Cabiriiny noci

Vedle DARMOŠLAPŮ jsou CABIRIINY NOCI jakousi druhou kosmickou rychlostí mimořádného Felliniho vzestupu do výsostného království svébytného uměleckého světa a podle mého názoru i dosud nedosaženého vrcholu filmového hraného umění. Že toto dílo náleží do širšího proudu italského neorealismu a podává syrový obraz římské periférie i stavu společnosti své doby, se rozumí jaksi samo sebou. Zdánlivá úspornost zvolené metody vyprávění a filmové řeči jen naznačuje a dokresluje to, co jsem již uvedl v první větě tohoto komentáře. Prostá a neokázalá oslava života ženy profesionální lásky, vláčené a smýkané osudem, nesporně ovlivnila - vedle dalších děl téže školy - nesporně českou filmovou tvorbu přelomu padesátých a šedesátých let i následnou vlastní československou filmovou školu. Je to současně brilantní herecké kreace režiséírovy životní partnerky Giulietty Massini. Tehdy třicátnický Fellini i tímto dílem prokazuje svůj nevěřitelný talent a současně oprávněnost naděje, kterou do tehdejšího stále ještě talentu vkládali nejen kritici, ale i početní diváci ve všech významnějších zemích našeho světa. (12.04.2011)

Ten Felliny je prostě génius. Kdo dokáže 110 minut týrat smutným osudem prostitutky bez budoucnosti, aniž by divák měl jen na chvíli tendence film vypnout? Výšin Silnice to asi nedosahuje (ačkoliv se oba filmy zabývají stejným tématem, tolik typickým pro Felliniho ranné filmy), přesto to považuji za jedno z nejlepších děl italského velikána. (11.03.2009)

Moje první setkání s Fellinim dopadlo naštěstí dobře, ale budu si ještě pár filmů na jeho styl zvykat, i když tohle je asi to jedno z těch snesitelnějších děl. Tak nebo tak, Fellini je opravdu umělec a už se těším, až se podívám Stradu, Dolce Vitu nebo 8 1/2. Úžasnou Cabirii jsem su pustil včera v noci a po patnácti minutách usnul, ale dokonce se mi o tom i zdálo, takže jsem si ráno přivstal, utíkal do pokoje a tenhle skvostný realistický film o samotě a lásce si pustil. Giulietta Masina byla takřka dokonalá, její křich, pohyby, grimasy a pohyby jsou neuvěřitelně vtipné a nezapomenutelné. (28.10.2008)

Život je křehký a nespravedlivý a rány osudu umějí být opravdu tvrdé, o čemž by hlavní hrdinka Cabiria mohla vyprávět od rána do večera. Giulietta Masina si svou roli urvala sama pro sebe a zhostila se jí veleskvěle - všechny její posunky, gesta, výrazy a rychle měnící se nálady - to všechno jsem jí věřil. A že byla chvílemi dost otravná! Možná to bylo tím dabingem, nebo i osudem Cabirie, ale chvílemi mi strašně připomínala takový zellwegerovský mix Ruby z Cold Mountain a Bridget Jones. Zkrátka život je pes a ten kdo ho chce mít s minimálními starostmi, tak se musí rvát jak pitbull. (06.03.2011)

Tento príbeh je zasadený do Ríma a sleduje nočné dobrodružstvá maličkej a ukecanej Cabirie. Tá sa živý ako prostitútka a snaží sa nájsť pravú lásku. Len jej šťastie akosi nepraje. Cabiria stvárnená Felliniho manželkou Giuliettou Masini, je prostoduché, naivné dievča. Jej slepá túžba nájsť si manžela, ktorý ju bude ctiť a zostane pri nej sa stretáva z krutosťou reálneho sveta, kde každý túži len po peniazoch a sláve. Fellini tu znova vytvoril svoj typický kaleidoskop postavičiek , dotvárajúcich prostredie chudobnej štvrti aj rušného mesta. Udalosti, v ktorých figuruje Cabiria sú plné veselých momentov, ale pod nimi sa skrýva smútok a kritika jednak spoločenských, ale aj hodnotových pravidiel. Felliniho schopnosť vytvoriť pamätné postavy je tu znova veľmi výrazná. Či už sa jedná o herca, najlepšiu kamarátku Wandu, Cabiriu, alebo jej posledného nápadníka Oscara. Každý vnáša do svojej postavy špecifické prvky vďaka ktorým môže príbeh aj napriek svojej nepravdepodobnosti stavať a rozprávať nám o skutočných pocitov, morálnych hodnotách a snoch a aj o tom aký nepriaznivý je reálny svet voči snom jednotlivca, nech sú tie sny akokoľvek úprimné. (09.01.2013)