Spi, děťátko, spi

Výborná dánská Road movie s naprosto úžasným obsazením čtveřice mladých dívek. Mně zaujal zejména charakter introvertní, tiché Barbary v prodání Malou Reymann. Připomínala mi něco mezi Kristen Stewart a Ally Sheedy ve Snídaňovém klubu. Dokonalý protiklad oproti sebevědomé, životem protřelé Charlotte, jíž ztvárnila Stephanie Leon. Stejně jsem si říkala, že by se mezi těma dvěma mohlo něco stát, protože takové to nenápadné jiskření tam mezi nimi probíhalo:) Když se pak ukázalo, že můj "sense" byl správný, byla jsem ráda:) Závěr je velmi silný, i když mi přišlo, že na to, jakou měla vůli se se vším poprat, to všechno skončila moc brzo. Se min kjole je po všech stránkách v podstatě bezchybný snímek. (30.04.2017)

Najsilnejšou stránkou tohto snímku, okrem celkom slušného technického zvládnutia, je pekná pointa, že k problémom sa vždy treba postaviť čelom a že takmer vždy sa nejaké to riešenie nájde. Len treba chcieť a hlavne treba začať s riešením. Bohužiaľ, k postavám som si nedokázal po celý čas trvania filmu nájsť cestu, všetky dievčatá mi prišli protivné, iritujúce a totálne nesympatické. Niečo v štýle pusť si kravu do záhrady, poserie ti záhony. Možno jedinou výnimkou v tomto smere bola najrozumnejšia a i na pohľad najsympatickejšia postava Charlotty. Jej problém ako i riešenie sa však dali vytušiť už veľmi skoro, takže žiadne prekvapenie sa nekonalo. 65/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (09.03.2016)

Drsné, pravdivé, bolestivé. Drama, které s neuvěřitelnou lehkostí přecvakává mezi žánry. A scénář, který dává smysl - Charlotin problém jsem vycítil po půlhodině. Dramatické scény, střídá uvolněnost road-movie a v nečekaném okamžitu sledujeme neskutečně napínavý thriller (minimálně dvě scény). K tomu dechberoucí odtažitá kamera. Neznámé herečky koncertují a ani jedna nesklouzává k přehrávání, a že nehrály jednoduché postavy. Žádná z holek neměla černobílý charakter a jejich činy byly odůvodnitelné (byť někdy s obtížemi). Konec uzemňující. Emoční dopad na mojí osobu větší, než v případě českých Pusinek, tudíž s hodnocením neváhám. Šokující a zcela nečekané překvapení na úvod Tour od obávaných Dánů. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (01.04.2015)

„Dveře se nezamykají, ale jsme raději, když oznámíte službě, než půjdete do města. Totéž platí pro sebevraždy. Nejdříve si o tom promluvíme.“ Hella Joof mě zaujala už pohodovou komedií Téměř dokonalý. Tento snímek je z jiného, temnějšího soudku. Rebelská světoběžnice Charlotte, sebepoškozující se Barbara, stále otrávená Stef a po své rodině toužící Nadia. Hlavní hrdinky, z nich si každá vysloužila označení „feťačka“, se vydávají na dalekou cestu. Během této „dámské jízdy“ se divák dozví víc o jejich osudech a bude jen na něm, zda se bude snažit tohle chování pochopit či je odsoudí. Neb ony nemají vůli se změnit, když je každá z nich nějak „poškozená“ a naději na šťastný život nevidí. Hella Joof to sice natočila ryze ženskou optikou, ale snad každý divák alespoň trochu schopný empatie se může do postav vcítit, bude-li chtít. Otevřený konec mi nevadí, tím spíš, když událost, jež mu předcházela, měla svůj emoční dopad. Za mě solidní 4*. „To je nádhera. Škoda, že se na mostě nesmí zastavit.“ - „Rozhodnutí je na nás.“ (13.03.2022)

Velice silný film, který by zasloužil širší distribuci. Neuvěřitelně zajímavý příběh čtyř dívek vyniká sklíčenou a depresivní atmosférou ztracených existencí. Herecké výkony všech čtyř jsou vyrovnané a žádná moc nevyčnívá. Za zmínku ale rozhodně stojí Stephanie Leon, která je neuvěřitelně charismatická a velmi dobře hraje. Civilně pojaté postavy byly to nejsilnější, co film nabídl. Jediný, co mi vadilo, že každej chlap tu byl zobrazen negativně (někdy až příliš) a to, že linie s tajemnou dívkou a jejím osudem se později bohužel dala odhadnout a nepřekvapila. Jinak ale opravdu dost velká a působivá síla, která donutí k zamyšlení. Příjemně překvapí taky konec, který nesklouzne k happyendu. Chtělo by to, aby to vidělo víc lidí. 80% (19.02.2011)