Reklama

Reklama

Osmdesát dopisů

  • Slovensko Osemdesiat listov (festivalový název) (více)
všechny plakáty
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Československo, 29. březen 1987. Jeden den v komunistickém Československu inspirovaný životem režiséra. Čtrnáctiletý Vašek vyráží se svou matkou po úřadech, aby získali povolení odejít za otcem, který emigroval do Velké Británie. Režisér Václav Kadrnka vypráví osobní příběh o odloučení a touze být s milovaným člověkem navzdory těžkým okolnostem, o vytrvalosti a nezlomnosti, s jakou mnoho lidí v bývalém režimu čelilo absurdnímu byrokratickému systému. Na jedné straně mrazivá a zároveň niterná atmosféra filmu je budována senzitivní kamerou, detailní prací se zvuky a autentickými výkony představitelů hlavních rolí (Zuzana Lapčíková, Martin Pavluš). Atmosféra lhostejnosti a ošumělosti kontrastuje s upřímností a hloubkou vztahu Vaška s matkou a jejich otcem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (71)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Film nudný a bezbarvý jako doba, kterou zobrazuje. 1) Skutečnost, že snímek je autobiografický, neznamená, že je kvalitní. 37letý režisér a scénárista Václav Kadrnka ve svém celovečerním debutu oslovuje především filmové znalce a "znalce", kteří s uznáním hovoří o skvěle zobrazeném poctu odcizení, o kontemplativnosti, o zakutaném humoru, o inspiraci Bressonem či Tarkovským a tak dále. K této elitní sortě filmových diváků nepatřím a tak bez obalu říkám, že se mi film vůbec nelíbil. 2) Vadily mi i nepřesné reálie (nejkřiklavější snad neskutečný obchod s botami). 3) Jediný pěkný okamžik jsem zaznamenal, když pracovník pasů a víz dlouze listuje doklady, které předkládají žadatelé o vystěhování. 4) Dávám jednu hvězdičku...za snahu. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jeden den v životě čtrnáctiletého kluka za socialismu. Doby šedivé, plné spěchajících nevýrazných lidí, lejster, kolků a obálek. Bylo mi čtrnáct, když tahle doba u nás skončila, takže tenhle klukovský pohled na svět rodičů pobíhajících mezi byrokraty dobře chápu. Nejde tu o žádné vyhrocené drama, ale hlavně o zachycení atmosféry doby. Voličům KSČM bych doporučil se na film podívat a zamyslet se, jestli tohle je to, co chtějí. ()

Reklama

Iroquaise 

všechny recenze uživatele

příjemný a zajímavý...nechci to nějak glorifikovat...na to je ten film moc komorní a ztišenej...ale v českym kontextu jsem nic podobnýho neviděl...částečně je to daný tim, že nemam nakoukáno...ale spíš se tam promítá fakt, že se to orientuje na starší evropský kontext - Bressona, částečněTarkovskýho... bressonovský mi to přijde v té vizuální ukázněnosti, práci s napětím, minimem hudby...voyeristickým přístupem k situacím a fetišizaci předmětů a úkonů...Tarkovskýho mi to zas evokuje tou vizuální a situační zástupností ( nebo jak to nazvat) s ohledem na minulost a vzpomínky, které ji křiví a definují - dílčí záběry definují a zastupují prostředí, (schody u domova), úkony zastupují období života( vystřihávání z časopisu a nalepování do sešitu) atd....s odstupem to působí až trochu snově... líbí se mi, jak je tu zacházeno s dobou...zároveň je i není přítomná...takové nakládání s výpravou už jsem dlouho neviděl... namísto dokumentarismu jemná stylizace...obecně jemnost a nenápadnost jsou pojmy, které ten film postihují na různých úrovních...jeho hravost, depresivitu, absurdnost, dokonce erotičnost ( ta je až titěrná)...ale dík tomu vizuálnímu a narativnímu minimalismu to hrozně vynikne... ...ono se to zdá, jaká pohoda to musela být po formální stránce...pár záběrů a sbohem...chybalávky...ten film je dobře natočenej...dobře se tu pracuje s architekturou mizanscény a hlavně s rytmem...jak z hlediska střihový skladby, tak nasazováním zvuku nebo pohybu herců... ten film mě potěšil...něřikam, že takhle má vypadat všechno a za všech okolností...ale jednak mi to sedlo jako odskok od žánrovek, kterejma se napájim dnes a denně...a pak jsem měl radost z toho, že česká věc nemusí být podbízivá, řachavá, hlučná a doslovná... ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

