Tady to musí být

Soundtrack a způsob nasnímání mi fakt učarovali. Prvních dvacet minut jsem absolutně neměla ponětí, co že to vlastně sleduju, ale děsně mě to bavilo, atmosféra prostě totálně na výbornou. Pak už jsem se ale o děj zajímat začala, protože já jsem tvor, kterej prostě potřebuje, aby se kolem něj něco konkrétního dělo, jinak jde pozornost do kopru. No a to je kámen úrazu, páč to hlavní, kvůli čemu koukám na filmy - příběh, je tu rozmázlý jak psí lejno o chodník, vidíte ho, ale spíš vás to láká ho překročit než do něj šlápnout. Prostě neuhranulo a pořádně ani nebavilo. Dokonce jsem se někde ke konci přistihla, jak už film ani nevnímám a jeho v jednom kuse znějící soundtrack využívám jako podklad pro moje vlastní myšlenky. Režisér Sorrentino mi prostě opět potvrzuje, že je to děsněj lyrik, kterej mi sice padl do oka, ale nemám si s ním co říct, takže kámoši nebudem. (25.06.2015)

Pre road-trip (sub)žáner je charakteristický trošku iný formát a hlavne iné tempo, než som bol svedkom v tomto filme. Ono vlastne celý snímok je tak trochu "iný" a ak sa zamyslím, ani mi nenapadá, k akému filmu ho aspoň trošku prirovnať. Je však osviežujúce sledovať podobný tip filmov, ktoré vás vytrhnú z kolobehu obyčajnosti, všednosti a tuctovosti hollywoodskeho mainstreamu. Podmanivé pomalé tempo strhlo moju pozornosť a opantalo zmysly, takže ani niesom schopný napísať nejaké komplexné dojmy, či závery. Viem len, že sa mi to páčilo a Penn bol vskutku bezchybný. 80%. (17.01.2015)

I když je to Sorrentino, tak to nemění fakt na tom, že ten film je prostě špatně napsaný a dramaturgicky nezvládnutý. Co mělo přijít do desíti minut, to přichází až ve čtyřicáté. Je v tom až moc cítit snaha být "divný" v každém záběru a za každou cenu, nemluvně o těch veškerých nahodilostech, který tam jsou prostě jenom proto, aby tam byly. A David Byrne je socka, která měla raději svoji hudební invenci zanechat u Windows XP, není tedy divu, že v tomhle filmu není vyloženě jediná dobrá scéna, která by strhla svým audio-vizuálem jako v Il Divo, když to prostě hudební doprovod neumožňuje. Velké zklamání. Doufám, že příští film bude točit zase doma. (21.04.2012)

Tenhle film mě naprosto minul, nechal chladnou, zůstal absolutně nepochopen, chvílemi mě svým pomalým tempem přiváděl skoro k šílenství a ve výsledku působil neskutečně samoúčelně a neuvěřitelně. Možná je to moje chyba, že jsem se nedokázala naladit na jeho vlnu, nebo proto, že jsem jednoduše odpůrce prázdných filozofických diskuzí. Každopádně za přenádhernou kameru, vizuální stvárnění a výborného Seana Penna dám alespoň 2* s tím, že tohle opravdu není film pro každého - mně většinu času silně lezl na nervy. (21.02.2014)

Přestárlý rocker Cheyenne se vydává napříč Amerikou lovit ztraceného nacisty z Osvětimi. Paolo Sorrentino servíruje divákům působivý a značně originální příběh, v osobitém podání. Místy sice zavání až přílišnou absurditou a s postavou Seana Penna se poměrně těžko z počátku sympatizuje, ovšem v momentě kdy se tak stane, vás Tady to musí být strhne a nepustí. O skvělé hudbě a perfektním budování atmosféry snad ani nemluvě. [75%] (24.04.2012)