divák asi tuší, co se režisér snažil svým dílem vyjádřit, ale forma, kdy proti sobě sedí dvě postavy a v jednom záběru x minut mluví a mluví, je hrozně otravná. Postavy pak působí ploše, jako pouhé tlachající figurky, jejíž osud je vám víceméně ukradený. Narozdíl od perfektní knihy, kde byste pro ně dýchali... ()
Tak dlho som si Nórske drevo odkladala na zahriatie v nejakej chladnej životnej chvíľke prípadne na vybitie mizérie .. a nič, nepomohlo. Mierne sklamanie.. Zámery niektorých osôb boli dosť neobjasnené, síce do určitého okamihu /polovice?/ som to nejako neriešila. Zvyšná polka filmu sa tiahla ani neviem ako a prečo.. ()
Artové nudy tam nakonec bylo mnohem méně, než jsem se obával po přečtení několika komentářů na ČSFD. Skalní fanoušek knížky bude spokojený a ten, kdo ji nezná, některé věci chápat nebude, ale každopádně to je dobře udělaný film, jen si předtím dejte silný kafe. ()
subjektivně tak stohodinové spojení Deep Throat (zápletka) a Beverly Hills (dialogy, psotavy...)... jedna hvězdička za to, že jsem obojí měl v některých částech svého života celkem rád... ()
Mohl bych poprosit, aby japonské dívky tolik neřvaly? Ono, když vás začne něco při sledování iritovat, máte velkou chuť film nedokoukat. Přesto životní příběh chlapce a dvou dívek, mezi nimiž se odehrává milostné drama, vás trochu nutí dohledat se jeho konce. Přijde ale? ()
Nechýbalo veľa, a tento film by som si pozrel bez akejkoľvek znalosti predlohy. V náhlom popude som však zmenil názor a Murakamiho knihu si kúpil a prečítal. V momente, kedy som otočil poslednou stránkou, som si bol istý v dvoch veciach: že je to jedna z najlepších vecí, čo som v živote čítal... a že je to prakticky neadaptovateľné. Netušil som však, že tvorca zodpovedný za filmovú verziu povýši toto moje presvedčenie na úplne nový level. V tom filme totiž nie je absolútne NIČ z toho, čo robilo z predlohy geniálne a silné dielo. Pochvalu si zaslúži možno tak Rinko Kikuchi za stvárnenie Naoko, ale to je tak všetko. Inak hlava v dlaniach. Scenárista (a zhodou okolností aj režisér v jednej osobe) bol imbecil, ktorý sa ani len nepokúsil spracovať samotný základ (!!!), na ktorom má celý príbeh stáť, a síce motiváciu, ktorá vedie hlavného hrdinu v rozličných smeroch jeho lásky. V knihe to všetko dáva dokonalý zmysel, vo filme to vyzerá, akoby sa trojica vysokoškolákov začala z nudy hrať na osudovú romancu. Je to maximálne bizarné a vôbec to nefunguje. To však nie je všetko - dve zo štyroch najzásadnejších postáv boli buď zredukované na minimum (Reiko), alebo totálne nepochopené a napísané úplne inak, než ako zamýšľal Murakami (filmová Midori nemá nič spoločné s tou krásne švihnutou dievčinou z knihy). Scenár je navyše roztrieštený až hanba, v pravidelných intervaloch zameriava svoju pozornosť na udalosti z knihy, ktoré síce možno potešia čitateľov, ale z hľadiska filmového rozprávania tohto konkrétneho filmu sú úplne zbytočné a znemožňujú, aby aspoň tá hlavná dejová linka mohla poriadne vyniknúť. Čo potom z toho, že obsadenie je pomerne kvalitné (hlavne už spomínaná Rinko), že sa Jonny Greenwood snaží dolovať emócie ako o život a že réžia prinesie miestami zaujímavý nápad? Naozaj som nečakal zázraky, ale určite ani toto. Prázdna škrupina a nepodarená ilustrácia, to je to, čo Nórske drevo charakterizuje najlepšie. ()
Nevzpomínám si, že bych se u Murakamiho předlohy nudil… ()
! Ak ste film ešte nevideli, nasledujúce riadky radšej preskočte ! :-) Spájať nespojiteľné, vyzdvihovať krehkosť a plachosť a v zápätí to všetko zmazať "prostou" (častokrát až sprostou) scénou. Tieto kontrasty a mnoho ďalších nelogických scén zväčša "dominovali" a diváci teda viedli neuprosný boj sami so sebou už od začiatku až do konca snímku. Žiaľ, musím konštatovať, že som sklamaný a v podstate mi tento snímok nič nedal, azda len poznatok, že nelogické môže byť ešte nelogickejším, a to čo sa najprv pokazilo sa ďalším plynutím deju a "pátotickým" zobrazovaním môže spackať ešte viac. Pevne verím, že knižná predloha je niekde úplne inde. ()
Norské dřevo je určeno především znalcům knižní předlohy, kteří se sice neubrání rozpakům, ale nakonec uznají, že i přes všechny neduhy to prostě líp zfilmovat nešlo. Murakamiho dílo je přeci jen až moc určené papírovým stránkám. Neznalým knihy nebo japonské mentality pak v kině hrozí, že se ocitnou na podivném erotickém dramatu s dokumentárními záběry nádherné japonské přírody. Více v mé skromné recenzi ()
