Kamera:
David PloyharObsahy(1)
Absurdní komedie v duchu učebnice anglické konverzace. Napsal E. Ionesco. Záznam inscenace Divadla v Celetné.
Klasik absurdního divadla Eugene Ionesco napsal prý svou slavnou prvotinu Plešatá zpěvačka tak, že se začal učit anglicky a k dialogům jeho komedie ho inspirovaly konverzační texty z učebnice, plné nejrůznějších "pravých anglických" obratů, zato však zcela bezduchých a bezobsažných. Odtud už pak vedl jen krok k postavám, kterým taková konverzace naprosto stačí k životu. Premiéru měla tato jednoaktovka v Paříži v roce 1950 a trvalo řadu let, než ji evropské divadlo vzalo za svou. Dnes naopak se zase může zdát nepochopitelné, co na ní tehdy tak zaráželo. Úspěšné představení Divadla v Celetné jsme zaznamenali v březnu, těsně před několikaměsíční přestávkou, během níž Plešatá zpěvačka nebude na repertoáru. A tak než se na něho zase znovu vrátí, můžete se s ní potěšit alespoň v našem cyklu Zveme vás do divadla.
(oficiální text distributora)
Recenze (35)
aby bylo jasno, existuje můj život před a po Plešaté zpěvačce... myslím tím ukázku z Plešaté zpěvačky, kterou jsem četl na základce v čítance a která totálně překopala moje chápání humoru (nojo, chudáci rodiče, museli pak několik týdnů trpět otázky, jak jako můžou sedět na židli, když nemá okna?)... kdo by to byl řek, ale na papíru mi to tehdy vážně přišlo mnohem vtipnější... ()
Tento komentář bude sloužit spíše jako takové srovnání než jako hodnocení hry samotné, protože jsem knihu četl a byla fantastická! Za mě 2. nejlepší, jakou jsem kdy četl. Tak tedy ke hře. Na jevišti jde samozřejmě hlavně o to, jak herci své postavy dokážou prodat, a tady se to povedlo na výbornou! Herci byli vtipní a přesvědčiví. Za mě byla nejlepší paní Smithová a nejhorší asi Máry, tam mi ty vtipy moc nesedly. Oproti knize některé vtipy vynikly více a některé méně, např. více vynikl vtip s ,,Všichni jsme nachlazení.". Oceňuji velmi kulisy, které byly sice jednoduché, ale přesto dobře funkční a hezky uspořádané. A nakonec změny, které byly ve hře provedeny. Tak hlavně bylo jich minimum, za což jsem rád a změny samotné byly obohacující a občas dokonce o trochu lepší než v předloze (finále, to mě velice příjemně překvapilo). Za mě doporučuji, je to vtipné, skvěle zahrané a myšlenka zůstává stejná. Vyhodnocení: Oheň začal hořet🔥! ()
Scénář Eugèna Ionesca nepopíratelně svou kvalitu má, absurdita a ne-smysl byly jeho cílem, ovšem v tomto divadelním záznamu, který vysílala ČT2, zážitek zcela nehorázně ruší publikum smějící se téměř každé replice (aniž by byly nutně vtipné). Bohužel se tu asi projevují ony regionální rozdíly České republiky, kdy pochybuju, že by publikum na Moravě reagovalo obdobně (dle mého názoru na divadle tohoto typu) nevhodně, nezdvořile a netaktně. Přece jen se jedná už o klasickou inscenaci a není to Show Jana Krause nebo Natočto!. "Raděj sítě v chatě, než mléko v hradě." *výbuch smíchu* Cože?! Naneštěstí mi to tak připomíná prezidentskou "debatu" na Primě (23.1.2018). Na Plešaté zpěvačce jsem byl v divadle v Ostravě před necelými deseti lety a rozhodně bych si takto hlučné reakce pamatoval. V Praze je to asi normální, neuvěřitelně to zde rozptyluje a štve. Pro záznam tak 55%, samotné dílo hodnotím na 75%, osobně mi stejně moc nesedí. ()
Nezmyselné rozhovory napísané spisovateľom ovplyvneným dadaizmom, sú adaptáciou rovnomenného knižného debutu rumunského Francúza (a či francúzskeho Rumuna) Eugéne Ionesca. Herci určite nemali ľahkú úlohu pri učení sa scenára, a to hlavne kvôli pohotovosti, s akou museli na jednotlivé repliky ostatných reagovať - v tejto súvislosti by som vyzdvihol predovšetkým herecké schopnosti Martina Hofmanna. Čo je zaujímavé - prečítať knihu trvá približne toľko času (ak dokonca nie menej), ako pozretie si tohto predstavenia. V každom prípade - Ionesco by sa tejto adaptácii akiste potešil. ()
Po vzoru Miloše Zemana (včera jsem se koukal na Hyde Park): Podívejte se, pane redaktore. Já chodím do divadla poměrně často a právě divadlo považuji za jednu z nejlepších možností, jak se kulturně vyžít. To ale ještě neznamená, že budu vychvalovat každý divadelní záznam vyvěšený na ČSFD jenom proto, abych dal ostatním nezúčastněným najevo, že jsem něco víc, když chodím i někam jinam než do kina. To raději přiznám, že jsem buď nedostatečně vzdělán v oblasti anglické absurdní satiry anebo nedostatečně otevřen přijmout hodinové klábosení o prdu, abych zapadnul do zdejší rudé řeky a žil dál svým nenápadným životem. (Filmfest Hurghada 2012, 49/67) ()
Reklama