Malá z rybárny

Moderní loutková pohádka, která dělá čest pohádkovému žánru. Škoda jen toho až příliš moderního hávu. Sice se na něj dobře kouká, ale jinak mi do příběhu moc nezapadá. To není nějaká velká kritika, spíše můj subjektivní posudek. Vše je jinak dobře zpracováno a slušně odvyprávěno. Sedmdesát jedna minut uteklo jako voda a jediné, co mě tam skutečně nejvíce mrzelo je fakt, že jsem se nedokázal naladit na vlnu hlavních postav a že vedlejší linky zůstaly tak trestuhodně nevyužity. 60% (27.05.2018)

Film byl uveden na ociciálním zahajení 55. Zlín Film festivalu 2015. Vzhledem k tomu, že poměrně drsný leč poetický námět Andersena byl obrán o kouzlo vodního světa a byl nemilosrdně vhozen na souš, vznikl velmi depresivní příběh, který určitě není určený pro děti a tím pádem si nezaslouží ani přídomek rodinný. V tom vidím jádro pudla. Ta souš se stala filmu osudnou, protože tím ztratil celý příběh logiku. I každé malé dítě pochopí, že vodí panna, která přijala kouzlem lidství, nemůže jen tak bezevšeho udělat čelem vzad a vrátit se zpět. Ale proč se nemůže Malá vrátit do rybárny, která leží o pár ulic dál? Jen proto, že má místo ploutve nohy? Malá mořská víla se zamiluje do krásného prince, Malou z rybárny si odvede pasák, místo kouzelného podmořského světa, kde se vznáší medůzy a mořští koníci se ocitneme ve špinavém přístavním městě plném depresivních výjevů, skoro je z plátna cítit ten zápach a ošívám se jako bych se sama potřísnila pouliční špínou. Místo dojetí deprese. Tak vnímám celý film a je to velká škoda, protože jak loutky, tak propracovanost jednotlivých scén jsou patrné. Nevzniká u nás mnoho celovečerních loutkových filmů, o to víc mě mrzí, že tato snaha zde vyšla naprázdno. Jen stěží si dokážu představit cílovou skupinu, kterou příběh potěší. Děti to rozhodně nejsou. Snad pubertální mládež? Zajímavé byly i útržkovité poznámky, když jsme vycházeli z kina. Nebohý tatínek, který nic zlého netuše vzal na projekci svoje dvě děti, měl co vysvětlovat. Bylo mi ho líto. Vlastně mi bylo líto i tvůrců, kteří si dali s filmem takovou práci. Snad bude obrážet festivaly, možná se stane studijní pomůckou pro FAMU, ale nedovedu si představit, že si jí zamiluje široká divácká obec. (komentář z 19.6.2015 se mi někam ztratil, ale postřehy z odstupu času jsou možná lepší.) (31.10.2016)

Pekná stop-motion rozprávka, so zaujímavým vizuálom, no to je asi tak všetko, čo o nej môžem dobrého napísať. Forma je výborná, ale scenár spravený na motívy Andersonovej rozprávky je pre mňa osobne zle adaptovaný do danej témy. Ak ste fanúšikmi ručne spravenej animácie (alebo ste podobne zmýšľajúce umelecké duše ako ja) a dokážete dané filmy oceniť, mali by ste filmu dať aspoň šancu. Ale, bohužiaľ si myslím, že vás film okrem dizajnu ničím iným neoslní... (03.04.2021)

"Haló, mohla bych rezervovat dva lístky na zítřek?" "Mohla, ale musíte zavolat do poklady a ta není otevřená, to bude až za hodinu." Druhý pokus nevyšel, zas bylo moc pozdě, na třetí pokus mi to nebrali. Zoufalství, opravdu jsem to chtěla vidět. Jenže se mnou celý svět, který je schopný příčetně telefonovat. A to jsem ještě vytáhla do kina elfí princeznu, vládkyni zlatého deště. Jak se ukázalo v hodině lámání chleba, lístky byly a s jedinými prodanými lístky jsme si ve volném sále vybraly sedadla. Už začátek, s naprosto podmanivou hudbou rybího symfoňáku, dával tušit, že to, co nás čeká, nebude úplně tuctová podívaná. Tenhle animák není přívětivý, na oko líbivý a podbízivý. Má v sobě jemnou, skoro bolestivou, poetiku, která mi k tomu, ve své podstatě strašně smutnému, příběhu ladí. Před cestou do kina jsem udělala tu chybu, že jsem si poslechla hodnocení profi kritiků, kteří odvážně palcovali a Malé z rybárny vehementně dali palce dolů. Asi viděli úplně jiný film než já. Budu polemizovat s jejich výhradami. Ano, postavy neoplývají živou mimikou, mořští lidé mají s rybami mnoho společného, ještě nikdy jsem neviděla smát se kapra, mračit lososa, nebo otráveně ksichtit makrelu a není to tím, že z té si zpravidla kupuji jenom filé. Mořský král prodával ryby, v čem by se taky vyznal lépe? Co by měl dělat? Opravovat televize? Chválené živé vlasy Nejstarší a Prostřední jsou geniální a zdaleka ne jen jednou z mála drobností. Těch drobností tam je mnoho. Od růžového discmana, přes kolečkové křeslo babičky a všechny šperky a jejich zřejmou či tušenou symboliku, až po tančící figurínu u tyče a neustále se opakující motiv srdce v kosočtverci, jako symbol ústředního bordelu (myšleno veřejný dům). Malá mořská víla je dílo, které poprvé v životě mnoha lidí nastoluje otázku, zda je lepší milovat a ztratit, nebo nikdy nemilovat. Troufám si říct, že na to neexistuje jednoznačná odpověď. Jisté je, že je lepší před smrtí, která je jediná jistá, milovat aspoň chvíli. A určitě je dobré žít tak, aby si nad pěnou, která z vás zbude, mořská ryba utřela slzu, která jí kradmo stéká po tváři. (30.05.2015)

Malou z rybárny jsem viděl na třeboňském anifilmu a byl jsem svědkem typického nedorozumění, kdy rodiče malých dětí zatvrzele předpokládají, že animovaný film je určený především dětem, takže se na promítání dostavili v hojném počtu s malými ratolestmi. Následně jsem viděl hluboké znechucení, když zjistili, že děj se odehrává v nevěstinci. Malá z rybárny může diváky odrazovat ze dvou důvodů. Za prvé je to pokus o aktualizaci Malé mořské víly zasazenou do kulis špinavého přístavu současnosti, což každý nerozdýchá. Za druhé, výtvarná stránka je všechno možné jen ne líbivá. Kdo si malou mořskou vílu spojuje s křehkostí, romantikou a krásou, žalostně ostrouhá. Na druhou stranu, právě výtvarné pojetí je tím, co funguje na Balejově filmu nejlíp. Pokud máte rádi zajímavý výtvarný styl, který vybočuje z mainstreamu, tak jeho kousek oceníte. Ten úžasný začouzený industriální styl, ty temně groteskní prvky jsou kouzelné. Po dramaturgické stránce film trochu pokulhává a jak už v jednom komentáři zaznělo, není to z hlediska scénáře film ani pro dětského diváka, ani vyloženě pro dospělého, ale závěrečná scéna odchodu víly ze scény je brilantní. Celkový dojem: 60 %. (07.05.2016)