Poslední neděle

Nominace na Oscara pro manželské duo naprosto bez diskuse po právu, možná měla tu sošku tehdy získat právě Helen Mirren. Ale i ostatní herci zaslouží pochvalu, James McAvoy opět v roli, kde mu charakter a morální zásady vyloženě koukají z očí, ale on je pro tyto role vskutku ideální typ. Mojí pozornosti dosud úspěšně unikala irská herečka Kerry Condon. Být to lépe zrežírované a o trochu kvalitnější scénář, mohl mít film i větší ambice, takto zůstalo „jen“ u zajímavě ztvárněného příběhu ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého a skvělých hereckých výkonů. (10.03.2013)

Rozhodně jsem čekala více životopisného materiálu, než jsem dostala, cítím se ochuzená o obšírnější svědectví časů a života jednoho z velikánů světové literatury, i když slova Bulgakova objasnila nakonec to podstatné - totiž že Tolstoj chtěl být lidskou bytostí a ne ikonou, jen zaneprázdněn svými ideály nepostřehnul, jak ho v ni jeho zaslepení stoupenci přeměňují, už zcela bez zásad, které jejich idol uctíval, neboť každá víra se bez lásky mění ve fanatismus a skutečně věrně milující bytostí tak zůstává jeho celoživotní láska, mimochodem, jako vždy skvělá - Helen Mirren. (19.02.2012)

Odkaz Tolstého je tak ohromný a závažný (mj. zcela zásadně ovlivnil Gándího a skrz něj M.L. Kinga), že není divu, že ho úplně nepochopili ani jeho nejbližší. Alespoň podle tohoto dojemného a podle všeho historicky nadstandardně věrného snímku. Ten není ani tak o Tolstém samotném, ale pozoruje spíš způsob, jakým byly myšlenky tohoto mudrce vnímány jeho romantickou, paranoidní manželkou Sophií; jeho nejbližším politickým druhem, Chertkovem a mezi těmito dvěmi znesvářenými mlýnskými kameny zmítaným asistentem, Valentinem Bulgakovem, který vychází z příběhu jako ten, který odkaz ruského klasika pochopil nejpřesněji. Kromě lahůdkových výkonů čtyř hlavních představitelů (Plummer, Mirren, McAvoy, Giamatti) je pro mě největším kladem filmu Hoffmanův autorský (režie a scénář) přístup k tématu, kdy se snaží dívat se na spor o Tolstého odkaz objektivně a obě strany (tj. šlechtickou rodinu v čele s manželkou a Tolstoyisty v čele s Chertkovem) představuje v odstínech šedi. Neomylným (téměř) zde zůstává pouze umírající a životem vyčerpaný Tolstoy, který se z tohoto světa probudil tím, že poznal pravdu skrze lásku. 80% (10.03.2015)

Ikona ruské literatury v trochu jiném světle, než jak ho možná známe z hodin literatury. Nevím do jaké míry jsou jeho poslední dny věrohodné, ale zcela jistě vím, že život s ním nebyla procházka růžovým sadem. Už jen vzhledem k jeho sňatku s ženou ze zcela jiného prostředí muselo nutně docházet k mnoha nedorozuměním a Levočkovy nevěry a potažmo tak trochu psychické týrání na své manželce určitě k ideálnímu manželství nepřispělo. Tím nechci negovat mnohdy zcela jistě nepatřičné chování jeho ženy, jak bylo patrné z The last station. Já byla osobně nesmírně nadšená z brilantních hereckých výkonů, kde zazářila hlavně Helen Mirren, to byl její mistrovský výkon za který dávám jednu hvězdu navíc. Jinak jsem čekala, že to bude mít přece jen trochu větší spád, protože místy to bylo docela nudné a možná kratší stopáž by tomu jen prospěla. Co mně tentokrát bylo proti srsti, tak to byl anglický jazyk, který mně k filmu o Tolstém vůbec nesednul. U jiných filmů jsem celkem v klidu (Anna Karenina), ale tady když Levoček říká své manželce "I love you" a ještě k tomu s následným kokrháním a kdákáním, tak to mě doslova odbouralo. Celkový dojem byl až na poslední třetinu trochu odtažitý, ale ten herecký koncert stál za to. (19.03.2017)

Jsou dvě věci (vedle stopadesáti dalších), pro které mám slabost: široká ruská duše a anglický humor. Že se tyhle zdánilvě protichůdné veličiny dají zkombinovat, aniž by to mělo za následek výbuch, je pro mě sice překvapivé, leč pravdivé. Výsledkem je příběh ne právě nabitý zvraty, ale o to intimnější ve vztahu k divákovi, který je ochotný přistoupit na pomalé tempo a ukecaný děj. Ovšem ty kecy se poslouchají jedna báseň, obzvlášť vezmete-li v úvahu, že jsou výborně napsány a návdavkem pronášeny ústy skvostného Christophera Plummera, jedné z nejlepších hereček současnosti Helen Mirren (když seděla v posteli, kokrhala a smála se, vypadala dočista jak malá holka) nebo sympaťáka na hákrátomegakvadrát Jamese McAvoye. Tohle pohlazení na duši mě nadchlo a navíc vzdělalo, páč o sklonku života jednoho z mých nejmilejších spisovatelů jsem ke své ostudě dosud nevěděla zhola nic. Však ani Tolstoj není bez chyby, že... (30.08.2010)