Máme papeže!

Po nedávné abdikaci Benedikta XVI jsem usoudil, že nastal nejvyšší čas seznámit se s průběhem konkláve a jako ideální volba se přímo nabízelo zkouknutí filmu, který dle zdejší galerie sliboval divákovo zasvěcení spíše odlehčenou formou. Jak jsem se mýlil... Habemus Papam je excelentně zahrané drama o křehkém člověku, kterého semelou dějiny a v panické hrůze v sobě nedokáže najít duševní sílu, aby zodpovědně vedl stamiliony souvěrců. Michel Piccoli ve své roli doslova exceluje, troufnu si tvrdit, že jednoznačně předvedl oscarový výkon. Nečekaným sparingpartnerem mu byl (aspoň pro mě) dokonalý Jerzy Stuhr. Polský komik, kterého mám z dětství zafixovaného jako přehrávajícího klauna z kultovní socialistické scifi Sexmise, nenápadně vyrostl ve velkého charakterního herce a v Morettiho filmu své schopnosti náležitě prodal. Snad jen pan režisér byl na plátně déle než by se slušelo, měl jsem pocit, že příběh by se bez jeho postavy poměrně dobře obešel, ale to je jen taková drobná vada na kráse, kterou rád odpustím. 9/10 (08.03.2013)

Nekonformní pohled za kulisy zástupce Boha na zemi....Odvážné a nečekané...Poněkud hloupé střihy a tím pokulhávání v ději a kontinuitě mě lehce zkazily celkový dojem...Herecké obsazení však leccos zachrání. Rozpitvávat co tím filmem chce kdo sdělit je těžké...Rozporuplné vnímání filmu samotného je pochopitelné....Stejně jako u mnohých samotná víra v Boha. Pokud někdo připustí, že Bůh je, proč potřebuji církev a papeže?? Nač je zde nutný prostředník?? Není to jen další instituce -společnost s.r.o. co se halí, tu do svatého hávu ??Jsou to zase jen lidé co si usurpují právo zastupovat samotného Boha a říkat nám co se smí a nesmí..ti samí co v mnoha případech jsou větší hříšnici než ti jenž kážou o víře? A pak rozumím a vykládám si poselství filmu po svém...i mezi lidmi jsou čestní a charakterní jedinci co nevyužijí příležitosti a zůstanou jen lidmi... (19.03.2013)

Tohle je velmi vzácný úkaz: film vtipný a chytrý zároveň. A přitom není těžkopádný - a to přestože se zabývá tím nejdůležitějším: životem, vesmírem a vůbec. Je to film o krizi víry. Nikoliv ale o krizi víry v Boha - ten zoufale rozkolísaný papež v Boha věří bez pochyb, čemu ale nevěří, je on sám. On ví, že Bůh existuje, ale nedostává se mu sil, aby mu na té nejvyšší pozemské pozici dokázal sloužit. Stejně jako ateistický psychoanalytik - nejlepší v celé Itálií - nejspíš bez výhrad věří ve Freuda, ale přesto v sobě nenachází dost sil, aby zachránil vlastní manželství. A jeho milovaná žena? Vytvořila si vlastní víru v cosi, čemu říká "rodičovský deficit", ale její vlastní děcka se mlátí úplně stejně, jako děti absolutně nepoučených dělníků odněkud z Horní Dolní. ____ Ani herci, kteří absolutně věří Čechovovi - a komu taky jinému, že? - ve svém orákulu nezískávají stoprocentní jistotu a ten nejlepší z nich, ten, který dokáže odcitovat celé hry, končí v blázinci. ___Paralela mezi divadlem a postavením papeže není, podle mě, tak přímočará, aby se dala vykládat jakože: musíme se naučit roli, ať už jí věříme nebo ne, ale hlavní je kumšt. To je blbost. Herec i papež věří, že je něco nad nimi - ať už je to Bůh nebo opravdu vcelku nedostižný dramatik. Jen si myslí, že toho nedokážou dosáhnout, což je kastruje. ___ A Francesco Piccolo hraje svého tíhou úřadu překvapeného papeže tak lidsky pochopitelně, že mám chuť ho obejmout a začít k němu chodit na mše. (15.03.2013)

Papež zvolen, však stihnut nervovým zhroucením.Pak následuje série málo uvěřitelných kombinací, že kdyby to mohla být teoreticky pravda, církev by neovlivňovala život země 2000 let ale pouhých 70. Nanni Moretti chtěl udělat něco italsky revolučního, no tak to vykonal, mě přišlo spíš blbé. Jediný Jerzy Stuhr si tu střihnul dobrou roli vatikánského tiskového mluvčího. Po celý čas lže jako když tiskne. Oprava: lže jako tiskový mluvčí. (16.12.2011)

Přesně takový ten nenucený, lehce usměvavý film, který ale vůbec nezaujme dějem (což by ale měl), jako spíš prostředím, ve kterém se odehrává. Jenže za tu dobu už jsem viděl třeba seriál Mladý papež, který ty patriarchální témata současného Vatikánu otevírá daleko více kritičtěji, než tento film. Zde je to všechno daleko decentnější (i když třeba volejbalová scéna je fantastická). A tak to tu skoro vypadá, že je to natočeno tak, aby to náhodou někoho z Vatikánu nerozlítilo. Což je absurdní, protože kritiku tento film schytal stejně. Přitom tu jen na celé to konkláve a následné dění přihlížejí trošku lidsky, což v tomto případě není nikdy na škodu. (22.02.2024)