Murder, My Sweet
Murder, My Sweet
Režie:
Edward DmytrykScénář:
John PaxtonKamera:
Harry J. WildHudba:
Roy WebbHrají:
Dick Powell, Claire Trevor, Anne Shirley, Otto Kruger, Mike Mazurki, Miles Mander, Douglas Walton, Ernie Adams, Donald Kerr, Fred Graham, Dewey Robinson (více)Obsahy(1)
Soukromý detektiv Phil Marlowe je najat neznámým mužem jako svědek při odevzdání výkupného za ukradený šperk. Zdánlivě rutinní případ se však nečekaně zkomplikuje, když se ukáže, že přišel na sjednané místo pozdě. Muž, který tu na něho měl čekat, byl někým zákeřně zabit. Při pátrání po vrahovi Marlowe narazí hned na celé klubko zdánlivě nesouvisejících podezřelých okolností, do cesty se mu připlete pár zlodějů šperků, věštkyně, stejně jako objeví další vraždy a korupci... Jeden z nejlepších detektivních románů klasika americké drsné školy Raymonda Chandlera převedl do filmové podoby režisér Edward Dmytryk. Ten se do diváckého povědomí zapsal především jako vypravěč silných, dramatických příběhů (Vzpoura na lodi Caine, Raintree County, Zlomené kopí, Mladí lvi, Warlock, Pod kopyty stád). Hollywoodský herec Dick Powell byl prvním představitelem Phila Marlowea. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (65)
Klasické krimi s menej zaujímavými hercami, ktoré má príliš chaotickú zápletku na to, aby ma vtiahol viac do deja. V tom množstve mien som sa ztrácal. Pre mňa úplne neznámy Dick Powell v hlavnej úlohe príliš ukecaného a cynického očka je málo charizmatický a okrem statného Bizona tam už nie je nikto, kto by nejako zaujal. Menšie zvraty a intrigy začnú po čase nudiť a tak jediné, čo stojí za väčšiu pozornosť, je mysteriózny nádych príbehu. ()
Ja teda Bogarta za žiadneho ultimatívneho Marlowa nepovažujem, preto ma Powell nijako neurážal. Podobne knižná predloha od Chandlera patrí k tým horším marlowovkám. Jej filmové prevedenie je priamočiara noirovská zábava, je však pravda, že lepší casting by z toho vytiahol viac (hlavne femmes fatales) a problém je i v na Chandlera typickej zamotanej predlohe (metódou zlepím 3 poviedky do jedného románu), ale oproti filmovému The Big Sleep je Murder, My Sweet ešte prehľadná prechádzka ružovým sadom. ()
Dick Powell bohužel opravdu NENÍ Marlowe, protože jediný opravdový Marlowe je pro mě Bogart. Stejně tak osudovým ženám chybí krása a zajímavost, jakou u pořádného noiru očekávám. Na druhou stranu má Murder, My Sweet moc pěknou kameru, obzvlášť hra se stíny je vyloženě lahůdková (třeba když se písmena z nápisu na okně začnou promítat na Marloweovi). 70% ()
S výnimkou až surrealisticky podaných tripov sfetovaného Dicka Powella som pri drvivej väčšine scén mal pocit, že "šak toto som asi už videl!" No... nevidel. Lebo to šlo jak cez kopirák klasík Humprheyho Bogarta! Niektoré dialógy klasa (českému dabingu dávam bod navyše), ale najväčším plusom pre mňa je zistenie, že aj noir 40-50tych rokov sa točil občas len na objednávku. ()
Výborné postavy, skvělá zápletka i naprosto strhující atmosféra. Tomuto filmu nechybí nic, co si pod pojmem film-noir představuji. Recept na zaručený úspěch? Téměř, pořád totiž pokulhává jedné oblasti - v obsazení. Jednotlivě, sami za sebe, jsou všichni herci výborní. Z Powella se svým ne-charizmatem a cynickým humorem jsem byl nadšný, stejný úspěch u mě slavila i jeho blond kolegyně a v neposlední řadě taky hromotluk Moose. Dohromady však mezi nimi něco nefunguje, jako by si každý hrál jen to své a zapomínal, že film má být výsledkem kolektivní práce. Přesto se ale jedná o film ve své době naposto výjimečný, kterému k dokonalosti chybí jenom malý kousek. ()
Galerie (38)
Photo © RKO Radio Pictures
Zajímavosti (4)
- Jean-Pierre Chartier v kritike uverejnej v periodiku La Révue du cinéma uviedol, že dielo je rýdzi thriller, pri ktorého sledovaní sa divák chveje od strachu a má obavy z neznámeho. Oslavuje i spôsob vyprávania príbehu kde sú Marlowove halucinácie a straty vedomia navodené štylistickými prostriedkami pripomínajúcimi cinéma pur skrz dvojexpozície, rozostrené zábery či nezvyklé uhly kamery. (Biopler)
Reklama