poster

Hlava-ruce-srdce

  • anglický

    Head - hands - hearT

Drama / Historický

Česko, 2010, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Composter
    ****

    Od Postele jsem neviděl lepší český film, jenž by si uměl tak zručně hrát s realitou. Zpracování je téměř dokonalé. Úžasná atmosféra chytne a nepustí. Ovšem tempo vyprávění je pozvolné a projev všech zúčastněných herců spíše "divadelní". Stejně jako Vaterland, není Hlava-ruce-srdce pro každého. Pro mně výtečné překvapení, které svým profesionálním zpracováním stojí po boku Karamazových, Protektora, zmíněné Postele a 3 sezón v pekle na špici české produkce za posledních mnoho let.(8.1.2011)

  • Tom_Lachtan
    *****

    ____[__ Film je věnován Janu Švankmajerovi, být v kolonce režie jeho jméno, jsem si jist, že totožný film by měl min. o 20% lepší hodnocení __]____ Abnormálně skvělá ujetina, které svrchovaně vládne výkon Romana Zacha (kéž by dostával více rolí, jako je tato, nebo ta Vaterlandská) a pomáhají mu i všichni ostatní herci (snad až na v semtamnostech nevýraznou hlavní hrdinku) jsou skvělí, ač mnoho z nich v podstatě neznámých. Scénář je nebetyčně úchvatnej a poslouchat např. rozhovory Heinricha Rotha je zážitek neskonalý, a ne jen to - Hlava - Ruce - Srdce dokonce nepostrádá dost bizarní a ujetý humor (podle mého jeden ze základních kamenů toho, jak si tuhle záležitost užít je přistoupit na jeho pravidla). Co stojí jednoznačně za zmínku a velebení je kamera - co se českého filmu týče, tak v posledních cca pěti letech (hlouběji se mi v paměti pátrati nechce) jsem neviděl lépe nasnímaný český film s výjimkou dramatózní detektivky Ve stínu. S níž má dle mého soukromého, poníženého, nedůležitého, nafialovělého názoru tenhle film společnou ještě jednu věc - považuju obé za nejlepší filmy onoho pětiletého období. PS: Na další Jařabův film se chci dostat do kina a lituju, že tady mi to nevyšlo, secesní úchvat zdejšího musel být na velkém plátně božskej. PPS: co se komentářů ala Bourec týče, tohle není žádný intelektuální art ani náhodou, jenom je to dosti jiné a neobvyklé, což rozhodně neznamená, že se ve filmu automaticky začnou zjevovat půlhodinové záběry na sklenici (poškrábanou) vody a podobně. Stejně tak si člověk nemusí hrát na intelektuála (jak naznačuje Bourec), aby Hlavu - Ruce - Srdce docenil, s intelektuálstvím to fakt nemá nic společného, jen stačí bejt přístupnej jinému nazírání a naladit se na vlnu Jařabovu, čili tvůrcovu, což ovšem nedovede každý divák (a si nejsem jistej, jestli sem hromadu věcí nepochopil jinak, přičemž něco jsem asi nepochopil vůbec), pročež se zdejšímu hodnocení vůbec nedivím. Gratuluju každýmu, kdo do konce dočetl můj asi nejhorší a nejméně srozumitelný komentář všehomíra (o=´(5.8.2013)

  • honajz
    *

    Když je to poprvé, je to zajímavé. Vaterland - Lovecký deník je zajímavý svou neotřelostí a surrealističností i nemožností jasného uchopení a výkladu. Ale tahle surrealistická protiválečná agitka - jak nakonec film vyzní - má sice krásný secesní háv, úžasnou kameru, vhodně vybranou hudbu, ale to samo o sobě je do sebe vnitřně obrácené. Neskutečně neohrabaný a amatérský výkon Viktorie Čermákové, jejíž ukňučené promluvy nás deptají už od úvodu filmu, jsou jen prvním mezníkem, kdy následují další podrazy na diváka, na téma, i film samotný. Nemám nic proti surrealismu, ale ať se mankote nesnaží tvářit jako že to chce předat nějaké poselství! Vřele souhlasím s komentářem uživatele liborek_. Napsal to přesně.(22.5.2011)

