Odnikud někam

Proč jsi takovej kretén, Johnny?..... Pokud zrovna neděláte choreo pro barové tanečnice, tak prvních 15 minut můžete vynechat. Pak dostanu informaci, že Johnny je slavnej a jeho dcera 5 minut krasobruslí. Jdeme k němu domů a tam – MEJDLO! 2 minuty hledá kalhotky (ne svoje, ale na ženský) a pak – (nebojte se) USNE! Taky dostane 2 esemesky. Uff, půlhodina za námi! Asi tak 5x se ptám dálkovýho ovladače – co to má bejt za tregédii? (mlčí a pes demonstrativně odchází umřít do chodby.) Potom Johnny dělá ještě pár úžasně zajímavejch věcí, ale o tom se přesvědčte sami. Pokud teda chcete vidět film, kde se děje úplný HOVNO! A jsou mi ukradený náznaky (narážky) na jiné filmy, postavy, knihy. Film zřejmě vznikl z důvodu, abych záviděl filmovým hvězdám.!(?) Tak jo, ZÁVIDÍM a přísahám, že až budu STAR, nebudu se chovat jako kretén. A rozvedu se. Protože ti svobodní... – nevěříte? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě jak žije (nudná) filmová hvězda. 2.) Jsem masér a hledám nové metody. 3.) Nevím, jak má vypadat pořádný hotelový apartmá. 4.) Odjíždím do Hollywoodu. Budu filmová hvězda. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (03.01.2011)

"Coppola is a fascinating director. She sees, and we see exactly what she sees." Slova Rogera Eberta a já se pod ně můžu beze zbytku podepsat. Na Somewhere je nejlepší, že proměnu titulní postavy nechává probíhat tak nenuceně a pozvolna, až divák téměř nabývá pocitu, že k žádné proměně nedochází. Svým způsobem stojí na konci stejný Johnny Marco jako na začátku, ačkoliv film zejména v samotném závěru křičí, že to tak není. Pravou odpověď naleznete jedině tehdy, pokud se do statického Johnnyho dokážete alespoň trochu vcítit, což možná není nejlehčí a pokud už se vám to povede, pravděpodobně na sebe stejně nebudete dvakrát hrdí. Johnny totiž není někdo, koho by bylo snadné nazvat dobrým člověkem, nicméně totéž platí i pro opak. Úplně nejlépe ho vlastně vystihuje mlčení po otázce "Kdo je Johnny Marco?" během tiskové konference. Vrcholy přicházejí směrem k závěru, kdy se černé ferrari stává poněkud nesmyslnou obálkou... So, who is Johnny Marco? (03.04.2011)

Dovedu si představit, že někdo bude tvrdit, že jde o upřímné vyprávění a citlivě zvolené pomalé tempo o frustrujícím životě herce. Nic to nemění na tom, že film je neuvěřitelná nuda a naprostá zoufalost ve všem. Scény jsou šíleně prodlužované a bohužel se v nich vůbec nic neděje, co by stálo za pozornost. Navíc se skoro vůbec nemluví a celková pointa v podstatě neexistuje. Chápu, že to všechno autoři chtěně předhazují, ale má to nulový výsledek. Navrhuji přejmenovat na Odnikud nikam. (18.07.2011)

Scénář: Sofia Coppola .. Snímek, kterým jde snadno opovrhovat, protože si jeho tvůrce myslí, že si může dělat, co chce a uspěje (zdlouhavost záběrů, statičnost, chlad, hra na umění). A překvapivě jí to tentokrát nefunguje. Jde sice o příjemné pokoukání s dobrými herci, ale minimální hloubkou a přidanou hodnotou. Recyklovaná osobitost. (01.01.2011)

Nečekal jsem, že by Sofia Coppola mohla překonat dokonalé Ztraceno v překladu, ale stalo se. Odnikud někam dotahuje motiv odcizení na samý vrchol. Je to nekompromisní nálož existenciální tísně zakomponované do nejlepšího možného prostředí - genius loci Sunsetu - prostě libec. Dlouhou dobu se mi nestalo, aby se mi film tak trefil do vkusu a současného duševního rozpoložení. Tohle bude ve mně ještě dlouho rezonovat. Uhrančivé, přišlo to odnikud... (15.04.2012)