Ne, tak tohle se opravdu nepovedlo. Nekonečné záběry, které mají být asi "artové", ale jsou nudné, mě doháněly k šílenství. A k tomu věty vytržené z knihy, které ovšem ve filmu zkreslovaly charaktery postav...Moje oblíbenkyně Midory tady působí naprosto nepřesvědčivě a uměle. A chudákovi Toruovi celý film říkají jen Watanabe... ()
Ach jo, treba uznať, že je to natočené naozaj s citom, kde obaja hlavný hrdinovia stoja pred neľahkou úlohou, jemu sa zabil kamarát, jej priateľ, dajú sa dokopy no spávať spolu nemôžu lebo dievčina ma nejaký blok, tak si chalanisko nájde aj inú a potom nevie ktorú si vybrať hmmmmm ... škoda dlhá stopáž by mi až tak nevadila. no tie debaty o sexe sa mi do melodrámy teda vôbec nehodili ... ()
Na tento film jsem si zašla cca hodinu po dočtení stejnojmenné knihy. Zřejmě to byla chyba, protože jsem měla k dispozici velmi detailní srovnání. Kniha-super, film-tragédie. Nuda šeď nuda šeď. Podle mě málokdo bez znalosti knihy může dobře z filmu pochopit děj, atmosféru a naléhavost situace. Dlouho jsem neviděla tolik lidí si hrát s mobily během promítání (nebo se koukat na hodinky). Více asi netřeba (i díky předešlým komentářům) dodávat. ()
Překvapila mě ta míra otevřenosti, zejména v otázkách sexuality. Film má přes dvě hodiny a možná, že kdyby měl jen hodinu a půl, byl by lepší. Stačilo by se zbavit některých zbytečných či nevydařených pasáží a soustředit se na to, co dávalo smysl. Ve filmu se toho totiž povedlo docela dost, včetně několika perfektně napsaných i obsazených postav, jenže ta hluchá místa značně kazí celkový dojem. ()
Podle mě šel ten příběh přepsat do scénáře mnohem srozumitelněji i s cíleným zachováním lyriky Murakamiho bestselleru. Pro neznalce knižní předlohy musí být několik úvodních minut velmi nepochopitelných (jsou odvyprávěny velmi překotně a podle mě nedostatečně vykreslují postavy a jejich motivy), na což se samozřejmě nabaluje zbytek filmu, a pak se ani není čemu divit, že se film nelibí, když onen divák nestihne chytit nit. Mimo to snad jen může existovat malá entita japanofilů, která knihu nezná, ale z vlastního zájmu se jí bude líbit jen samotná atmosféra a kudrlinky okolo, které tady adorují všechny pozitivní ohlasy. Těmi kudrlinkami jsou pro mě hlavně výpravu (nevybavuju si lepší zobrazení retra, výběr lokací téměř dokonalý), tento zážitek podpořený doopravdy výbornou kamerou (v mých očích východoasijský trademark), a to celé v neposlední řadě skvěle zahrané. Knížku se nebojím doporučit okamžitě, film jen po přečtení a to ještě divákům se slabostí pro "Asii". ()
Tak jsem se jednou kamarádky zeptala, jak se jí libilo to Norský dřevo. A ona mi řekla: "ty vole, bylo to ňáky divný, já ti nevím..." Takže jsem se na film podívala a musím říct: bylo to ňáký divný. Neříkám že blbý, to vůbec ne, ale úplně jsem se ztrácela v ději a ta sexualita mě tam nějak štvala a vlastně to na mě působilo nějak neuvěřitelně staticky. Hlavní hrdina všem vždy vyhověl, jakoby neměl žádný názor, těm jeho pocitům a citům jsem moc nerozumněla. Inu Japonsko. Nicméně: překrásná kamera. ()
Asi jsem zabila tátu řetězem!!! Vážně se to snažilo navodit dojem, že to bude dráma věrné a čisté lásky? Mně to spíš přišlo jako americká teen komedoška, kde se banda náctiletých snaží souložit (ono to prostě někdy stojí za prd), když to nejde, tak se sesypou (asi v domnění, že po zbytek života to bude stát přesně za tohle) a když už není úniku, zavři oči brouku a ... Tak to ne, tohle! Bohužel jsem předlohu nečetla (no nevím teda, jestli bohužel), přesto musím říct, že scenář je nudný a vleklý (moc se toho nedozvíte), námět je ještě horší (co byste taky chtěli, věřit ještě puberťakům na téma vážnost života?), záběry jsou sice snahou o detail, který vás má zřejmě posunout v ději, ale já jsem si nepustila National Geographic, abych koukala na lesy pod sněhem a lesy bez sněhu....jednou větou: já jsem snad ještě nezažila film, který by mě ani trochu nebavil ani po hodině...Ta jedna je za statečnost, ta se režisérovi upřít nedá, a zvuk, mám dojem, že ten je skutečně povedený (no a tady je vidět, čeho všeho jsem si stačilo všimnout). Možná ze mě čiší jen obrovské zklamání. ()
Poměrně důstojná adaptace, která se snaží přenést slova do obrazu. Bohužel je to příliš pomalé, příliš nesourodé, příliš artové a často i příliš směšné. I tak jsem byl překvapen, že na mne atmosféra knihy alespoň trochu dýchla. ()
Film, u kterého jsem suverénně usnul v kině, si nezaslouží ani lepší hodnocení. Tady někomu chyběli koule ve střižně, aby z tohoto nesnesitelného díla, udělal žánrovou jednohubku na hodinu a půl. ()