  • Ony
    ****

    V naprosto nejzásadnějším momentu (scéna se sovou!) byla přerušena projekce. "Kdyby tady byl lev..." mi pak znělo v hlavě ještě asi dva dny. Nevím, co mi tím chce osud zase naznačovat. Prozatím snad to, že se mám podívat ještě jednou. Ono to za to možná i stojí. ...O měsíc později: Na druhý pokus už jsem se dozvěděla, jak je to s tou sovou i se lvem, dospěla až k pointě a jsem spokojená, i když se mi také potvrdilo, že jinakost tohoto filmu je poněkud vykalkulovaná, taková přísná. Ale rozhodně to má smysl. Hlavně ten vnitřní.(27.7.2011)

  • liborek_
    **

    Věřím tomu, že D. Jařab měl jasnou představu, co chce natočit, jak to chce natočit a že zná smysl každého políčka svého filmu. Při diskuzích o svém záměru se svými kolegy a při realizaci svého nápadu ale zapomněl na jednu podstatnou věc: Bez klíče, byť schovaného pod silnou vrstvou metaforických či surrealných výjevů, divák nemůže jeho záměr přijmout, přemýšlet o něm a vytvořit si na něj svůj názor. Bez klíče divákovi zbývá pouze možnost klouzat se po nejpřístupnějším povrchu skládajícího se z obrazů, výtvarných udělátek či vtipů v dialozích... Smysl mu ale nutně musí unikat (anebo ho může hádat, ale taková hra je nudná a sama o sobě nesmyslná). Děj postavený na připomínce hloupých báchorek o tajných společenstvích (ilumináti, zednáři, karbonáři..), které se snaží svrhnout zavedené pořádky (tj. typicky habsburskou vládu) a nastolit nový společenský řád prostřednictvím okultních rituálů, se dále rozvíjí "zhmotněním" pohádky plk. von Haukwitze o umírajícím králi, královně a dvou nevlastních synech. V náznacích je servírovana metafora o hlavě/ruce/srdci, napětí doby je připomínáno ne moc dobře fungující pantomimou před mapou válečného Srbska, usekané hlavy kohoutů snad morbidně odkazují na touhu po svržení císaře (monarchií, diktátorů...) a surrealné scény s useknutou rukou a hlavou pašují do filmu zprofanovaný prvek a mor českého filmu - nutný/nucený humor. Pochybuji, že smyslem filmu je paranoidní víra v kontinuální a neustálé ovlivňování dějin tajnými společenstvími, ale závěrečný přesun v čase z roku 1916 do moderní doby (a s připomínkou nacistické éry v podobě SS uniformy) mi tyto pochyby trochu narušuje (mužská dvojice se v krátkém záběru drží za ruce - jest to metafora bratrství? Tajné spolky byly též nazývány bratrstvy)... Kromě jednotlivostí a různých nedořečených narážek se prostě divák (já) nemá čeho chytit! I přes vizuální bachratost a pár zajímavých nápadů vyčnívají (vedle dějové zmatenosti) místy doslova frazeovité dialogy a přehnaně divadelní herectví. Tento film se tváří jako hlubokomyslné (snad i trochu experimentální) dílo plné skrytých významů, ale mně přijde spíše jako bizarní zábava s nedořešenou pointou. EDIT: Teď jsem se na ofic. webu filmu dočetl, že příběh je "nově aktualizovaným tématem o rozpadu tradičních hodnot moderního světa". Odhlédnu-li od zvláštního jazykového spojení příběh=téma (??), pak ono zmiňované téma v tomto filmu nevidím už vůbec...(30.12.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace