Reklama

Reklama

...Aby si lidi všimli

Krátkometrážní / Dokumentární
Československo, 1988, 21 min

Obsahy(1)

Dokumentární hudební film, který mapuje československou punkovou scénu a některé její protagonisty v bortícím se komunismu. Hudbu k tomuto krátkometrážnímu snímku má na svědomí tehdy čerstvě založená skupina Wanastowi Vjecy. (ClintEastwood)

Recenze (17)

Radko 

všechny recenze uživatele

Pripomínalo to šot z dobového kinožurnálu, len natiahnutý na 22 minút. Hlavné sú povedačky dvoch pankáčov, ale nielen tie. Pomedzi ne sú zdanlivo nevtieravo, no pravidelne vsadené prázdne slová príslušníka VB a múdra psychiatra. Aby bolo jasné, že pankáči sú predovšetkým kriminálne živly a feťáci. Nechýba anketa bežnej väčšiny, že čo si o tom myslí - väčšinou nevedia, prípadne by dali mladým pár po zadku. Dokument ide v tejto línii celý čas, dvaja týpkovia si riešia problémy okolo väzenia, brania drôg a vzťahov. Punk vždy tiahol aj návykovým látkam a životu na hrane so zákonom, no tento film v súlade s vtedajšou líniou mocenského vedenia ukazuje, že pankáči predstavujú predovšetkým delikventné smažky s divnými účesmi. O samotných pankáčoch neodznie takmer nič, nehovoriac o sprievodnej hudbe Wanastových Vjecí, ktorá vznikla len pre potreby tohto dokumentu. Dokazuje to aj veta z oficiálnych stránok tejto skupiny, ktorú som švacol do diskusie k filmu. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Vedle dokumentaristky Heleny Třeštíkové, se nám tímto představuje méně známý režisér, mapující tímto krátkým snímkem život odloučených chuligánů, pro které stačil v této době jeden název. Pankáč byl prostě vyděděnec společnosti. Účinkující pankáči tvrdí, že punk má spíše smysl v kapitalismu. Tvrdí také, že socialismus je založen na hromadění majetku a starání se o své blaho. Z dokumentu je prostě silně vidět, že kapitalismus tu byl, akorát nebyl pojmenován. V klidu čekal a byl pro tyto lidi plně připraven k nastartování. V podstatě nic nového od dnešních feťáků, ať už jde o charakter, či určitou vůli, chybějící každému z těchto načesaných rebelů. Nechybí zde osobitá revolta, starost, či pomoc druhým a samozřejmě hudba, skrytá ve sklepích. Rozhodně unikátní pohled na onu dobu. ()

Mol 

všechny recenze uživatele

".. lidi mi v tom nepomůžou. Jsem sám." Jinak jsem pátral co se stalo s Vaškem. Petr z Plexis mi říkal, že ho viděl na koncertě. Bude to už tak půl roku co mi to psal. Jsem rád, že je venku. ()

RockChick 

všechny recenze uživatele

Dokument z časů, kdy punk v českých zemích ještě nebyl dead... Jeho jediným kazem na kráse je to, že je tak krátký. ()

LudeCZek 

všechny recenze uživatele

Fetující pankáči v kanále? Pár slov od psychiatra, od policajta, pankáčů, anketa mezi "normálními lidmi", ale přece mi tam něco chybělo. Dokument z doby, kdy u nás sami punkeři,skinheadi,metalisti a další sami nevěděli, co vlastně jejich "hnutí" představuje. ()

Olík 

všechny recenze uživatele

„Dokumentární hudební film, který mapuje československou punkovou scénu a některé její protagonisty v bortícím se komunismu“ – úvodní věta obsahu od uživatele ClintEastwood. Souvětí je sice krásně rozvité, ale jen zpola pravdivé! Krátkometrážní kousek Vladislav Kvasnička totiž není hudebním dokumentem a už vůbec nemapuje československou punkovou scénu. Jde o osobní výpověď dvou mladíků, již příslušnost k punkovému hnutí není tak podstatná jako jejich zkušenost s drogou. Takže zapomeňte na to, že se z této černobílé dvacetiminutovky dozvíte něco o českém punku předrevolučních let (pokud si tedy nechcete utvořit obraz znázorňující punkáče jako fetující kriminálníky přespávající v kanále), což by však neměl být důvod, k úplnému zavrhnutí snímku, jehož téma i jeho zpracování je atraktivní samo o sobě. ps: Zajímavé by bylo natočit další životní cesty obou ústředních aktérů, například po deseti letech. ()

neo93 

všechny recenze uživatele

Dokument režiséra V. Kvasničky pojednává o punkové mládeži na konci 80. let. Zaměřuje se na tři mladíky, především ale na 18letého Václava. V reportážním stylu nám představuje jeho životní osud, a to, jak se dostal tam, kde je, tedy k drogám, do vězení i k této samotné skupině. Snímek poukazuje na nelehký život těchto lidí, kteří to mají velmi obtížné se vrátit do normální společnosti, i když by třeba i chtěli. Film pracuje také s názory doktorů s odvykacích zařízení, vyšetřovatelů VB, tak i obyčejných lidí, kterých se ptá na názor ohledně punkáčů. Je pozoruhodné pozorovat, že většina z dotázaných nemá žádný názor na ně, či vůbec netuší, o koho se jedná. Zajímavý pohled na tuto problematiku z 80. let. ()

Limetka_M 

všechny recenze uživatele

Podle mě to není vůbec hudební dokument. A už vůbec tento počin nemapuje punkové hnutí jako takové na konci osmdesátých let, kdy komunismu zvonila hrana. Je to spíše osobní výpověď dvou mladých adolescentů, kteří se odmítli začlenit a ohnout hřbet.. a hlavně - kteří mají četné zkušenosti s drogami. To , že se hlásí k punkovému hnutí, je v tomto snímku tak trochu vedlejší. Tak jako tak je to zajímavý krátkometrážní snímeček a myslím, že se z něj dá vyčíst dost věcí. ()

kojot.name 

všechny recenze uživatele

"Udělal jsem dobře, že jsem odešel z domova. To bych propad penězům a to je ještě horší než nějaký drogy. Kvůli tomu se lidi zabíjej. V tom kriminále je to vidět - většina lidí sedí kvůli penězům." Tesat! ()

xentrixx 

všechny recenze uživatele

Dobu a lidi, zachycené v tomto snímku, mám navždy spojené s nekvalitní kopií dema skupiny P. S. V oslovských lavicích. Pouštěli jsme si to na konci osmdesátek se spolužáky ze školy na starém přenosném magiči a byli hotoví z totálně kanálního zvuku a spršky vulgarit a nadávek, které se na nás z každého songu řinuly. Pankáče jsem občas vídal na fotbale v pražských Vršovicích, případně na ulici a byli pro mě coby pro pubescenta obestřeni něčím magickým, strašidelným a přitažlivým zároveň. Vizuálem a chováním, které naprosto negovaly představy o řádném socialistickém člověku. Divokostí, nespoutaností a kladením odporu většinové, stereotypní, šedivé společnosti. A taky odvahou, protože vyholit si číro a hodit na sebe pomalovanýho křiváka tehdy smrdělo docela průserem. Takže za ten konzervovaný "zeitgeist", za první Wanastowy vjecy (neuvěřitelné, jak se kapela později změnila), za Petra Hoška krotícího kytaru v klasicky "punkovém" sklepě a za "otcovského" soudruha kapitána VB dávám jednu pořádnou trojku. ()

Reklama

Reklama