Cabriolet

Vzpomínám si, že v době vzniku filmu jsem viděl trailer a říkal jsem si, jak moc bych chtěl Bystroňovu pohodovou indie vidět. Když jsme si s Cabrioletem o pět let později potykali, byla to už trochu jiná písnička, protože z ambiciózního kino debutu se vyklubala strašidelně špatná srágora. Kromě nijakého příběhu za to mohou duboví herci a všechno tak zachraňuje tehdy (zaslouženě) proklamovaná hudba Ivana Krále. Dějový zvrat dvacet minut před koncem je natolik vykonstruovaný a nevěrohodný, že už jsem se mu mohl jenom smát. (27.08.2006)

Tobiáš a Pavla. Postavy tohoto, tak nějak, obyčejného příběhu se všemi klady a zápory. Přežívají, řeší až téměř depresivní starosti, užívají si života. Nic víc, nic míň. Marcel Bystroň, stojící za scénářem i za režijní sedačkou, se podíval pod pokličku života těch, co od života nečekají nijaké zázraky. Nejsou nároční, ani nijak přecitlivělí. Prostě obyčejný. Snímek jakoby sledoval život někoho až téměř přímým přenosem. Alespoň jsem měl takový pocit. Film není určen pro každého. Mnozí v tom budou marně hledat nějaké poselství a nebo něco, co by alespoň naznačilo, o čem to vlastně celé bylo. Přínos však přeci jen nějaký má a ten nechť si každý divák najde sám. (22.04.2014)

Aspon ze vyborna hudba posouva dej trochu dopredu, kdyz uz to toporny scenar s prisernymi dialogy nedokaze. Film je to nametem dobry, i nektere dilci okamziky maji svou myslenku, nicmene zpracovani je hrozne. To je navic podtrzeno naprosto katasrofickymi hereckymi vykony. Nic moc jsem od filmu necekal, avsak dostal jsem jeste mene. (29.08.2006)

Představitelé hlavních postav jsou "herecky" opravdu spíše k politování - ale člověk jim tak nějak drží palce, aby se to nezvrhlo do trapnosti úplně - a ono to nakonec opravdu nebylo tak strašné (na sladkého Tobiáše Jirouse se člověk přeci nemůže zlobit) - prostě takový standard v amatérském filmu + improvizace. Hudba Ivana Krále pěkně ladila s celkem obstojnou kamerou - vlastně to celé tak nějak "ladilo" - a konec byl vyloženě milý. Leč fakt, že spousta těch opravdu amatérských snímků je mnohdy o třídu lepší než Cabriolet, je holt krutý... (29.08.2006)

Naprosto musím souhlasit s jedním s uživatelu o neúplném pochopení tohoto díla. Pokud by se měl neznalý divák řídit dle zdejšího hodnocení, nejspíš by se na film ani nepodíval a to by byla veliká škoda. Nejvíce mne na filmu zaujaly herecké výkony, které se tu hodnotí prý jako strašné, či snad i odpudivé. Mě naopak přišly dokonalé. Popravdě jsem takhle zahrané postavy snad dosud nikde neviděl. Napomáhal jim k tomu i scénář, ale výkon obou hlavních herců byl tak neuvěřitelně lidský, oni to nehráli, oni tam prostě byli. Když naštvaný Tobiáš čekal na Pavlu, až se vrátí domů z chlastačky, tak se k němu tak mile vetřela, dobírala ho a když viděla, že to nemá cenu najednou přestala a řekla: ,, ty si teda asi vážně nasranej, co?" a tohle je přesně ta hláška, která jejich role činí tak pravdivé a naprosto ze života. Přesně tohle by ti mladí lidé mohli říct, není to vymyšlené, nepůsobí to uměle a z úst obou protagonistů jdou hlášky také vždy zcela přirozeně a máte pocit, že sledujete nějaký příběh vašich kamarádů, kteří své osudy natáčí na video. Tak působí celý film, reálně. Já osobně tedy Cabriolet řadím jako nejzdařilejší projekt mladých debutujících režisérů a myslím, že něco podobného už jen tak nezažijem a to je veliká škoda. Režisér tak stvořil film s neuvěřitelně civilními hereckými výkony, skvělou hudbou Ivana Krále a s velmi silným příběhem, který vás osloví a pohltí. Cena za nejlepší debut roku 2001 ve Finále Plzeň je tedy více než zasloužená a budu moc zvědavý na další Bystroňův film. (10.09.2006)