Cosmopolis

"Čo som to sakra práve videla?", opakovala som si niekoľkokrát po skončení filmu. Zazneli aj výkriky typu "práve som zabila dve hodiny svojho života pozeraním takejto sračky!" Sorry, ale odo mňa sa najnovší Cronenbergov opus zľutovania nedočká. Za čo vôbec dávam tú 1*? (a za čo dávajú ostatní nadávajúci dve?) Snáď iba za tú trochu voyeurizmu - ktorú som si myslela, že zakúšam, prípadne, že ona je účelom filmu. Lebo možno až do polovice som si myslela, že sa dívam na niečo zaujímavé, na niečo, čomu sa oplatí venovať pozornosť, aby som sa v polovici druhej dočkala nejakého zmyslu či nebodaj katarzie... moja nádej postupne slabla, až zomrela vyčerpaním z toľkého falošného nihilizmu. Neviem čo bolo účelom filmu, lebo na konci som si uvedomila iba jediné - že tento film vôbec nemusel vzniknúť a že ma to už nezaujíma. Pre mňa je to zbytočný pseudo-filozofický manifest intelektuálnej masturbácie. Ale možno je problém iba v tom, že aby sa človeku páčilo dielo, potrebuje sa aspoň s nejakou jeho postavou aspoň do istej miery stotožniť - proste aspoň s niečím. Lenže v Cosmopolise sa nebolo S KÝM stotožniť! Čo na tom, že sa divák má 108 minút dívať na narcistický afekt hrdinu a režiséra, aby mu bolo ukázané, že za hranicou absolútnych peňazí a absolútneho bohatstva číha emocionálny chlad a ľahostajnosť k sebe samému? SO WHAT?! (26.11.2012)

V životě jste se ani minutu nestaral o druhé... Jak různě lze natočit film o bohatém miliardáři z Wall Street? Třeba i tak, jak o rok později udělal Martin Scorsese, jehož Vlk z Wall Street až nebezpečně lavíruje na hraně adorace vyprázdněné osobnosti a s mainstreamovým úspěchem spouští tři hodiny nespoutaně zvrhlé „zábavy“, v níž se pro režiséra zřejmě humor rovná vulgarismům a sexu... Nebo naopak bez pokusů o humor zobrazit prázdnotu života podobného individua, s ponořem do monotónnosti uvnitř luxusní limuzíny, i se spoustou filozofických zastávek a důmyslných dialogů, jak to pojal tentokrát David Cronenberg. Přestože se zde Cosmopolis nesetkal s příliš kladnou odezvou, osobně pro mě byl přes záměrnou pachuť k hlavní postavě tento pohled přijatelnější a zajímavější. Minimalistická atmosféra s důrazem na dialogy, kdy jsem se často cítil jakoby u rozhlasové hry doplněné o potemnělé vizuální dění, mě většinou spolehlivě držela, líbilo se mi zasazení do skromného počtu komorních prostředí. Skrze sdělení a zamýšlení, jaká na mě pravidelně trousil Cronenberg, a s nimiž postupně přešel do neotřelého thrilleru, jsem byl s neklidem vtažen do vyprázdněné, snad až takřka bezemoční duše Erica.. snad jen erotická sekvence uprostřed filmu byla na mě příliš zdlouhavá. Nezapomenutelná je pro mě vsuvka ujetých protestů v baru s mrtvými myšmi, příjemně spestřující a nabízející konfrontaci s jiným pohledem odlišné generace pak setkání a dialog s holičem. [80%] (22.04.2023)

Prekvapivo slušne zahraná Pattinsonova postava dekonštruuje kapitalistické pravdy velikánov ako Gordon Gekko a Patrick Bateman v Cronenbergovej sabotérskej exhibícii za desiatky miliónov dolárov. Podstatne zaujímavejšie ako film samotný však bolo sledovať ho v multiplexe medzi fanynkami Twilightu a randiacimi zaľúbencami. Od Lynchovho Inland Empire som nezažil tak rýchlo vyľudňujúcu sa kinosálu. (05.09.2012)

Tenhle film jsem moc nepochopil. Většina filmu se odehrává v limuzíně, což by až tak nevadilo, pokud by se tam dělo něco pořádného a byli by tam správné dialogy, ale bohužel v tomto snímku tam Robert Pattinson s ostatními kecá o samých blbostech. Vůbec jsem nepochopil co to tam celý film kecal, vlastně půlku filmu, pak jsem to vypnul. Prostě snímek o chlápkovi, který jede limuzínou a kecá nesmysly. Film hodnotím 1 hvězdičkou a 1 hvězdičku přidávám za nádhernou Sarah Gadon. (03.10.2014)

Ahoj. Tak jsem tady! Hezky jsem si to tu seřadil podle hodnocení od těch "největších" po ty nejrozumnější a musím říct, že skutečně žijí mezi námi! Psychotický Davča se velkohubě chopil příležitosti předhodit chudákům globalizovaným pseudoyntelechtuánům DeLillův nudný, existenciální blábol, který tak filosoficky a dekadentně nevypovídá o ničem jiném, než že autorovi předlohy krvácí hemoroidy a strašně ho sere, že nekope první ligu v točení světem. A ani se těm zdejším müslitelům, co se tak dokonale dokázali ztotožnit s myšlenkou přeplněné žumpy, moc nedivím. S titulem z FFUK máte totiž neomezené možnosti uplatnění v dnešním tísnivém a nepřátelském světě. Namátkou třeba na stavbě, v Tescu, u McDonalda atp. A tak není divu, že nejsou li schopni svou kuličku doválet výš, nezbývá jim, než se zastavit, setřít pot z čela zbrázděného vráskami ze všech těch starostí o budoucnost lidstva, připojit se k základnímu prostředku kapitalistické masové dezinformace, který by měli z přesvědčení bojkotovat, a sdělit ostatním ufonům, že i oni se umí dokonale hrabat v hovně. A je nasnadě, že se k tomuto skupinovému bučení převelikých mozkounů přidají i některé jednobuněčné organismy, jako například nezletilý pičusek Péťa♥, který se tolik touží zařadit do yntelechtuálních vrstev, že dokonce na chvíli odloží pětkování Heryho Potrata a 3x zhlédne něco, co by nepochopil ani před lobotomií. Ale nevyužijte příležitosti, zatahat se za své nevyvinuté přirození. Jeden se pak cítí tak mužně. Ale zpět k Robertkovi. No herecká kakofonie jako obvykle! Jeho etuda prostřelení ruky je natolik dokonalá, že mu přes slzy smíchu opravdu bezvýhradně uvěříte, že je homoupír! Doufám, že po tomhle už opravdu získá ono "zasloužené" uznání a příště jej uvidím s jeho prokopnutým xichtem a mimikou čerstvě nahozené stěny konečně recitovat do lebky v nějakém tom Stmívání v království dánském! (15.10.2012)