Consuming Kids: The Commercialization of Childhood
Obsahy(2)
Film Consuming Kids (Deti konzumu) vrhá zúfalo potrebné svetlo do praktík neúprosnej multimiliardovej marketingovej mašinérie, ktorá teraz predáva deťom a ich rodičom všetko. Od nezdravého jedla a násilných video hier až po falošné vzdelávacie produkty a autá. (oficiální text distributora)
Recenze (78)
Na jednu stranu nahá pravda, kterou žijeme všichni. Reklama je všudypřítomná. Reklama je součástí nás samých. Reklama je výsledkem lidské evoluce, chtělo by se říct. Na straně druhé militantní klika zakomplexovaných feministek, které jsou v některých ohledech děsivější než steroidy narvaný svalovec s kulometem nedbale hozeným přes rameno. Feministky matkami. Spojení, které zavání militantností. Matky feministkami. Spojení, které je schopné vyhladit přinejmenším čtvrtinu mužské populace (se zbytkem jsou v příbuzenském vztahu, ti se vyhlazení vyhnou). Světovládci nepotřebují génie, potřebují vojáky. Světovládci nepotřebují moudrého člověka, potřebují blbouna. Manipulace s blbounem je daleko jednodušší a tím i žádanější. A reklama už od narození člověku určuje jeho roli ve světě. Houpe se ti mezi nohama pindík? Nu tak zabíjej. Houpe se ti tam touha po pindíku? Nu tak tu máš infantilní výraz na plastové tlamě ve formě Barbie. Ta ti nadiktuje nakolik svět chce abys byla ale naprosto blbá. Reklama je vizitkou naší doby, protože nic křiklavějšího není. Ještě tak nějaká masová vražda na střední škole, ale to je vlastně jen výsledkem reklamního otupování. Dokument, který svou pravdou (všeobecně známou) šokuje. Dokument, který dává prostor matkám - hrdinkám. Celé online tady. ()
Nikoli jen ve spojených státech aktuální téma. Mimochodem, víte co má společného současný obchodník a pedofil?..velmi dobře se vyzná v dětech. No tak se na to taťkové pěkně podivejte, ať víte, že kromě té roztomilé rotweillerky (kterou jste si dozajista brali z upřímného přesvědčení, že jí vůbec, ale vůbec nejde o peníze, nýbrž o vaše charakaterové přednosti) teď pevně třímají vaše peněženky ještě i vaši roztomilí harantíci. A to tak, že velmi! ..Já vím, sice se je snažíte vychovávat nekonzumně, ale co vám to je platné, když vám je tak zákeřně prohnětou a zmasírují media a vrstevníci..a i ten vůz je přeci třeba pořídit rodinný, aby se vzádu nemačkali..a hlavně jim nasypat něco, aby furt tak ohavně neotravovali! takže jim nakupte všechny ty videohry a ipody, ráno si odpíchněte na další drsnou dvanáctku, ať na to všechno máte a mě prosím nechte v klidu a bez těch svých obvyklých populačních keců zobat svoji antikoncepci, jo?:) ()
Ano, je to tak. I k tomuto dokumentu se musí člověk stavět kriticky, protože je mimo jiné reklamou na názory určité části veřejnosti. Tak se ovšem v guláši (pravda, docela hutném) tendenčně předestíraných informací málem ztrácí nemálo velice důležitých faktů. Ne snad překvapivých novinek, ale věcí, jež je třeba čas od času formulovat, aby nepřešly do kategorie „obecně známých klišé“, o jejichž existenci víme, ale považujeme za nadbytečnou práci opět se jimi zabývat. A můžeme slyšet také moudra, jež jsou dnes podobně „samozřejmá“, až se stala zbytečnými. Například, že „není špatné, obklopovat se krásnými věcmi, ale je špatné vzbuzovat zdání, že nás ty věci mohou učinit šťastnými“. Konzumní společnost je samozřejmě uzavřený kruh, ve kterém hrozí když ne zánik, tak alespoň úbytek individuality a osobní svobody — ať už vnitřní nebo vnější. V určitém ohledu je totiž ideální, pokud si její příslušník již v dětství osvojí návyk pasivního přijímání, a to včetně zábavy. Později mu tak vůbec nepřipadne nepřirozené pasivně přijímat (čili nakupovat dle nabídky) úplně všechno (tedy kromě zboží a služeb také myšlenky), protože sám se kreativitě nenaučil. Můžeme samozřejmě optimisticky spoléhat na své „zdravé jádro“ – což také většinou činíme – a předpokládat, že tato efektivní, oboustranně výhodná symbióza (kapitalismu a demokracie, chcete-li) bude trvat věčně a s případnými zádrheli se správně evolučně vyrovnáme. To je možné a snad i pravděpodobné. Mezi symbionty však vždy existuje určité pnutí, skrytý boj, který brání, aby jeden z nich nepřekročil meze a jeho činnost nezačala druhému škodit. Berme tento dokument jako drobné připomenutí, že se tento nenápadný boj stále vede, a to i na frontách, o jejichž existenci nemusíme mít ani tušení. ()
Jistě uznají všichni, kdo o tom něco málo ví, že chyba není jen na straně konzumního světa a reklam. Je to chyba zejména rodičů. To jsou ti, co platí a nemají čas vzít děti do přírody a za kravičkami kydat hnůj. A teď mluvím zcela vážně. Aby mohly děti jíst hamburger, musí existovat zemědělství. No a kdyby změnili přístup rodiče, tak by se ten konzumní svět možná přizpůsobil nebo alespoň zpomalil. Takže jsme na vině všichni. Je skutečně zajímavé, že děti z chudých poměrů mají ve velmi raném věku srovnané hodnoty života. Takže si nemyslím, že by byla na vině pouze reklama. Ta děti sice nepříjemně a negativně ovlivňuje a stimuluje, ale rodiče jsou ti, co rozhodují, nebo ne? Abych se vůbec vrátila k dokumentu samému.. Líbil se mi, zajímavě a velmi poutavě o tom vyprávěli. Ale tak zcela se s jejich názory neztotožňuji. ()
Prvních dvacet minut je nuda, ale pak se objeví zajímavé informace. Neuromarketing prováděný na dětech, měření počtu jejich mrkání. Obchodníci s reklamou pro děti jsou opravdu podobní pedofilům v tom, jak dětem rozumí. Výrobek je ceněn ne co umí nebo jak chutná, ale na základě společenského mínění. Děti už nechtějí jen značky, ale designové výrobky. Došlo k hluboké přeměně jejich psychiky a stárnou stále rychleji. Chlapci mají být agresivní a mužní. Vychováváme superkonzumenty. Překvapil mě údaj, že každé třetí americké dítě narozené po roce 2000 trpí cukrovkou. ()
Galerie (12)
Reklama