Koncert

Jako milovníka hudby mě Le Concert samozřejmě okamžité pohltil. Mélanie Laurent se rychle stala mým miláčkem a těšil jsem se na každou její další scénu. Aleksei Guskov je pro mě velká neznámá, nicméně mi v hlavní roli nepřekážel, naopak jsem mu neskrývaně fandil. Koncert může vypadat jakoo dramedie, nicméně jde spíše o existenciální hudební drama, kterému pár vtipných scén jen dodává na tragičnosti hlavního hrdiny a ostatních členů orchestru. Film se místy trošku okatě strefuje do komunistického režimu, místy si dělá legraci sám ze sebe a sem tam ukazuje, že každý se může za určitých okolností změnit. Největší a nejdůležitější součástí Koncertu je hudba, která ať už při závěrečné desetiminutovce, tak i během filmu v roli podkresu, působí jako druhý vypravěč, a to tak dobře, že je také z velké části zodpovědná za mé vysoké hodnocení. (16.01.2011)

Listuji si tak televizním programem, když tu na jednom obrázku rozpoznám tvář Mélanie Laurent. Byla jsem potěšena, když jsem zjistila, že ČT bude vysílat tento film a že v něm bude účinkovat tato nádherná Francouzka. Koncert mi připravil výborný hudební zážitek. Nejvíce na mě zapůsobilo závěrečné vystoupení, které je jednoznačně vrcholem filmu. Zároveň mě však také Koncert v dvou drobných "detailech" ne zrovna potěšil. Myslela jsem, že film bude s titulkami, ale ČT opět zvolila možnost dabingu. A také jsem doufala, že mi postava Anne-Marie Jacquet, jíž Mélanie ztvárnila, bude více sympatičtější. Přišla mi lehce povýšená, ale možná je to právě díky dabingu. Jinak nemám ke Koncertu výhrad. (07.10.2012)

Hrozně nekonzistentní film. Koncert se chvílemi tváří jako crazy comedie o srdnatých Rusech a ruských menšinách, které mají do puntíku splnit představy o zažitých stereotypech (scénka s židovským muzikantem, který namísto zkoušení prodává po hospodách kaviár, je skoro obludná). Někdy snímek naopak vypadá jako seriózní drama o nepřekonatelné vášni k hudbě... Celá ta neuvěřitelná a bláznivá zápletka by možná fungovala v komediálním podání, ale jelikož v závěru převažuje dramatická linka, působí to celé strašně hloupě. (08.03.2012)

Taký disidentský príbeh o popoluške v mužskom vydaní. To zháňanie osadenstva pre nový Baľšoj ťiátr po všetkých čertoch nemalo chybu a k tomu burácajúca hudba, to bol naozaj zážitok. Hudba a celý zvuk je silnou stránkou filmu, ako inak keď ide o koncert, výnimočne som si film musel pustiť nie na sluchátka, ale na externú reprosústavu pre maximálny zážitok. Hľadanie konečnej harmónie sa podarilo a našiel som ju aj ja v tomto filme. Prispela aj krásna huslistka, to nebudem zapierať. –––– Andreji, já se s tebou rozvedu...! Jestli tam nepojedeš. –––– Obchodovat, to je jako jezdit na kole. To se nedá zapomenout. –––– Moje babička říkala: Slunce vychází ráno. Vždycky ráno, nikdy né večer. –––– Ruský prezident je pozván na mou daču. Máme západní Evropě zarazit plyn?! (13.09.2014)

Marigold má sakra pravdu, ja som bol ale sakra dojatý. Z Koncertu totiž sála obrovská dávka ľudskosti, predstavuje cieľ, ktorý (nie bez komplikácií) spája nepredstaviteľné - žid tu sedí vedľa cigána, novodobý oligarcha vedľa drobného priekupníka, nehovoriac o predstaviteľovi bývalého režimu, ktorý dodnes neprestal veriť myšlienke komunizmu, no vydáva sa na dobrodružnú cestu s umelcom, ktorého ponížil a ktorému zničil kariéru a v závere sa bez váhania a nezištne modlí k bohu. Čo začalo ako cesta za vlastným prospechom, končí sa ako pieta za jednu dávnu tragédiu... Taký prenikavý je teda Koncert a že mu kombinácia bláznivej komédie a drámy vychádza tu viac a tam menej je jedno, možno tým chcel autor niečo ďalšie naznačiť, možno to pri druhej projekcii do seba zapadne. Tých slovanských emócií, od obdivuhodných až po smiešne, je tu toľko, že s návratom nebudem mať najmenší problém. (Bonusom sú dialógy v ruskej francúzštine, ktorou rozprávajú takmer všetci, vrátane toho, čo vie po francúzsky "lepšie ako Molière".) (14.07.2011)