Velká žranice

Snaha o alegorii se stala trapností naturalismu. Pokud na filmu něco udiví, jsou to kulinářské sklony a nezvladatelná bulimie podařené společnosti, jíž se všední den a jeho "maličkosti", jako jsou plat, složenky či rodina, ztrácejí kdesi za obzorem. Ještě více udiví, že toto soustavné bulimické přejídání a tragické epizody zůstávají zcela mimo pozornost okolí vlastně centrální Paříže. Pokus o dekameron naší doby svým naturalistickým vyzněním sice neurazil, současně však také dokázal nezaujmout a neuchvátit. Převládla byť kultivovaně nastrudovaná a provozovaná macha filmařného řemesla, v níž vesměs špičkoví herci jen obtížně zjišťují, co vlastně mají hrát. Na ambice, s nimiž tento pokus o napodobení paralelně vznikajících passoliniovských bakchnálií byl podstoupen a připravován, je výsledná nabídka chudá a ve svém celku vlastně až chuďoučká. (29.10.2010)

Fuh... Buď kritika večne nenažranej spoločnosti, ktorá sa čoskoro bude brodiť hovnami, alebo čistá úchylná dekadentná exhibícia? Každopádne to z nejakého zvráteného dôvodu celkom bavilo. Hádam to bolo tými uletenými hereckými výkonmi... Ale to nič nemení na fakte, že tento kúsok asi nebudem nikdy nikomu odporúčať :) (27.05.2013)

Problémom tohto filmu je, že sa nám nesnaží nič zdeliť. Originálny námet ho robí nezabudnuteľným a jediným svojho druhu, no jednoduché spracovanie a (ne)vykrištalizovanie samotného príbehu nás necháva nedotknutými. Pobavil som sa a k postave Philippe Noireta dokonca vytvoril sympatie a porozumenie. Pekná postavička. Ale od snímky toľkých ambícií v obsadení a potenciále kontroverznosti som čakal viac. (25.10.2003)

Ferreriho kritika naší společnosti. Jeden ze smrtelných hříchů, obžérství, páchá většina této společnosti pravidelně, i když v menších dávkách, než-li hlavní hrdinové tohoto snímku. Marcello, Michel, Philippe a Ugo se rozhodnou doslova užrat k smrti. Tento dle jejich názvu gurmánský večírek, se stane víkendem obžérství a smilstva, jednodušeji řečeno žraní a sexu. Najaté děvy lehkých mravů by ustály ten sex, ale přežírání je donutí společnost opustit. Pouze paní učitelka, skvěle ji zahrála Andréa Ferréol, je stejným, možná i větším "hovadem" než čtveřice kamarádů. Ironický pohled na svět nás doprovází celé dvě hodiny a přímočarý průběh si přes hromady jídla, říhání a prdů v klidu dojde k očekávanému konci. Herecký koncert všech účastníků. (28.11.2011)

Hladovým vstup povolen, sytým na vlastní riziko. Půst zakázán. Gastronomická slavnost začíná. Stoly se prohýbají, poháry přetékají. Příbory připravit, zakrojit, nedrobit. Bon apetit! Jíst, jíst, jíst, smrtelný hřích polapit. Zasedněte ke stolu, pánové! Vše je po hříchu dovoleno, přátelé! Chtíči svému průchod dejte. Slečinky, své sukýnky vyhrňte. K naší hostině se přidejte. Smilstvo pánů tvorstva po ruce, manou neřízenou si vychutnávají neslušné ovace. Obžerství je metlou lidstva, neovladatelnost a zvrácenost se tu chystá. Odevzdáni do rukou neřesti tohoto místa. Prostopášní jedlíci, vilné paní učitelky, milenci. Laciná žádost roztoužených vnadů nekoresponduje s profesí mravů. Křižujme ten předmět chtíče, který převzal vládu hostí a poroučí bujarosti. Bez ostychu tělesnosti, z poškozené posedlosti. Bohabojné společnosti dekadentní freska, z osazenstva holá troska. Poslední porce, poslední sousto...a po nás potopa! (31.03.2015)