Příliš mladí na lásku (E02)

Příběh mladých milenců, kterým rodiče nepřejí jejich vztah, a oni se navzdory jim, okolnostem, plánů a věku, pokusí svou lásku ubránit a prosadit si ji. To zní sice hrozně, ale tvůrci to myslí úplně vážně. Zpočátku jsem z toho byl trochu vyděšený, ale když se ke slovu dostala Jana Hlaváčová a zejména Blanka Bohdanová, najednou to dostalo šťávu a padaly moudra, že jsem zelenal závistí. Některé situace jsou přímo modelové a staly se mi v životě úplně stejně. Kvůli těmto naprosto dokonalým scénám a dialogům v jinak nezajímavé inscenaci dávám 80% (31.01.2014)

Klasická 80. inscenace s místy elegantně se vlnícím obrazem o dvou mladejch (a vzhledem k věku a době přiměřeně blbejch) lidech. Hlaváčová výborná... "Vy NEMÁTE maturitu?" Super tchyně. Tchán Zounar (vynálezce) taky dobrej mimoň. No a tyhle fantastický rodiče mají skvělýho synka, kterýho bych třískala od rána do večera, bejt to moje dítě. No a Andrlová s jejím legendárním špičákem... Ta je sice na začátku voprsklá jak vopice, ale je jí to ve finále houby platný. (31.01.2016)

Tak tohle opravdu nemělo obdoby. Tak si to shrneme: věčně nespokojená Andrlová s permanentně kyselym výrazem začne chodit s Čenskym, což se nelíbí jeho matce, protože Andrlová je chudá a nemá maturitu. Otec požádá Čenskýho o fotku Andrlový, a z pouhého pohledu na miniaturní fotografii zřejmě odhadne její vlastnosti, protože aniž by o ní cokoliv věděl, prohlásí, že je to "šikovná holka". Poté se velmi neuměle snaží Čenskýmu promlouvat do duše o bezpečnym sexu, přičemž chodí dvacet minut kolem horký kaše, a Čenský je buď takovej vůl, že vůbec neví, co se mu to snaží otec říct, nebo z něj má ukrutnou srandu - asi jako já z týhle scény. Matka Hlaváčová pak naběhne na Čenskýho s tím, že u nich Andrlová "cítí teplý místečko a jednou mu svěří sladký tajemství... a ani to nemusí bejt tvoje!" Jak už tady někdo zmínil, ta následná scéna se zírající bandou důchodkyň na lavičce je opravdu vynikající. Hlaváčová se pozve k matce Andrlový na pokec, přičemž jsem se už těšila, že se po sobě vrhnou, k tomu jejich dialog směřoval... Nakonec na to však (a bohužel) nedojde, Hlaváčová odchází, načež tam naklušou Čenský s Andrlovou. Následuje scéna s dialogy typu "láska je nemilosrdná - na to ste vopravdu ještě moc mladý" - Čenský: "Já tomu teda asi moc nerozumim..." a: " Pani Veselá, jakej si myslíte, že jsem? Myslíte že jsem dobrej, nebo... ?" ... "Myslim si že jste dobrej..." Podlejzavej Čenský se ještě chvíli vlichocuje, ale není mu to nic moc platný. Andrlová zatáhne Čenskýho do kamarádčiny garsonky, a následuje věta: "Má tady hezký kytky, viď".. Andrlová mu chvíli nehce dát, a pak následuje brilantní scéna, kdy jí Čenský podá ruku, ale on ji nepodá normálně, on ji napřáhne a drží tak dlouho vysoko, že kdyby dlaň nesměřovala nahoru, vypadalo by to, jako kdyby hajloval. "Včera jsem přestala jíst panenský jablíčka...", Veškrnová: " To se nestydíš to říct mamince jen tak do očí?! " , Bohdanová s Andrlovou pak lomcuje se slovy "to už nemíš nikdy udělat!". Výborné. Ještě musím zmínit několikaminutové záběry na stéblo trávy, který Čenský povaloval v tlamičce, hudbu Karla Svobody, Veškrnovou a její klasické grimasy, "konto v Tuzexu" , Andrlovou a její proklamace jako "ty si mě chceš vyvzdorovat", "ty jim lžeš!", "ty je vydíráš!", "ty se mnou kšeftuješ!", a, samozřejmě, Čenského záručák. Pokud máte silné nervy, a trochu zbytkového alkoholu v krvi, vřele doporučuji. (17.02.2013)

Vrásky z první lásky. Příběh Aleny a Ondřeje přirozeným způsobem popisuje radosti i strasti mladých milenců, pokoušejících se uhájit svůj vztah navzdory všemu a všem. Zajímavé téma, ale z dnešního pohledu už možná pasé. Ivana Andrlová s Janem Čenským tvořili v osmdesátých letech sehranou dvojici, která funguje sama o sobě, proč ne. Blanka Bohdanová vysekla i na malém prostoru strhující portrét unavené ženské, které to v životě nevyšlo a sledovat charakterové proměny Jany Hlaváčové je doslova radost. Jiří Adamec uměl kdysi dobré filmy, škoda, že později dal přednost jiným žánrům. (19.05.2016)

Myslím si, že na dobu svého vzniku, byla tato televizná hra nadprůměrná. Základem byl dobrý scénář od Otto Zelenky, který občas napsal slušné scénáře. Všechny postavy se chovaly přirozeně a věrohodně a epilog ukazující morální převahu Aleny byl sice překvapivý, ale logický. Moc se mi líbilyi obě matky a také Dáša Veškrnové ve své menší roličce. Bobavilo mě, když se Ondřej dostal na Famu na režii. jen psal, aniž by fotil, či natáčel. Co k přijímacím zkouškám předložil? To asi bylo zbytečné, stačila by scénáristika, to se ale tvůrcům zdálo málo silné. Potěšující je konec, který se dost vymykal tehdejším stereotypům a ukázal, že Adamec má na víc. (31.01.2016)