Jak moc tento film škemrá po zařazení do škatulek „art“ a „výpověď doby“. Z každé jeho beztvaré sekundy toto autorovo primární přání kane bohužel mnohem víc než jakákoli myšlenka. Tvůrce na plátno přenáší ryze subjektivní „existenciální“ krizi, kterou zištně (= za účelem natočení autorského filmu) vydává za hromadný fenomén. Viditelně studentské dílo se pyšní – „kafkovskou ozvěnou“? Ano, ve stylu, kterým zde „kafkovská ozvěna“ zaznívá, jde pan režisér s dobou: tvarování odpadního materiálu do forem velkolepých myšlenek skutečných designérů za účelem prodeje širokým masám je jedním z bezvýhradných atributů doby. Budiž tedy i ve filmu kdysi funkční a sytá forma artu zvučných jmen naplněna percepcí dosud nechápajícího studenta. Když něco chcete poslat dál, musíte tomu v první řadě rozumět. Zdaleka to nestačí, ale je to první krok. Dílo není beznadějné, talent je zřetelný. Ale od toho tu máme studentské festivaly a studentské platformy, aby si zde budoucí tvůrci tříbili um, mezi hotové filmy dílo autora nepatří a ještě asi dlouho patřit nebude. Je mi ovšem samozřejmě velmi líto těch, kteří se cítili dotčeni „drtivou atmosférou“ doby a mají za to, že ta beze zbytku určuje, zda budou nebo nebudou umět prožít svůj život, neboť takovým opravdu není pomoci. Chcete-li „drtivou atmosféru“, pusťte si The Mill 2013 a 2014, UK. PS ke Stegmanově komentáři: vážně byste si po takovém filmu myslel, že tu lidi v šedesátých letech nosili jen béžové a šedivé oblečení? Ten film není výpověď, berte to jako plejádu záměrně užitých výrazových prostředků. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Krátký dlouhý film o jednom dni v Československu za pomalu už končícího komunismu. Od Kadrnky sem viděl prvně Křižáčka, kde se mi ukázalo, že v tomhle režisérovi něco asi bude. Taky že jo. Tohle překvapivě skoro nenudí. Zhruba polovina záběrů tady vypadá fakt dobře, něco je ale špatně provedené anebo nijaké. A u něčeho mi nedošlo, co tím autor chce naznačit (děda loupající vajíčko). Příběh je banální, ale zajímavě provedený a to, že se zde moc nemluví, je zde k dobru. Taky oproti Křižáčkovi ubylo zdlouhavých záběrů o ničem, pár jich tu sice je, ale i tak - je jich méně. Takový průměrný zajímavý art (v Česku nadprůměrný, vždyť tady sotva někdo zvládne natočit dobrý film!), který hodnotím třemi hvězdičkami. Btw, je to snad jediný český film o komunismu, kde se neposlouchá Svobodná Evropa... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (6)

  • Jeden ze tří českých filmů promítaných v prestižní sekci FORUM na festivalu Berlinale 2011, a jediný český soutěžní snímek (kategorie - Nejlepší debut). (Taninaca)
  • Snímek vznikal přes dva roky, což bylo způsobeno především obtížným a postupným sháněním prostředků. (hippyman)
  • Do rolí matky a syna byli obsazeni neherci - režisér potřeboval spontánní výkony, proto jim dokonce nedával číst scénář na víc dní dopředu. (hippyman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno