Modré uniformy

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. (27.09.2018)

Rok 1864 v Coloradu. Nenávist mezi bílými a indiány vyhnaná do krajností, povzbuzovaná zážitky z minulosti i vojenskými veliteli. Hlavními postavami filmu jsou mladý vojín a dívka, kteří jako jediní přežijí brutální útok indiánů z počátku filmu, putují ke zbytku jednotky, aby se stali na konci filmu svědky vybití a vypálení indiánské vesnice. Způsoby ani krutost se nezměnily, jen si útočí a bránící strany prohodily role. Patrně v zájmu co největší autentičnosti byly některé scény natočeny velmi realisticky, takže nic pro slabé povahy. (22.11.2008)

Podivné putování nesourodé a zvláštní dvojice, přičemž ona, bezbranná dívka, má převahu nad ním, rostřeseným vojákem, se přehoupne do roviny brutální výpovědi dvou národů, pro které prostě soužití, za všechny křivdy a masakry, nebylo možné. Nenávist zde vystupuje v podobě zkalpovaných těl a běsnícího násilného řádění. Tak trochu, jakožto příznivec žánru western, se stydím, že jsem tento film viděl až nyní. (21.11.2014)

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. (22.06.2020)

Zdařilý western z období indiánských válek, pro něž já osobně nenacházím omluvu.. Příběh dvou mladých lidí, kdy ona už je životem notně pobouchaná a on je ještě plný ideálů, mě vyloženě bavil.. Candice Bergenová tu divošku zahrála úchvatným a strhujícím způsobem a Peter Strauss to též dal moc pěkně, místy byl k zulíbání, občas na kopanec.. Závěr se mnou poměrně dost zalomcoval, naprosté šílenství a bezbřehá krutost.. (21.05.2023)